Kámen Millenium Falcon v oblasti Kimberley na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechPojízdná marsovská laboratoř Curiosity postupně putuje po různých částech kráteru Gale, kde přistála v srpnu 2012. Nyní už má za sebou více než 6 km jízdy a právě zastavila u kamene, který trochu vypadá jako Austrálie. Ten se navíc nachází v oblasti, kterou vědecký tým nazval Kimberley podle oblasti v západní Austrálii. Tím ale spojitost končí. Nicméně místo je to velmi zajímavé a laboratoř se zde chvíli zdrží.
Curiosity cestuje od místa přistání po vytipovaných místech (waypointech), kde se dají očekávat geologicky zajímavé lokality. Později se má dostat k úpatí kopce a vydat se do údolí v jeho svazích.
Jedno z míst, na které se vědci těšili už od počátku roku 2013 je tzv. Kimberley. A právě sem Curiosity zrovna dorazila. Rover sem přijel přes údolní proláklinu za dunou zvanou Dingo Gap. Najdeme zde čtyři typy hornin a už pohled na fotografie prozrazuje, že jde o velmi zajímavé místo. Jeden z kamenů, vyfotografovaných v minulých dnech, připomíná svým tvarem australský kontinent, což dobře sedí i na název místa v kterém leží.
detail kamene Millenium Falcon pomocí ChemCam Autor: NASA/JPL-CaltechKámen má pracovní název Millenium Falcon a na barevném snímku je například patrné, že jeho stín je poněkud světlejší a dokonce tam ve stínu kameny vrhají stíny. Je to díky odrazu světla od roveru samotného.
Millenium Falcon v Kimberley na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechKámen je zřejmě erodovanou usazenou horninou vzniklou ve vodním prostředí, ale více nám prozradí až detailní analýza, která bude pokračovat i v následujících týdnech.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.