Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování.
Autor: Airbus Defense and Space.

Evropská družice Sentinel-1A si před několika týdny odkroutila svůj první rok na oběžné dráze, ale to neznamená, že by celý evropský program sledování Země nepokračoval. Právě naopak – na kosmodromu v Kourou se v těchto dnech dokončují přípravy na vypuštění satelitu Sentinel-2A, který odstartuje na raketě Vega. V dnešním článku se seznámíme jednak s účelem samotné družice, ale najdete tu také kompletní časovou osu plánovaného průběhu startu.

Sentinel-2A je součástí evropského programu Copernicus, který se zaměřuje na sledování povrchu naší planety a monitoruje případné změny. Program počítá s pěti řadami družic – každá přitom bude obsahovat dva identické exempláře. To je ostatně důvod, proč se o aktuálně připravovaném satelitu hovoří jako o Sentinelu 2A – jde o družici z druhé řady a písmeno A značí, že půjde o první kus z této řady. Program vloni otevřel Sentinel-1A, přičemž Sentinel-1B by mohl startovat příští rok. Druhý zástupce druhé řady, tedy Sentinel-2B by se mohl do vesmíru vydat také příští rok. Důvod, proč se v každé řadě použijí dvě družice je jasný – Díky tomuto systému je možné častěji mapovat pozorované oblasti.

Na kosmodormu v Kourou zatím finišují přípravy na pátý start nejlehčí evropské rakety Vega. Ke zhruba 30 metrů vysokému nosiči byl v minulých dnech připevněný aerodynamický kryt, pod kterým je uložený zhruba 1200 kilogramů těžký satelit Sentinel-2A s rozměry 3,4×1,8×2,35 m.

Pokud se neobjeví nějaké komplikace, měly by se 23. června ve 3:51 středoevropského letního času zažehnout motory rakety Vega. Její cílová oběžná dráha je polární, skloněná vůči rovníku o 98,5°. Satelit bude obíhat ve výšce 786 kilometrů. Podrobný itinerář startu a online přenosu najdete na konci článku na kosmonautux.cz.

Po oddělení od rakety aktivuje družice své solární panely i komunikační přístroje. Dalším krokem bude nasměrování k Zemi a zahájení přenosu telemetrických dat. Řídící středisko v německém Darmstadtu bude v té době jako na jehlách a bude vyhlížet zprávy ze sledovací stanice v australském Perthu, která jako první obdrží radiové signály z vesmíru. Jakmile se podaří navázat spojení, pozemní týmy převezmou kontrolu nad družicí a začne podrobné kolečko důkladný zkoušek všech palubních systémů, jejich kontrola bude postupně přecházet do pozvolné aktivace. První manévr upravující oběžnou dráhu pomocí palubních trysek je naplánován 51 hodin po startu.

Sentinel-2 svým zaměřením navazuje na odkaz družic SPOT, nebo Landsat. Satelit odkáže pořizovat snímky s vysokým rozlišením – šířka záběru je 290 kilometrů a prostorové rozlišení je mezi 10 a 60 metry. Snímky navíc bude možné pořizovat ve 13 pásmech. Deset z nich patří do viditelné a blízké infračervené části spektra (vlnové délky 400 – 1400 nm), zbylé tři spadají do krátkovlnného infraspektra s vlnovými délkami 1400 – 3000 nm. Až budou na oběžné dráze obě družice Sentinel-2, bude každé místo snímkováno s frekvencí 2 – 3 dny.

Nasbíraná data budou mít široké využití – uplatní se třeba v zemědělství (zdravotní stav vegetace, vegetační indexy), či lesnictví (klasifikace lesních porostů), poskytne také informace o znečištění jezer a pobřežních vod. Pokud dojde k mimořádné události, jako jsou třeba povodně, lesní požáry či výbuchy sopek, pomohou fotky z družice zmapovat aktuální změny v terénu, což je pro záchranné složky neocenitelná služba. Sentinel-2 (stejně jako Sentinel-1) totiž bude schopen dodávat data 1 – 3 hodiny od nasnímání.

Přímý přenos startu budete moci sledovat na www.ESA.int. Pokud byste chtěli nahlédnout do živého dění v řídícím středisku v Darmstadtu, navštivte spíše tento odkaz. A nyní, na závěr článku Vám přinášíme slibovanou časovou osu plánovaného průběhu startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura
[2] GMES/Copernicus
[3] ESA - Evropská kosmická agentura (2)
[4] ESA Online
[5] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »