Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Snímek sekčního dalekohledu typu Newton o průměru 150 mm se CCD kamerou na střeše jižní budovy hvězdárny ve Valašském Meziříčí.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od počátku tohoto pozorovacího programu funguje spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, která sdružuje profesionální a amatérské astronomy. 

Toto spojení vedlo například k vytvoření různých pozorovacích skupin, které se věnují sledováním vybraných typů proměnných hvězd, jako jsou zákrytové dvojhvězdy, pulsující hvězdy typu RR Lyr a v posledním období monitorování a objevy nových eruptivních hvězd. Na základě získaných dat pak teoretičtí astrofyzici analyzují a modelují hvězdné soustavy a snaží se vysvětlit vznik a vývoj těchto systémů.

Dalším technickým krokem ve vývoji pozorování je automatizace a robotizace dalekohledů. Touto cestou jde i Sekce SPHE. Ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí byl na terase jižní budovy v roce 2017 nainstalován sekční dalekohled typu Newton o průměru 150 mm se CCD kamerou. Tímto se naskytla možnost členům sekce, kteří nevlastní svoji pozorovací techniku, vzdáleného připojení k dalekohledu a z pohodlí domova přes internet pozorovat své zájmové objekty.

Záběr z medailonku o Vojtěchovi Dienstbierovi odvysílaný v České televizi 9.11. 2019 Autor: Česká televize
Záběr z medailonku o Vojtěchovi Dienstbierovi odvysílaný v České televizi 9.11. 2019
Autor: Česká televize
Jedním z nich je i mladý astronom, student olomouckého gymnázia, Vojtěch Dienstbier. Během astronomické expedice v Úpici v roce 2018 pozoroval zákrytovou dvojhvězdu NS Cep. V zorném poli se mu podařilo objevit novou proměnnou hvězdu s označením TYC 4246-883-1. Na základě dalších pozorování pomocí sekčního dalekohledu se mu podařilo určit typ proměnnosti – pulsující hvězda typu delta Scuti. Mimo jiné si všiml, že pozorovaná amplituda změn se mezi jednotlivými pozorováními lišila, což podporuje hypotézu o superpozici několika blízkých period pulzace. Díky dalším datům z dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd ČR, FRAM na Kanárských ostrovech Fyzikálního ústavu AV ČR a spektroskopického měření skupiny ARAS, Vojta napsal vědeckou práci. Díky ní zvítězil v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM „Člověk a exaktní vědy“, cena Crytur a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Na záznam udílení ocenění je možné se podívat v archivu České televize.

Doufáme, že se v podobném duchu ponese další práce se sekčním dalekohledem a dalším pozorovatelům přinese úspěchy.




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Vojtěch Dienstbier, Sekční set SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »