Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Snímek sekčního dalekohledu typu Newton o průměru 150 mm se CCD kamerou na střeše jižní budovy hvězdárny ve Valašském Meziříčí.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od počátku tohoto pozorovacího programu funguje spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, která sdružuje profesionální a amatérské astronomy. 

Toto spojení vedlo například k vytvoření různých pozorovacích skupin, které se věnují sledováním vybraných typů proměnných hvězd, jako jsou zákrytové dvojhvězdy, pulsující hvězdy typu RR Lyr a v posledním období monitorování a objevy nových eruptivních hvězd. Na základě získaných dat pak teoretičtí astrofyzici analyzují a modelují hvězdné soustavy a snaží se vysvětlit vznik a vývoj těchto systémů.

Dalším technickým krokem ve vývoji pozorování je automatizace a robotizace dalekohledů. Touto cestou jde i Sekce SPHE. Ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí byl na terase jižní budovy v roce 2017 nainstalován sekční dalekohled typu Newton o průměru 150 mm se CCD kamerou. Tímto se naskytla možnost členům sekce, kteří nevlastní svoji pozorovací techniku, vzdáleného připojení k dalekohledu a z pohodlí domova přes internet pozorovat své zájmové objekty.

Záběr z medailonku o Vojtěchovi Dienstbierovi odvysílaný v České televizi 9.11. 2019 Autor: Česká televize
Záběr z medailonku o Vojtěchovi Dienstbierovi odvysílaný v České televizi 9.11. 2019
Autor: Česká televize
Jedním z nich je i mladý astronom, student olomouckého gymnázia, Vojtěch Dienstbier. Během astronomické expedice v Úpici v roce 2018 pozoroval zákrytovou dvojhvězdu NS Cep. V zorném poli se mu podařilo objevit novou proměnnou hvězdu s označením TYC 4246-883-1. Na základě dalších pozorování pomocí sekčního dalekohledu se mu podařilo určit typ proměnnosti – pulsující hvězda typu delta Scuti. Mimo jiné si všiml, že pozorovaná amplituda změn se mezi jednotlivými pozorováními lišila, což podporuje hypotézu o superpozici několika blízkých period pulzace. Díky dalším datům z dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd ČR, FRAM na Kanárských ostrovech Fyzikálního ústavu AV ČR a spektroskopického měření skupiny ARAS, Vojta napsal vědeckou práci. Díky ní zvítězil v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM „Člověk a exaktní vědy“, cena Crytur a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Na záznam udílení ocenění je možné se podívat v archivu České televize.

Doufáme, že se v podobném duchu ponese další práce se sekčním dalekohledem a dalším pozorovatelům přinese úspěchy.




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Vojtěch Dienstbier, Sekční set SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »