Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ze staré hvězdy "duchem"

Ze staré hvězdy "duchem"

HST získal velmi kvalitní snímek planetární mlhoviny NGC 6369. Tato mlhovina je pro svůj vzhled občas nazývána "malý duch", neboť se objevuje jako malý, mlhavý obláček obklopující slabou, chladnoucí centrální hvězdu. NGC 6369 leží v souhvězdí Hadonoše ve vzdálenosti 2000-5000 světelných let od Země.

Hvězdy o hmotnosti podobné, jako má Slunce se ke konci svého života změní na rudé obry. Fázi rudého obra hvězda ukončí silný hvězdný vítr, který odfoukne vzdálené vrstvy do prostoru. Ty postupně vytvoří pomalu rostoucí mlhovinu. Tyto objekty se nazývají planetární mlhoviny, neboť v malém dalekohledu jejich pravidelný, okrouhlý tvar připomíná planetu.

V únoru 2002 HST pozoroval pomocí kamery WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) NGC 6369. Toto pozorování odhaluje velké množství detailů, které nebylo možné pozorovat pomocí pozemských teleskopů. Ty jsou velmi ovlivněny chvěním jednotlivých vrstev atmosféry.

Centrální hvězda vysílá vleké množství ultrafialového světla, které osvětluje obklopující obálky. Nápadný modrozelený kroužek o průměru jednoho světelného roku vyznačuje oblast, kde díky UV záření došlo k ionizaci plynu. V červeném okruží, kde již UV záření není tak intenzivní probíhá proces ionizace mnohem slaběji. V ještě větší vzdálenosti je možné pozorovat slabé obláčky plynu, které hvězda odvrhla na počátku vzniku planetární mlhoviny.

Barvy na snímku byly získány kombinací snímků v různých filtrech, které propouštějí světlo emitované třemi různými chemickými látkami s různým stupněm ionizace. Modrozelená oblast představuje oblast dvakrát ionizovaného kyslíku (modrá) a jednou ionizovaného vodíku (zelená). Červená barva označuje oblast jednou ionizovaného dusíku.

Za 5 miliard let vznikne podobná mlhovina i ze Slunce. Hvězdný vítr o rychlosti 24km/s bude rozptylovat vrchní obálky Slunce do okolního prostoru. Tento proces bude trvat přibližně 10 000 let. Poté bude Slunce postupně chladnout a osvětlovat obklopující mlhovinu.

Zdroj: STScI-PRC02-25




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Čiastočné zatmenie Mesiaca

Nikon D40, Nikon 55-200 mm VR@200mm, statív

Další informace »