Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

pisne_kosmicke_na_sts_125.jpg
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Přinášíme přehled veřejných akcí od 3. do 7. srpna.

Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Na palubu s sebou vzal Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku.

Nyní přicestuje do České republiky, aby tyto předměty slavnostně předal. V jeho programu je celkem pět veřejných vystoupení. S ním přicestuje také jeho manželka Indira Feustelová, jejíž maminka je Češka a otec Ind. Na besedách se tedy budete moci ptát samotného astronauta, ale také jeho manželky, třeba na život v rodině astronauta. Paní Indira Feustelová je také oficiálním hostem vyslaným americkou NASA.

Andrew Feustel provedl během mise raketoplánu Atlantis tři výstupy do vesmírného prostoru, kde strávil téměř 21 hodin a stal se také posledním člověkem, který se Hubbleova kosmického dalekohledu dotknul. Nikdo jiný se už k tomuto zcela výjimečnému zařízení nepodívá, další servisní misi NASA neplánuje.

Všechny besedy jsou spojeny s autogramiádou. Pamětní listy budou na místě k dispozici zdarma. Vstup na besedy je také zdarma.

feustel_plakat.jpg
Pondělí 3. 8. 2009 16:00 Ondřejov
Astronomický ústav Akademie věd ČR (změna! - tlumočení do češtiny)
plakat_zapad.jpg
Úterý 4. 8. 2009 18:00 Plzeň
aula Západočeské univerzity, Jungmannova 1 (tlumočení do češtiny)
feustel_praha.jpg
Středa 5. 8. 2009 17:30 Praha
Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1, Malá Strana (tlumočení do češtiny)
plakat_feustel.jpg
Čtvrtek 6. 8. 2009 18:00 Brno
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka (tlumočení do češtiny)
znojmo.jpg
Pátek 7. 8. 2009 17:00 Znojmo
znojemský hrad (tlumočení do češtiny)

Kdo nebude moci přijít ani na jedno místo v ČR, může se podívat na ranní vysílání České televize v pondělí 3. 8. 2009, kdy Andrew Feustel bude hostem ve vysílání ČT 1 kolem 7:15.

Andrew Jay Feustel

  • Narodil se 25. srpna 1965 v Lancasteru (stát Pensylvánie), vyrůstal ale v Lake Orion (stát Michigan).
  • Maturoval na Lake Orion High School (1981).
  • Získal titul diplomovaného specialisty na vyšší odborné škole Oakland Community College.
  • Během studií na vyšší odborné škole pracoval jako automechanik pro International Autoworks, Ltd.
  • Studoval na Purdue University: 1989 získal bakalářský titul z oboru Solid Earth Sciences a 1991 doktorát věd v geofyzice.
  • 1991 až 95 - Queens University (Ontário v Kanadě), kde získal doktorát v geologických vědách. Jeho závěrečná práce se věnovala sledování tlumení seismických vln v dolech a jejich měřící techniky plus aplikace k určení charakteristiky lokalit.
  • 1995 až 97 pracoval pro Engineering Seismology Group (Kingston, Ontário), kde instaloval a provozoval mikroseismické monitorovací zařízení v podzemních dolech.
  • 1997 až 2000 pracoval pro Exxon Exploration Company. Věnoval se dohledu nad pozemními, mořskými i vrtnými seismologickými programy.
  • V červenci 2000 se stal členem osmnáctého oddílu astronautů NASA, následoval dvouletý základní výcvik a čekání na nominaci do posádky. Ta přišla v říjnu 2006, a to do mise STS-125 (poslední oprava Hubbleova kosmického teleskopu).
  • Andrew Feustel společně s dalšími šesti astronauty odstartoval na palubě raketoplánu Atlantis STS-125 do vesmíru 11. května 2009. Oficiálně se stal 494. člověkem na oběžné dráze.
  • Během kosmického letu uskutečnil Andrew Feustel tři výstupy do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové délce trvání 20 hodin a 58 minut. Celý let pak trval 12 dní 21 hodin 37 minut a 9 sekund.

Související odkazy:




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »