Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity: dva týdny na Marsu, první pohyby

Curiosity: dva týdny na Marsu, první pohyby

MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPL
MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPL
S marsovskou laboratoří Curiosity, která přistála na povrchu Rudé planety 6. srpna, jsme se rozloučili s tím, že se k ní opět vrátíme s dalšími novinkami. Jenže aktualizace řídícího programu většinu operací posunula a tak se až nyní, po 15 dnech na Marsu dá říct, že se začíná dít spousta zajímavých věcí, na které jsme se těšili. Podívejme se na některé novinky tak, jak se postupně v jednotlivých solech (dnech) udály.

Sol 3 až 14

Barevný panoramatický záběr, který byl pořízen během třetího solu, byl postupně přenášen na Zemi v plném rozlišení. Konečně 20. srpna byly všechny snímky na Zemi a můžeme se kochat okolím místa přistání. Snímací kamera má ohnisko 34 mm.

Panorama 34mm kamery z MastCam. Velikost 50 procent originálu. NASA/JLP-Caltech, složil James Canvin.

Sol 5

Snímek Curiosity z MRO 12.8.2012. NASA/JPL-Caltech
Snímek Curiosity z MRO 12.8.2012. NASA/JPL-Caltech
Na místo přistání se opět zaměřila kamera HiRISE na družici MRO. Snímalo se pod úhlem 30° a tentokrát už barevně, takže vidíme lépe, kde bylo odfouknuto nejvíce prachu. Další snímek z přeletu téměř v nadhlavníku, který měl proběhnout během solu 10 dosud nebyl uvolněn.

Sol 11

cíle Curiosity - Glenelg - Mount Sharp. NASA/JPL-Caltech
cíle Curiosity - Glenelg - Mount Sharp. NASA/JPL-Caltech
V tomto dni byl proveden test přístroje DAN, který vystřeluje neutrony s energií 14 MeV. Ty proniknou až do hloubky 1 metr a po návratu zpět může detektor odhalit, zda neobsahují minerály pod vozítkem nějakou vodu, která by zůstala uvězněna uvnitř, pokud tam někdy v minulosti existovala. Šlo pouze o kalibraci a ta dopadla v porovnání s testem na Zemi perfektně. Data budou také porovnávána s těmi, která získáme, až bude Curiosity popojíždět.
Vědecký tým dnes také oznámil, kudy se plánují s vozítkem předběžně vydat. V jejich hledáčku se celkem očekávaně objevil bod asi 400 metrů daleko od místa přistání, kde se stýkají tři různé druhy povrchu. Místo bylo nazváno Glenelg (čteno zpředu i zezadu stejně, tedy že Curiosity toto místo navštíví vlastně dvakrát, při cestě tam i zpět). Odtud se Curiosity vydá na jihozápad k úpatí kopců. Dále by se mělo pokračovat do kaňonů v kopcích s vrstevnatými usazeninami.

Sol 12

12. den na Marsu nám přinesl první kruhové panorama včetně pohledu na vysoký kopec uprostřed kráteru. Z pozice roveru se nedíváme na nejvyšší vrcholek, ale pouze na horizont před ním. I tak je to pořádná hora, vyšší než vrcholky Alp.

Panorama z Navigačních kamer. Syntetická obloha. NASA/JLP-Caltech, složil Damien Bouic.

Sol 13

laser zkoumal kámen Coronation. NASA/JPL-Caltech
laser zkoumal kámen Coronation. NASA/JPL-Caltech
Přístroj ChemCam na vrcholku stěžně vykonal první test laseru a vzdáleného mikroskopu (teleskopické kamery). Laser opakovaně mířil na jedno místo, tím se kámen natavil a obláček uvolněných plynů zkoumala kamera. Tím se určí složení kamene. Jeho provizorní označení N165 bylo později změněno na poetičtější Coronation (korunovace). Poprvé v historii tak někde mimo Zemi byl použit laser k výzkumu hornin. Kámen byl zasažen 30 pulsy laseru během desetisekundového intervalu. Každý puls přitom působil miliónem wattů (ovšen jen po dobu pěti miliardtin sekundy). To bohatě stačí na ionizaci atomů kamene a uvolnění obláčku plasmy.

Měření teploty přístrojem REMS. NASA/JPL/CSIC
Měření teploty přístrojem REMS. NASA/JPL/CSIC
Přístroj REMS, který má dvě hlavní čidla na stěžni, dodává první data o počasí na Marsu. Tlakové senzory zachytily změny od 690 do 780 Pa (cca 130krát menší tlak než na Zemi). To odpovídá našim modelům marsovské atmosféry. Problém je s jedním s čidel rychlosti větru, něco se porouchalo a tak budou k dispozici pouze data z jednoho. To má za následek, že v případě větru směřujícího tak, že mu bude "stínit" stěžeň, nebude měření tak přesné. Jinak to ale na měření rychlosti větru nemá vliv. Teplotní čidla měří teplotu vzduchu a povrchovou teplotu. Hodnoty teploty vzduchu kolísaly například v solu 10 od -75 °C do -2°C v odpoledních hodinách.

Sol 14

Test robotické paže. NASA/JPL-Caltech
Test robotické paže. NASA/JPL-Caltech
Curiosity provedla podle plánu test robotické paže. Celou ji pozvedla, potom rozbalila směrem dopředu a nechala ji vyfotografovat pomocí navigačních kamer na stěžni. Potom paži znovu složila na palubu do výchozí polohy.
Přístroj ChemCam na vrcholu stěžně nejspíš opět osahával některé vzorky laserem, protože snímky jeho teleskopické kamery to ukazují. Na snímku je detail horninového podloží odkrytého během přistání spalinami raketových motorků jeřábu.

Sol 15

Test otáčení kol. NASA/JPL-Caltech. Složila Emily Lakdawalla
Test otáčení kol. NASA/JPL-Caltech. Složila Emily Lakdawalla
Událostí dne byl test natáčení kol. Vše proběhlo jak má a snímky z navigačních kamer na stěžni to díky animaci hezky dokazují. Sol 15 skončil v úterý 21. srpna pozemského času, takže už ve středu, v době, kdy nejspíš čtete tyto řádky, během solu 16, by měl rover poprvé kousek popojet. Jízda to nebude velkolepá - nejprve tři metry vpřed, poté otočka o 90° a pak tři metry vzad. Ale i tak to bude skvělý okamžik.

Zajímavé animace a video

Během uplynulé doby bylo publikováno různými nadšenci mnoho pěkných animací. Vybírám zde tři, které mně mimo jiné nejvíce zaujaly.

Snímky sestupové kamery MARDI doplněné o zvukový záznam.

Snímky sestupové kamery MARDI zarovnané na tepelný štít.

Trajektorie sestupu vozítka atmosférou v 3D animaci.

Předchozí novinky
Prvních pět dnů na Marsu

Zdroje:
MSL Media Teleconference visuals
Unmannedspaceflight.com
Planetary Society Blogs, Emily Lakdawalla




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Mars


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »