Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování.
Autor: Airbus Defense and Space.

Evropská družice Sentinel-1A si před několika týdny odkroutila svůj první rok na oběžné dráze, ale to neznamená, že by celý evropský program sledování Země nepokračoval. Právě naopak – na kosmodromu v Kourou se v těchto dnech dokončují přípravy na vypuštění satelitu Sentinel-2A, který odstartuje na raketě Vega. V dnešním článku se seznámíme jednak s účelem samotné družice, ale najdete tu také kompletní časovou osu plánovaného průběhu startu.

Sentinel-2A je součástí evropského programu Copernicus, který se zaměřuje na sledování povrchu naší planety a monitoruje případné změny. Program počítá s pěti řadami družic – každá přitom bude obsahovat dva identické exempláře. To je ostatně důvod, proč se o aktuálně připravovaném satelitu hovoří jako o Sentinelu 2A – jde o družici z druhé řady a písmeno A značí, že půjde o první kus z této řady. Program vloni otevřel Sentinel-1A, přičemž Sentinel-1B by mohl startovat příští rok. Druhý zástupce druhé řady, tedy Sentinel-2B by se mohl do vesmíru vydat také příští rok. Důvod, proč se v každé řadě použijí dvě družice je jasný – Díky tomuto systému je možné častěji mapovat pozorované oblasti.

Na kosmodormu v Kourou zatím finišují přípravy na pátý start nejlehčí evropské rakety Vega. Ke zhruba 30 metrů vysokému nosiči byl v minulých dnech připevněný aerodynamický kryt, pod kterým je uložený zhruba 1200 kilogramů těžký satelit Sentinel-2A s rozměry 3,4×1,8×2,35 m.

Pokud se neobjeví nějaké komplikace, měly by se 23. června ve 3:51 středoevropského letního času zažehnout motory rakety Vega. Její cílová oběžná dráha je polární, skloněná vůči rovníku o 98,5°. Satelit bude obíhat ve výšce 786 kilometrů. Podrobný itinerář startu a online přenosu najdete na konci článku na kosmonautux.cz.

Po oddělení od rakety aktivuje družice své solární panely i komunikační přístroje. Dalším krokem bude nasměrování k Zemi a zahájení přenosu telemetrických dat. Řídící středisko v německém Darmstadtu bude v té době jako na jehlách a bude vyhlížet zprávy ze sledovací stanice v australském Perthu, která jako první obdrží radiové signály z vesmíru. Jakmile se podaří navázat spojení, pozemní týmy převezmou kontrolu nad družicí a začne podrobné kolečko důkladný zkoušek všech palubních systémů, jejich kontrola bude postupně přecházet do pozvolné aktivace. První manévr upravující oběžnou dráhu pomocí palubních trysek je naplánován 51 hodin po startu.

Sentinel-2 svým zaměřením navazuje na odkaz družic SPOT, nebo Landsat. Satelit odkáže pořizovat snímky s vysokým rozlišením – šířka záběru je 290 kilometrů a prostorové rozlišení je mezi 10 a 60 metry. Snímky navíc bude možné pořizovat ve 13 pásmech. Deset z nich patří do viditelné a blízké infračervené části spektra (vlnové délky 400 – 1400 nm), zbylé tři spadají do krátkovlnného infraspektra s vlnovými délkami 1400 – 3000 nm. Až budou na oběžné dráze obě družice Sentinel-2, bude každé místo snímkováno s frekvencí 2 – 3 dny.

Nasbíraná data budou mít široké využití – uplatní se třeba v zemědělství (zdravotní stav vegetace, vegetační indexy), či lesnictví (klasifikace lesních porostů), poskytne také informace o znečištění jezer a pobřežních vod. Pokud dojde k mimořádné události, jako jsou třeba povodně, lesní požáry či výbuchy sopek, pomohou fotky z družice zmapovat aktuální změny v terénu, což je pro záchranné složky neocenitelná služba. Sentinel-2 (stejně jako Sentinel-1) totiž bude schopen dodávat data 1 – 3 hodiny od nasnímání.

Přímý přenos startu budete moci sledovat na www.ESA.int. Pokud byste chtěli nahlédnout do živého dění v řídícím středisku v Darmstadtu, navštivte spíše tento odkaz. A nyní, na závěr článku Vám přinášíme slibovanou časovou osu plánovaného průběhu startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura
[2] GMES/Copernicus
[3] ESA - Evropská kosmická agentura (2)
[4] ESA Online
[5] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »