Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Sledování vzniku planet

Sledování vzniku planet

phot-36-06-normal.jpg
S pomocí přístroje VISIR zkoumali na ESO VLT disk okolo hvězdy hmotnější než Slunce. Rozlehlý disk s největší pravděpodobností obsahuje dostatek prachu a plunu k vzniku planet, jde o systém v ranné fázi vývoje. Máme tak vzácnou možnost sledovat podmínky těsně předcházející formování planet.

"Planety vznikají ve velkém, prachoplynovém protoplanetárním disku obklopujícíkim rodící se hvězdu. Musí se jednat o všudypřítomný proces, nyní známe více než dvě stě hvězd s planetárním systémem." uvádí Pierre-Olivier Lagage, vedoucí jednoho z týmů provádějících pozorování. "Přesto jsou naše znalosti o těchto discích velmi limitované. Zvláště jde-li o hvězdy hmotnější než Slunce. Takové hvězdy jsou mnohem svítivější a mohou mít větší vliv na svůj protoplanetární disk. Např. je možné že velmi rychle ničí vnitřní (blízké) planety."

Disk okolo hvězdy HD 97048 sledovali na ESO Paranal pomocí přístroje VISIR tj. v infračerveném spektru. Stáří hvězdy je pouze několik milionů let. V porovnání se stářím Slunce (4.6 miliardy let) se jedná o "hvězdné miminko". Hvězda se nacházív oblaku Chameleon I, rodišti hvězd ve vzdálenosti 600 světelných let. HD 97048 je 40 krát svítivější než Slunce a přibližně 2.5 krát hmotnější než Slunce.

Detailního záběru bylo dosaženo díky systému 8m teleskop + VISIR: 0.33 úhlové vteřiny. Objevený disk je mnohem rozlehlejší než Sluneční soustava, dosahuje minimálně dvanactkrát dále než by byla oběžná dráha Neptunu (poslední planety Sluneční soustavy). Lagage upřesňuje: Jedná se o první snímek teoreticky předpovězené struktury okolo masivní hvězdy.

Pozorovaná geometrie může být vysvětlena, pokud disk obsahuje velké množství plynu. V tomto případě minimálně množství odpovídající desetinásobku hmotnosti Jupitera. Disk by měl obsahovat i prach o hmotnosti padesátinásobeku hmotnosti Země.

Množství prachu je více než tisícinásobně větší než pozorovaná hmota prachu pozorovaná ve starších systémech např. Beta Pictoris, Vega, Fomalhaut, HR 4796. Prach v těchto systémech pochází pravděpodobně z kolizí větších těles. Prach pozorovaný okolo HD 97048 odpovídá hmotě (nepozorovaných) těles ve vyvinutějších systémech. Disk okolo HD 97048 můžeme považovat za předchůdce vyvinutějších systémů.

"Ze struktury disku odvozujeme existenci zárodků vnitřních planet v disku," uvádí Lagage. "Plánujeme další pozorování s vyšším úhlovým rozlišením."

Zdroj: tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »