Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český hlas promluvil po 50 letech a 26 miliardách kilometrů

Český hlas promluvil po 50 letech a 26 miliardách kilometrů

Brněnští hvězdáři kontaktovali autora mimozemského pozdravu na sondách Voyager.

Výprava kosmoplavců z kontaktního centra pro mimozemské civilizace, které provozuje Hvězdárna a planetárium Brno, překonala Atlantik a na americkém kontinentu vyhledala Čechoameričana, jehož hlas se před půlstoletím dostal na palubu mezihvězdných sond Voyager. Věta – „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!“ – vyslovená Václavem Otakarem Kostrounem je od Země nejvzdálenějším záznamem mluvené češtiny. A nejen to! Odhaduje se, že gramofonová deska s touto nahrávkou vydrží vzdorovat vesmírné erozi déle, než bude existovat lidská civilizace.

Díky Hvězdárně a planetáriu Brno se tak poprvé poodkrývá historie českého otisku v „časové schránce“ zachycující podobu Země, její přírody, kultury i civilizace na jediném nosiči, jenž bude přehratelný nejspíš i po miliardách roků.

  • Sonda Voyager 1 je nejvzdálenější objekt ve vesmíru vytvořený lidmi. Ve středu 18. listopadu 2026 v 11 hodin 16 minut a 7 sekund středoevropského času se ocitne (opět jako první) přesně jeden světelný den od Země – tedy 25 902 068 356 kilometrů daleko.
  • Na palubě má desku s nahrávkami obrázků i zvuků, mezi kterými zní i čeština od pana Václava Otakara Kostrouna.
  • Autora pozdravu – Václava Otakara Kostrouna – po padesáti letech navštívili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno a přivezli další jeho pozdravy, včetně exkluzivního rozhovoru o vzniku tohoto vzkazu pro mimozemské nálezce.

V roce 1977 se na průzkum Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu vydala dvojice sond Voyager 1 a 2. Díky průletům kolem těchto obřích planet získaly takovou rychlost, že se dostaly na cestu z gravitační náruče Slunce do volného mezihvězdného prostoru. Většina vědeckých přístrojů na jejich palubách již nepracuje (hlavně kvůli úspoře energie), avšak jeden z úkolů budou plnit následující miliardu roků. Jsou totiž vybaveny poselstvím pro event. mimozemské nálezce! Mají podobu pozlacených gramofonových desek s fotografiemi, zvuky, vědeckými daty a také pozdravy šesti desítek pozemšťanů, včetně jednoho česky hovořícího.

Pozdrav vymyslel a namluvil jaderný fyzik Václav Otakar Kostroun. Vše se seběhlo snadno a velmi rychle: Byl ve své laboratoři na Cornellově univerzitě, když mu v červnu 1977 ve čtyři hodiny odpoledne zazvonil telefon. Kolegyně se ho zeptala, zda má chvíli čas natočit krátký vzkaz na sondu Voyager. Měla dvě podmínky: Musí to být krátké a musí to být hned. Pan Václav měl jen několik minut na rozmyšlenou cestou do studia v nedaleké administrativní budově. Nakonec zvolil pozdrav: Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!

Dnes již 86letý Václav Otakar Kostroun žije nedaleko Denveru v americkém Coloradu a stále se zajímá o vědu. Počátkem července 2026 – půlstoletí od telefonátu žádajícího o vzkaz pro mimozemské civilizace – jej vyhledali pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Vůbec poprvé tak mohl veřejnosti odvykládat příběh o tom, jak se mechanický záznam češtiny dostal až mezi hvězdy.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Voyager, Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění slunce 1

Další informace »