Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ze staré hvězdy "duchem"

Ze staré hvězdy "duchem"

HST získal velmi kvalitní snímek planetární mlhoviny NGC 6369. Tato mlhovina je pro svůj vzhled občas nazývána "malý duch", neboť se objevuje jako malý, mlhavý obláček obklopující slabou, chladnoucí centrální hvězdu. NGC 6369 leží v souhvězdí Hadonoše ve vzdálenosti 2000-5000 světelných let od Země.

Hvězdy o hmotnosti podobné, jako má Slunce se ke konci svého života změní na rudé obry. Fázi rudého obra hvězda ukončí silný hvězdný vítr, který odfoukne vzdálené vrstvy do prostoru. Ty postupně vytvoří pomalu rostoucí mlhovinu. Tyto objekty se nazývají planetární mlhoviny, neboť v malém dalekohledu jejich pravidelný, okrouhlý tvar připomíná planetu.

V únoru 2002 HST pozoroval pomocí kamery WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) NGC 6369. Toto pozorování odhaluje velké množství detailů, které nebylo možné pozorovat pomocí pozemských teleskopů. Ty jsou velmi ovlivněny chvěním jednotlivých vrstev atmosféry.

Centrální hvězda vysílá vleké množství ultrafialového světla, které osvětluje obklopující obálky. Nápadný modrozelený kroužek o průměru jednoho světelného roku vyznačuje oblast, kde díky UV záření došlo k ionizaci plynu. V červeném okruží, kde již UV záření není tak intenzivní probíhá proces ionizace mnohem slaběji. V ještě větší vzdálenosti je možné pozorovat slabé obláčky plynu, které hvězda odvrhla na počátku vzniku planetární mlhoviny.

Barvy na snímku byly získány kombinací snímků v různých filtrech, které propouštějí světlo emitované třemi různými chemickými látkami s různým stupněm ionizace. Modrozelená oblast představuje oblast dvakrát ionizovaného kyslíku (modrá) a jednou ionizovaného vodíku (zelená). Červená barva označuje oblast jednou ionizovaného dusíku.

Za 5 miliard let vznikne podobná mlhovina i ze Slunce. Hvězdný vítr o rychlosti 24km/s bude rozptylovat vrchní obálky Slunce do okolního prostoru. Tento proces bude trvat přibližně 10 000 let. Poté bude Slunce postupně chladnout a osvětlovat obklopující mlhovinu.

Zdroj: STScI-PRC02-25




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »