Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  30 solů Curiosity

30 solů Curiosity

ikonka - Curiosity sol 27 z MRO
ikonka - Curiosity sol 27 z MRO
S novinkami kolem Curiosity jsme se rozloučili v době, kdy začala hýbat kolečky a chystala se poprvé popojet. Mezitím uběhl měsíc a Curiosity má za sebou další významné milníky. Především už urazila téměř 110 metrů a stihla prozkoumat zajímavé cíle v okolí. Také byly uveřejněny nové snímky z oběžné dráhy.

Uvádění do provozu

Ačkoli se to může jevit zdlouhavě, uvedení Curiosity do plného nasazení trvá delší období a takémá několik fází. Nejprve dostali do rukou robota technici a postarali se, aby se mu dobře žilo po přistání. Pak se začaly testovat jednotlivé části, to už si užívali i řidiči. Průběžně se ke slovu dostávají i vědci a mohou si čím dál více hrát na svém mrazivém marsovském písečku.

Fáze 1A: sol 1 - 8

V této fázi jsme byli už před měsícem. Došlo k první kontrole po přistání a aktualizaci řídícího programu. Během solu 3 bylo pořízeno první kompletní barevné panorama širokoúhlou kamerou MastCam. Více v prvním novinkovém článku.

Fáze 1B: sol 9 - 16

Ve druhé fázi probíhalo testování přístrojů na stěžni - MastCam, včetně snímků kamerou 100 mm a ChemCam, přístroje s laserem. Během 13. solu bylo například pořízeno panorama vysokého kopce uvnitř kráteru a byla provedena první zkušební jízda. Tomuto období je věnován druhý článek.

Mezifáze: sol 17 - 29

sol 29 - trasa zanesená do mapy. NASA/JPL-Caltech
sol 29 - trasa zanesená do mapy. NASA/JPL-Caltech
V této fázi se Curiosity vydala od místa přistání. Toto výchozí místo bylo nazváno Bradbury Landing na počest nedávno zesnulého slavného autora sci-fi (např. Marťanská kronika). Curiosity zamířila k místu nazvaném Glenelg. Najdeme jej cca 400 metrů od místa přistání a jeho název v sobě ukrývá slovní hříčku místa, ke kterému se přijede a zase se z něj pojede pryč, čte se tedy pozpátku stejně. Každopádně je zajímavé, protože se zde dají zkoumat tři na pohled odlišné druhy materiálu. Stýkají se zde různě staré horninové celky. Poprvé od přistání Vikingů v sedmdesátých letech byla také provedena analýza atmosféry pomocí přístroje SAM. Na obrázcích okolo textu vidíme jednak trasu vozítka nakreslenou do mapy až po 30. sol a také snímek z oběžné dráhy, pořízený kamerou HiRISE na družici MRO. Tento snímek byl pořízen během solu 27, takže stopy kol ještě nezahrnují poslední třicetimetrovou jízdu. Přesto jsou na snímku pěkné detaily, včetně stěžně a jeho stínu nebo kol Curiosity.

sol 27 - Curiosity z MRO/HiRISE. NASA/JPL-Caltech/MSSS
sol 27 - Curiosity z MRO/HiRISE. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Fáze 2: sol 30+

Toto je fáze, ve které se nyní rover nachází. Má za sebou 109 metrů jízdy a dojde k testům přístrojů na robotické ruce. Prozatím ne všech, především to bude test mikroskopické kamery (MAHLI). Dále bude použit alfa částicový rentgenový spektrometr (APXS). Vrtačka pro odběr vzorků bude zřejmě použita až v další části testů. Tato fáze skončí zhruba po týdnu.

První jízdy potvrdily mimo jiné schopnost autonavigace poradit si s případnou překážkou na cestě a také odhalily zajímavý fakt, kdy na jednom z kol je patrný malý důlek od nějakého ostrého kamene. Ten však podle techniků nepředstavuje žádný problém a podobná věc byla pozorována i u testovacího vozítka na Zemi.

sol 30 - kamera MAHLI z MastCam. NASA/JPL-Caltech
sol 30 - kamera MAHLI z MastCam. NASA/JPL-Caltech
Nyní tedy probíhají testy robotické ruky, takže ji uvidíme na snímcích v různých polohách a natočeních hlavy. Například poprvé byla barevně vyfotografována kamera MAHLI i s její zaprášenou krytkou. Ta je sice průhledná, ale byla vydatně zaprášena při přistání, což víme už díky jejímu prvnímu snímku, který byl pořízen během 2. solu. Těšit se můžeme na autoportrét břicha Curiosity pomocí této kamery v následujících dnech.

Zdroje informací:
Blog The Planetary Society (Emily Lakdawalla)
MSL Media Teleconference




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Mars


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »