Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  3. Mars Exploration Rover přistál v pražském Planetáriu

3. Mars Exploration Rover přistál v pražském Planetáriu

MER3 v pražském planetáriu
MER3 v pražském planetáriu
Od 17. ledna mají návštěvníci pražského Planetária mimořádnou příležitost prohlédnout si unikátní model amerického marsovského vozidla "Mars Exploration Rover" ve skutečné velikosti!
Mars Exploration Rover v pražském Planetáriu
Podrobnosti nalezte ve zpravodaji ČAS - Kosmických rozhledech 2/2004

Model průzkumného mobilního robota v měřítku 1:1 poskytuje dobrou představu o celkové velikosti zařízení.
Model je plně pohyblivý. Všechna kola mají nezávislé motory a přední a zadní kola jsou řiditelná. K dispozici jsou tři rychlosti vpřed (od 1cm/s do 5cm/s), tři rychlosti vzad, zatáčení vpravo a vlevo s poloměrem 2 m a otáčení na místě. Rameno se zařízením pro geologický průzkum je rovněž vybaveno motory. Ve věži systému PANCAM je osazena jedna kamera, věž je otočná.

Model vyrobila s použitím materiálů NASA a Cornell State University firma Ing. Jan Šifner, vývoj výroba a servis mikroprocesorových řídících systémů.
MER3 v pražském planetáriu a jeho tvurce Ing. Jan Šifner
MER3 v pražském planetáriu a jeho tvurce Ing. Jan Šifner
MER3 v pražském planetáriu a jeho tvůrce Ing. Jan Šifner
MER3 v pražském planetáriu a jeho editelem Ing. Marcel Grün
MER3 v pražském planetáriu a jeho editelem Ing. Marcel Grün
MER3 v pražském planetáriu a jeho ředitel Ing. Marcel Grün




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »