Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  zdroj života - první supernovy

zdroj života - první supernovy

stare supernovy
stare supernovy
V ranném vesmíru byly malé protogalaxie shloučeny v ohromné vláknité struktuře. Uvnitř těchto základních stavebních bloků galaxií jako prskavky explodovaly první supernovy.

Ranný vesmír byl pustým prostorem vyplněným vodíkem, heliem a troškou lithia. Nikde žádné známé těžké prvky potřebné pro život. Z těchto prvotních prvků vznikly hvězdní obři o hmotnostech více než 200 hmotností Slunce, ohromnou rychlostí spálily své palivo a po pouhých 3 milionech let explodovaly. Tyto exploze velikou rychlostí rozesely těžké "životodárné" prvky (uhlík, kyslík, železo atd.) do okolního prostoru. Nové simulace Volkera Bromma a jeho týmu ukazují, že první "největší generace" hvězd vyslala nepředstavitelné množství zmíněných těžkých prvků do vzdáleností několika světelných let.

"Velmi nás překvapila intenzita výbuchů prvních supernov", uvádí Bromm. "Původní (jednoduchý) vesmír se velmi rychle a nevratně změnil díky energii výbuchů a objevu těžkých prvků. Tak nastaly podmínky k dlouhému vývoji vesmíru, který vedl ke vzniku inteligentích bytostí jako jsme my".

Přibližně 200 milionů let po Velkém třesku došlo k rychlému vzniku hvězdných soustav. Tyto první, velmi hmotné hvězdy rychle spotřebovaly své vodíkové palivo, které "přetavily" v těžší prvky (uhlík, kyslík). Jak se blížil konec jejich života, proměňovaly uhlík a kyslík v stále těžší prvky - až po železo. Neboť železo již nelze spojit za vzniku energie, vybuchly první velmi hmotné hvězdy jako supernovy a zaplnily vzniklými prvky vesmír.

Každá "prvotní" hvězda změnila asi polovinu své hmotnosti na těžké prvky, větší část z nich bylo železo. Každá hvězda tedy vyvrhla do svého okolí asi 100 slunečních hmot železa. Mladý vesmír o stáří okolo 275 milionů let byl tedy plný kovů.

Zaplňování vesmíru těžkými prvky pomáhala i tehdejší struktura vesmíru. Našli bychom mnoho malých protogalaxií - menších než jedna miliontina hmoty Mléčné dráhy - strážejících se jako lidé na zaplněné ulici. Malé velikosti a vzdálenosti mezi protogalaxiemi "pomohly" supernovám - každá supernova ovlivnila významnou část vesmíru.

Simulace provedené n Brommem, Yoshidou a Hernquistem ukazují, e nejenegetičtější exploze "vyslaly" prvky do vzdáleností až 3 000 světelných let. Doprovázející rázová vlna za sebou zanechala "bubliny" a podnítila vznik nových hvězd.

Expert na supernovy Robert Kirshner (CfA) uvádí, "Dnes se jedná o fascinující teorii založenou na našich nejlepších znalostech o ranných hvězdách. Během několika let se dobuduje dalekohled James Webb (následník HST) budeme schopni pozorovat první supernovy a testovat tuto hypotézu!"

Kompletní práce je dostupná na arXiv.org a bude publikována v následujícím čísle The Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: CfA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »