Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Z čeho jsou neutronové hvězdy?

Z čeho jsou neutronové hvězdy?

Zlomek vteřiny po Velkém třesku byla všechna hmota rozdělena na základní stavební kameny. Původní, nerozdělená hmota navždy zmizela. Přesto vědci předpokládají, že takováto hmota existuje i v dnešním vesmíru - v jádrech velmi hustých objektů - v takzvaných neutronových hvězdách. Zajímavé výsledky založené na pozorování neutronové hvězdy EXO 0748-676 jsou publikovány v listopadovém čísle časopise Nature.

S použitím dat získaných družicí XMM-Newton jsou vědci nyní velmi blízko k ověření této teorie. XMM-Newton byla schopna změřit vliv gravitačního pole neutronové hvězdy na světlo, které emituje. Tato měření poskytují důležitá data k porozumění vnitřní stavbě těchto objektů.

Neutronové hvězdy jsou jedny z nejhustších objektů ve vesmíru. Neutronová hvězda o hmotnosti Slunce má poloměr pouhých 10 kilometrů!.Neutronové hvězdy jsou zbytky po explozích velmi hmotných hvězd. Jejich vývoj je ukončen výbuchem, který pozorujeme jako supernovu. Po výbuchu dojde ke gravitačnímu kolapsu jádra. Vnitřek neutronových hvězd je složen z velmi zvláštního druhu hmoty.

Vědci předpokládají, že uvnitř neutronových hvězd jsou teplota a tlak velmi blízké hodnotám, které byly ve vesmíru zlomek vteřiny po Velkém třesku. Předpokládají, že silně stlačená hmota prochází důležitými strukturálními změnami. Protony, elektrony, neutrony - stavební kameny atomů - se spojí dohromady. Je možné, že i stavební kameny protonů a neutronů (takzvané kvarky) jsou narušeny a tak vzniká původní hmota.

K ověření této hypotézy je třeba znát velmi přesně základní parametry neutronových hvězd - pokud bychom znali hmotnost a poloměr, mohli bychom určit "hustotu". Dostatečně přesná měření byla získána až družicí XMM-Newton. Výsledky naznačují, že neutronové hvězdy jsou složeny z "normální" hmoty. Výsledky ale nejsou zcela jednoznačné a k ověření budou nutná další pozorování.

Metoda měření spočívala v nepřímém měření hustoty. Gravitační síly na povrchu neutronové hvězdy jsou velice vysoké - tisíckrát až milionkrát větší než na povrchu Země. To způsobuje postupnou ztrátu energie emitovaných fotonů. Tato ztráta je pozorovatelná jako takzvaný "rudý posuv". Měření rudého posuvu určuje gravitační působení zdroje, a prozrazuje i hustotu zdroje. Tato vysoce přesná měření by nebyla možná bez vysoké citlivosti a rozlišovací schopnosti XMM-Newton.

Výsledky byly získány pozorováním neutronové hvězdy EXO 0748-676. XMM-Newton detekovala rentgenové záření této hvězdy. Analýzou byly detekovány některé prvky - zvláště železo - nacházející se v materiálu obklopujícího hvězdu. Deformovaný signál byl porovnán se spektrem atomů železa získaných v laboratorních podmínkách. Tímto postupem bylo možné určit stupeň deformace způsobený gravitací neutronové hvězdy EXO 0748-676.

Zdroj: ESA Press Release 69-2002




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »