Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

pisne_kosmicke_na_sts_125.jpg
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Přinášíme přehled veřejných akcí od 3. do 7. srpna.

Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Na palubu s sebou vzal Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku.

Nyní přicestuje do České republiky, aby tyto předměty slavnostně předal. V jeho programu je celkem pět veřejných vystoupení. S ním přicestuje také jeho manželka Indira Feustelová, jejíž maminka je Češka a otec Ind. Na besedách se tedy budete moci ptát samotného astronauta, ale také jeho manželky, třeba na život v rodině astronauta. Paní Indira Feustelová je také oficiálním hostem vyslaným americkou NASA.

Andrew Feustel provedl během mise raketoplánu Atlantis tři výstupy do vesmírného prostoru, kde strávil téměř 21 hodin a stal se také posledním člověkem, který se Hubbleova kosmického dalekohledu dotknul. Nikdo jiný se už k tomuto zcela výjimečnému zařízení nepodívá, další servisní misi NASA neplánuje.

Všechny besedy jsou spojeny s autogramiádou. Pamětní listy budou na místě k dispozici zdarma. Vstup na besedy je také zdarma.

feustel_plakat.jpg
Pondělí 3. 8. 2009 16:00 Ondřejov
Astronomický ústav Akademie věd ČR (změna! - tlumočení do češtiny)
plakat_zapad.jpg
Úterý 4. 8. 2009 18:00 Plzeň
aula Západočeské univerzity, Jungmannova 1 (tlumočení do češtiny)
feustel_praha.jpg
Středa 5. 8. 2009 17:30 Praha
Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1, Malá Strana (tlumočení do češtiny)
plakat_feustel.jpg
Čtvrtek 6. 8. 2009 18:00 Brno
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka (tlumočení do češtiny)
znojmo.jpg
Pátek 7. 8. 2009 17:00 Znojmo
znojemský hrad (tlumočení do češtiny)

Kdo nebude moci přijít ani na jedno místo v ČR, může se podívat na ranní vysílání České televize v pondělí 3. 8. 2009, kdy Andrew Feustel bude hostem ve vysílání ČT 1 kolem 7:15.

Andrew Jay Feustel

  • Narodil se 25. srpna 1965 v Lancasteru (stát Pensylvánie), vyrůstal ale v Lake Orion (stát Michigan).
  • Maturoval na Lake Orion High School (1981).
  • Získal titul diplomovaného specialisty na vyšší odborné škole Oakland Community College.
  • Během studií na vyšší odborné škole pracoval jako automechanik pro International Autoworks, Ltd.
  • Studoval na Purdue University: 1989 získal bakalářský titul z oboru Solid Earth Sciences a 1991 doktorát věd v geofyzice.
  • 1991 až 95 - Queens University (Ontário v Kanadě), kde získal doktorát v geologických vědách. Jeho závěrečná práce se věnovala sledování tlumení seismických vln v dolech a jejich měřící techniky plus aplikace k určení charakteristiky lokalit.
  • 1995 až 97 pracoval pro Engineering Seismology Group (Kingston, Ontário), kde instaloval a provozoval mikroseismické monitorovací zařízení v podzemních dolech.
  • 1997 až 2000 pracoval pro Exxon Exploration Company. Věnoval se dohledu nad pozemními, mořskými i vrtnými seismologickými programy.
  • V červenci 2000 se stal členem osmnáctého oddílu astronautů NASA, následoval dvouletý základní výcvik a čekání na nominaci do posádky. Ta přišla v říjnu 2006, a to do mise STS-125 (poslední oprava Hubbleova kosmického teleskopu).
  • Andrew Feustel společně s dalšími šesti astronauty odstartoval na palubě raketoplánu Atlantis STS-125 do vesmíru 11. května 2009. Oficiálně se stal 494. člověkem na oběžné dráze.
  • Během kosmického letu uskutečnil Andrew Feustel tři výstupy do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové délce trvání 20 hodin a 58 minut. Celý let pak trval 12 dní 21 hodin 37 minut a 9 sekund.

Související odkazy:




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »