Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  3. Mars Exploration Rover přistál v pražském Planetáriu

3. Mars Exploration Rover přistál v pražském Planetáriu

MER3 v pražském planetáriu
MER3 v pražském planetáriu
Od 17. ledna mají návštěvníci pražského Planetária mimořádnou příležitost prohlédnout si unikátní model amerického marsovského vozidla "Mars Exploration Rover" ve skutečné velikosti!
Mars Exploration Rover v pražském Planetáriu
Podrobnosti nalezte ve zpravodaji ČAS - Kosmických rozhledech 2/2004

Model průzkumného mobilního robota v měřítku 1:1 poskytuje dobrou představu o celkové velikosti zařízení.
Model je plně pohyblivý. Všechna kola mají nezávislé motory a přední a zadní kola jsou řiditelná. K dispozici jsou tři rychlosti vpřed (od 1cm/s do 5cm/s), tři rychlosti vzad, zatáčení vpravo a vlevo s poloměrem 2 m a otáčení na místě. Rameno se zařízením pro geologický průzkum je rovněž vybaveno motory. Ve věži systému PANCAM je osazena jedna kamera, věž je otočná.

Model vyrobila s použitím materiálů NASA a Cornell State University firma Ing. Jan Šifner, vývoj výroba a servis mikroprocesorových řídících systémů.
MER3 v pražském planetáriu a jeho tvurce Ing. Jan Šifner
MER3 v pražském planetáriu a jeho tvurce Ing. Jan Šifner
MER3 v pražském planetáriu a jeho tvůrce Ing. Jan Šifner
MER3 v pražském planetáriu a jeho editelem Ing. Marcel Grün
MER3 v pražském planetáriu a jeho editelem Ing. Marcel Grün
MER3 v pražském planetáriu a jeho ředitel Ing. Marcel Grün




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »