Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Datové úložiště evropského projektu družice Gaia
redakce Vytisknout článek

Datové úložiště evropského projektu družice Gaia

GAIA.jpg
Společnost CQK Holding a její divize datových úložišť ve spolupráci s EMC Czech Republic, dodavatelem a výrobcem nejmodernějších diskových polí a datových úložišť, navrhla a dodala základ sekundárního datového archivu pro Evropskou kosmickou agenturu v rámci projektu družice Gaia. Datový archiv bude provozován Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově, kde je i fyzicky umístěn v rámci účasti českých astronomů v evropském projektu. Čeští vědci tak dostávají k dispozici nejmodernější špičkové vybavení pro přípravu algoritmů analýzy dat a výzkumnou činnost.

Tisková zpráva ze 13. července 2011

Základním stavebním kamenem nového datového archivu se stalo diskové úložiště VNX5300 společnosti EMC. Systém VNX5300 je součástí v nedávné době uvedené řady Unified storage. Jedná se o škálovatelné, vysoce dostupné systémy, nabízející funkce jak souborových systémů NAS, tak blokově orientovaných diskových polí, určených pro sítě SAN. VNX rovněž podporují řadu protokolů a datových typů, jako je třeba NFS (Network File Systém), CIFS (Common Internet File Systém), iSCSI, FC (Fibre Channel) nebo FCoE (Fibre Channel over Ethernet). Výkonný a škálovatelný hardware je doplněn softwarem poskytujícím snadnou správu, vysokou efektivitu úložných operací i vysokou ochranu dat. To vše z VNX činí univerzální úložiště pro všechny potřeby zákazníků. Diskové úložiště lze rozšiřovat až do kapacity 1 PB (petabyte – 10^15 byte).

Astronomická družice Gaia je jedním z klíčových projektů Evropské kosmické agentury ESA. Úkolem družice je určování poloh, vzdáleností, pohybů a řady fyzikálních vlastností objektů po celé obloze. Během plánované pětileté životnosti (start v květnu 2013) bude družice asi 70 krát opakovat měření jedné miliardy různých objektů - těles ve Sluneční soustavě, hvězd, exoplanet, supernov, kvasarů a galaxií. Základním výsledkem projektu bude sestavení první třírozměrné mapy naší Galaxie. Všechna pozorování se soustředí v Gaia Main Database GMDB. Po prvním zpracování bude databáze přístupná pro celou astronomickou komunitu.

Odborníci ze 24 vědeckých institucí v Evropě připravují software pro zpracování dat, která budou získávána pěti vědeckými přístroji na palubě družice. Astronomický ústav AV ČR se projektu Gaia účastní prostřednictvím zahraničního grantu ESA PECS 9058 (2007 – 2011).

Datové úložiště
Datové úložiště
Družice bude generovat velký objem dat – hrubá telemetrie 100 TB za pět let, konečný objem zpracovaných pozorování v GMDB se odhaduje na několik PB. Paměťové zařízení, instalované v Ondřejově, bude sloužit jako sekundární databáze – Gaia Ondřejov Centre GOC.

Společnost EMC Czech Republic je tuzemskou pobočkou americké společnosti EMC Corporation, vedoucí světové firmy v oblasti produktů, služeb a řešení pro ukládání a správu informací. V České republice je společnost EMC zastoupena od roku 1999 a mezi její klienty patří mimo jiné přední české telekomunikační společnosti a finanční instituce. Společnost EMC nabízí nejucelenější a nejmodernější řadu úložných produktů na trhu a v roce 2010 investovala do výzkumu a vývoje více než dvě miliardy dolarů.

Společnost CQK Holding je konzultační a poradenská společnost, která je na trhu od roku 2008. Společnost se mj. věnuje tématu ukládání velkých objemů dat a životnímu cyklu informací. CQK Holding také podporuje akademickou obec a několik vědecko-výzkumných aktivit v České republice.

"Jsme velmi rádi, že naše systémy přispějí vědě a výzkumu a dalšímu zvýšení potenciálu českých vědeckých pracovišť. Zároveň je volba našich technologií pro sekundární úložiště družice Gaia pro nás významným oceněním a důkazem, že prostředky, investované do vývoje a výzkumu naší společností, udržují naše produkty na technologické špičce. Přejeme mnoho úspěchů jak projektu Gaia, tak i celé naší vědecké komunitě“, komentuje realizaci projektu ředitel EMC Czech Republic Ing. Michal Fišer.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR www.asu.cas.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »