Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ze staré hvězdy "duchem"

Ze staré hvězdy "duchem"

HST získal velmi kvalitní snímek planetární mlhoviny NGC 6369. Tato mlhovina je pro svůj vzhled občas nazývána "malý duch", neboť se objevuje jako malý, mlhavý obláček obklopující slabou, chladnoucí centrální hvězdu. NGC 6369 leží v souhvězdí Hadonoše ve vzdálenosti 2000-5000 světelných let od Země.

Hvězdy o hmotnosti podobné, jako má Slunce se ke konci svého života změní na rudé obry. Fázi rudého obra hvězda ukončí silný hvězdný vítr, který odfoukne vzdálené vrstvy do prostoru. Ty postupně vytvoří pomalu rostoucí mlhovinu. Tyto objekty se nazývají planetární mlhoviny, neboť v malém dalekohledu jejich pravidelný, okrouhlý tvar připomíná planetu.

V únoru 2002 HST pozoroval pomocí kamery WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) NGC 6369. Toto pozorování odhaluje velké množství detailů, které nebylo možné pozorovat pomocí pozemských teleskopů. Ty jsou velmi ovlivněny chvěním jednotlivých vrstev atmosféry.

Centrální hvězda vysílá vleké množství ultrafialového světla, které osvětluje obklopující obálky. Nápadný modrozelený kroužek o průměru jednoho světelného roku vyznačuje oblast, kde díky UV záření došlo k ionizaci plynu. V červeném okruží, kde již UV záření není tak intenzivní probíhá proces ionizace mnohem slaběji. V ještě větší vzdálenosti je možné pozorovat slabé obláčky plynu, které hvězda odvrhla na počátku vzniku planetární mlhoviny.

Barvy na snímku byly získány kombinací snímků v různých filtrech, které propouštějí světlo emitované třemi různými chemickými látkami s různým stupněm ionizace. Modrozelená oblast představuje oblast dvakrát ionizovaného kyslíku (modrá) a jednou ionizovaného vodíku (zelená). Červená barva označuje oblast jednou ionizovaného dusíku.

Za 5 miliard let vznikne podobná mlhovina i ze Slunce. Hvězdný vítr o rychlosti 24km/s bude rozptylovat vrchní obálky Slunce do okolního prostoru. Tento proces bude trvat přibližně 10 000 let. Poté bude Slunce postupně chladnout a osvětlovat obklopující mlhovinu.

Zdroj: STScI-PRC02-25




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »