Curiosity v bezpečnostním režimu

Bezpečnostní režim si můžeme popsat velmi jednoduše. Jakmile kterákoliv vesmírná sonda zjistí, že se jakýkoliv její systém chová jinak, než jak by měl, řídící systém není naprogramován na tuto situaci a neví tedy, jak ji vyřešit. Aktivuje se proto bezpečnostní režim, ve kterém dostanou pozemní specialisté čas na vyhodnocení informací a přípravu řešení problému.

Sondy v bezpečnostním režimu jsou neaktivní z jednoduchého důvodu – nikdo neví, co přesně selhalo a proto je potřeba nepokračovat v aktivitě a počkat na pokyny ze Země. Pozemní týmy podle zpráv z NASA pracují na odstranění závady a vypadá to, že jsou na dobré cestě. Podle všeho se zdá, že za problémy mohl programový zádrhel, konkrétně si nerozuměl software z blíže nespecifikované kamery s programem, který v řídícím počítači vozítka zodpovídá za zpracování dat.

Pro Curiosity to není první zkušenost s bezpečnostním režimem. Rover se do „safe modu“ přepnul již třikrát, přičemž všechny dosavadní případy byly koncentrovány do roku 2013. Pak se technologické zádrhely vozítku vyhýbaly. Pokud jsou dosavadní analýzy příčin přechodu do bezpečnostního režimu správné, byla by to jedna z lepších možností, jak se do safe modu dostat. Do bezpečnostního režimu se totiž vozítko může dostat třeba i po zásahu citlivého systému nabitou částicí, což by se pochopitelně opravovalo mnohem hůře.

Ale abychom nekončili negativně,vozítko Curiosity potkala i jedna dobrá zpráva. NASA totiž odsouhlasila dvouleté prodloužení mise, které začne platit v říjnu letošního roku. Pokud tedy rover nepotká žádná technická závada, mohl by povrch Marsu brázdit šest let. Při rozhodování o prodloužení mise je vždy potřeba brát v úvahu technický stav stroje s přihlédnutím k dalším rokům provozu a druhým hlediskem jsou vždy peníze. Kosmické agentury nemají nafukovací rozpočet a aby bylo možné provozovat mise nové, je potřeba zhodnotit, která probíhající mise má pokračovat a která už naopak udělala vše, co měla a nebude jí vadit snížení rozpočtu.

Curiosity je v dobrém technickém stavu, na pohled je poškozený pouze plášť kol, který ale nemá vliv na povoz. Vědecké přístroje pracují podle plánu a Curiosity určitě ještě má co nabídnout. Je velmi pravděpodobné, že týmy, které se o Curiosity starají, počítaly od začátku s mnohem delší primární misí, než jaká byla zpočátku avizována. Stačí se podívat na to, kolik času rover věnuje mimořádně atraktivním vědeckým zastávkám po cestě. Kdyby pozemní týmy věděly, že mají málo času, určitě by k centrálnímu vrcholku s usazenými vrstvami ujížděl mnohem rychleji.

Vozítko Curiosity letělo na Mars s jasným úkolem – zjistit, zda na této planetě někdy byly podmínky, které by umožňovaly vznik života. Už po několika měsících byla tato otázka kladně zodpovězena a další výzkumy potvrdily, že oblast kráteru Gale, kde se rover pohybuje byla před 3 miliardami let pokrytá vodami rozsáhlého jezera. Zda na Marsu někdy byl život, či nikoliv zatím nevíme, ale díky Curiosity víme, že by se mu zde zřejmě dařilo. V dalších letech pak Curiosity zpřesňovala měření a zjišťovala, jak se měnily podmínky na Marsu, když přicházel o zásoby vody. Držme tedy technikům palce, aby závadu vozítka co nejdříve odstranili, protože Curiosity určitě ještě v odhalování tajemství Marsu neřekla poslední slovo a jistě nám přinese mnoho zajímavých informací.

Doplněno: Konec víkendu již přinesl lepší zprávy. Se sondou již pravidelně komunikují antény sítě DSN (Deep Space Network). Byly také staženy nějaké snímky z 2. července a také byly v neděli směrem k vozítku vyslány nějaké další pokyny, takže se zdá, že obnovení činnosti je už jen otázkou hodin, maximálně dnů.

Převzato: Kosmonautix.cz