Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

pisne_kosmicke_na_sts_125.jpg
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Přinášíme přehled veřejných akcí od 3. do 7. srpna.

Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Na palubu s sebou vzal Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku.

Nyní přicestuje do České republiky, aby tyto předměty slavnostně předal. V jeho programu je celkem pět veřejných vystoupení. S ním přicestuje také jeho manželka Indira Feustelová, jejíž maminka je Češka a otec Ind. Na besedách se tedy budete moci ptát samotného astronauta, ale také jeho manželky, třeba na život v rodině astronauta. Paní Indira Feustelová je také oficiálním hostem vyslaným americkou NASA.

Andrew Feustel provedl během mise raketoplánu Atlantis tři výstupy do vesmírného prostoru, kde strávil téměř 21 hodin a stal se také posledním člověkem, který se Hubbleova kosmického dalekohledu dotknul. Nikdo jiný se už k tomuto zcela výjimečnému zařízení nepodívá, další servisní misi NASA neplánuje.

Všechny besedy jsou spojeny s autogramiádou. Pamětní listy budou na místě k dispozici zdarma. Vstup na besedy je také zdarma.

feustel_plakat.jpg
Pondělí 3. 8. 2009 16:00 Ondřejov
Astronomický ústav Akademie věd ČR (změna! - tlumočení do češtiny)
plakat_zapad.jpg
Úterý 4. 8. 2009 18:00 Plzeň
aula Západočeské univerzity, Jungmannova 1 (tlumočení do češtiny)
feustel_praha.jpg
Středa 5. 8. 2009 17:30 Praha
Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1, Malá Strana (tlumočení do češtiny)
plakat_feustel.jpg
Čtvrtek 6. 8. 2009 18:00 Brno
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka (tlumočení do češtiny)
znojmo.jpg
Pátek 7. 8. 2009 17:00 Znojmo
znojemský hrad (tlumočení do češtiny)

Kdo nebude moci přijít ani na jedno místo v ČR, může se podívat na ranní vysílání České televize v pondělí 3. 8. 2009, kdy Andrew Feustel bude hostem ve vysílání ČT 1 kolem 7:15.

Andrew Jay Feustel

  • Narodil se 25. srpna 1965 v Lancasteru (stát Pensylvánie), vyrůstal ale v Lake Orion (stát Michigan).
  • Maturoval na Lake Orion High School (1981).
  • Získal titul diplomovaného specialisty na vyšší odborné škole Oakland Community College.
  • Během studií na vyšší odborné škole pracoval jako automechanik pro International Autoworks, Ltd.
  • Studoval na Purdue University: 1989 získal bakalářský titul z oboru Solid Earth Sciences a 1991 doktorát věd v geofyzice.
  • 1991 až 95 - Queens University (Ontário v Kanadě), kde získal doktorát v geologických vědách. Jeho závěrečná práce se věnovala sledování tlumení seismických vln v dolech a jejich měřící techniky plus aplikace k určení charakteristiky lokalit.
  • 1995 až 97 pracoval pro Engineering Seismology Group (Kingston, Ontário), kde instaloval a provozoval mikroseismické monitorovací zařízení v podzemních dolech.
  • 1997 až 2000 pracoval pro Exxon Exploration Company. Věnoval se dohledu nad pozemními, mořskými i vrtnými seismologickými programy.
  • V červenci 2000 se stal členem osmnáctého oddílu astronautů NASA, následoval dvouletý základní výcvik a čekání na nominaci do posádky. Ta přišla v říjnu 2006, a to do mise STS-125 (poslední oprava Hubbleova kosmického teleskopu).
  • Andrew Feustel společně s dalšími šesti astronauty odstartoval na palubě raketoplánu Atlantis STS-125 do vesmíru 11. května 2009. Oficiálně se stal 494. člověkem na oběžné dráze.
  • Během kosmického letu uskutečnil Andrew Feustel tři výstupy do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové délce trvání 20 hodin a 58 minut. Celý let pak trval 12 dní 21 hodin 37 minut a 9 sekund.

Související odkazy:




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »