Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování.
Autor: Airbus Defense and Space.

Evropská družice Sentinel-1A si před několika týdny odkroutila svůj první rok na oběžné dráze, ale to neznamená, že by celý evropský program sledování Země nepokračoval. Právě naopak – na kosmodromu v Kourou se v těchto dnech dokončují přípravy na vypuštění satelitu Sentinel-2A, který odstartuje na raketě Vega. V dnešním článku se seznámíme jednak s účelem samotné družice, ale najdete tu také kompletní časovou osu plánovaného průběhu startu.

Sentinel-2A je součástí evropského programu Copernicus, který se zaměřuje na sledování povrchu naší planety a monitoruje případné změny. Program počítá s pěti řadami družic – každá přitom bude obsahovat dva identické exempláře. To je ostatně důvod, proč se o aktuálně připravovaném satelitu hovoří jako o Sentinelu 2A – jde o družici z druhé řady a písmeno A značí, že půjde o první kus z této řady. Program vloni otevřel Sentinel-1A, přičemž Sentinel-1B by mohl startovat příští rok. Druhý zástupce druhé řady, tedy Sentinel-2B by se mohl do vesmíru vydat také příští rok. Důvod, proč se v každé řadě použijí dvě družice je jasný – Díky tomuto systému je možné častěji mapovat pozorované oblasti.

Na kosmodormu v Kourou zatím finišují přípravy na pátý start nejlehčí evropské rakety Vega. Ke zhruba 30 metrů vysokému nosiči byl v minulých dnech připevněný aerodynamický kryt, pod kterým je uložený zhruba 1200 kilogramů těžký satelit Sentinel-2A s rozměry 3,4×1,8×2,35 m.

Pokud se neobjeví nějaké komplikace, měly by se 23. června ve 3:51 středoevropského letního času zažehnout motory rakety Vega. Její cílová oběžná dráha je polární, skloněná vůči rovníku o 98,5°. Satelit bude obíhat ve výšce 786 kilometrů. Podrobný itinerář startu a online přenosu najdete na konci článku na kosmonautux.cz.

Po oddělení od rakety aktivuje družice své solární panely i komunikační přístroje. Dalším krokem bude nasměrování k Zemi a zahájení přenosu telemetrických dat. Řídící středisko v německém Darmstadtu bude v té době jako na jehlách a bude vyhlížet zprávy ze sledovací stanice v australském Perthu, která jako první obdrží radiové signály z vesmíru. Jakmile se podaří navázat spojení, pozemní týmy převezmou kontrolu nad družicí a začne podrobné kolečko důkladný zkoušek všech palubních systémů, jejich kontrola bude postupně přecházet do pozvolné aktivace. První manévr upravující oběžnou dráhu pomocí palubních trysek je naplánován 51 hodin po startu.

Sentinel-2 svým zaměřením navazuje na odkaz družic SPOT, nebo Landsat. Satelit odkáže pořizovat snímky s vysokým rozlišením – šířka záběru je 290 kilometrů a prostorové rozlišení je mezi 10 a 60 metry. Snímky navíc bude možné pořizovat ve 13 pásmech. Deset z nich patří do viditelné a blízké infračervené části spektra (vlnové délky 400 – 1400 nm), zbylé tři spadají do krátkovlnného infraspektra s vlnovými délkami 1400 – 3000 nm. Až budou na oběžné dráze obě družice Sentinel-2, bude každé místo snímkováno s frekvencí 2 – 3 dny.

Nasbíraná data budou mít široké využití – uplatní se třeba v zemědělství (zdravotní stav vegetace, vegetační indexy), či lesnictví (klasifikace lesních porostů), poskytne také informace o znečištění jezer a pobřežních vod. Pokud dojde k mimořádné události, jako jsou třeba povodně, lesní požáry či výbuchy sopek, pomohou fotky z družice zmapovat aktuální změny v terénu, což je pro záchranné složky neocenitelná služba. Sentinel-2 (stejně jako Sentinel-1) totiž bude schopen dodávat data 1 – 3 hodiny od nasnímání.

Přímý přenos startu budete moci sledovat na www.ESA.int. Pokud byste chtěli nahlédnout do živého dění v řídícím středisku v Darmstadtu, navštivte spíše tento odkaz. A nyní, na závěr článku Vám přinášíme slibovanou časovou osu plánovaného průběhu startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura
[2] GMES/Copernicus
[3] ESA - Evropská kosmická agentura (2)
[4] ESA Online
[5] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »