Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Sledování vzniku planet

Sledování vzniku planet

phot-36-06-normal.jpg
S pomocí přístroje VISIR zkoumali na ESO VLT disk okolo hvězdy hmotnější než Slunce. Rozlehlý disk s největší pravděpodobností obsahuje dostatek prachu a plunu k vzniku planet, jde o systém v ranné fázi vývoje. Máme tak vzácnou možnost sledovat podmínky těsně předcházející formování planet.

"Planety vznikají ve velkém, prachoplynovém protoplanetárním disku obklopujícíkim rodící se hvězdu. Musí se jednat o všudypřítomný proces, nyní známe více než dvě stě hvězd s planetárním systémem." uvádí Pierre-Olivier Lagage, vedoucí jednoho z týmů provádějících pozorování. "Přesto jsou naše znalosti o těchto discích velmi limitované. Zvláště jde-li o hvězdy hmotnější než Slunce. Takové hvězdy jsou mnohem svítivější a mohou mít větší vliv na svůj protoplanetární disk. Např. je možné že velmi rychle ničí vnitřní (blízké) planety."

Disk okolo hvězdy HD 97048 sledovali na ESO Paranal pomocí přístroje VISIR tj. v infračerveném spektru. Stáří hvězdy je pouze několik milionů let. V porovnání se stářím Slunce (4.6 miliardy let) se jedná o "hvězdné miminko". Hvězda se nacházív oblaku Chameleon I, rodišti hvězd ve vzdálenosti 600 světelných let. HD 97048 je 40 krát svítivější než Slunce a přibližně 2.5 krát hmotnější než Slunce.

Detailního záběru bylo dosaženo díky systému 8m teleskop + VISIR: 0.33 úhlové vteřiny. Objevený disk je mnohem rozlehlejší než Sluneční soustava, dosahuje minimálně dvanactkrát dále než by byla oběžná dráha Neptunu (poslední planety Sluneční soustavy). Lagage upřesňuje: Jedná se o první snímek teoreticky předpovězené struktury okolo masivní hvězdy.

Pozorovaná geometrie může být vysvětlena, pokud disk obsahuje velké množství plynu. V tomto případě minimálně množství odpovídající desetinásobku hmotnosti Jupitera. Disk by měl obsahovat i prach o hmotnosti padesátinásobeku hmotnosti Země.

Množství prachu je více než tisícinásobně větší než pozorovaná hmota prachu pozorovaná ve starších systémech např. Beta Pictoris, Vega, Fomalhaut, HR 4796. Prach v těchto systémech pochází pravděpodobně z kolizí větších těles. Prach pozorovaný okolo HD 97048 odpovídá hmotě (nepozorovaných) těles ve vyvinutějších systémech. Disk okolo HD 97048 můžeme považovat za předchůdce vyvinutějších systémů.

"Ze struktury disku odvozujeme existenci zárodků vnitřních planet v disku," uvádí Lagage. "Plánujeme další pozorování s vyšším úhlovým rozlišením."

Zdroj: tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »