Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Fénix, Áres a Galaktický duch
Ivo Míček Vytisknout článek

Fénix, Áres a Galaktický duch

Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix.

Přistání sondy Phoenix (kresba)
Přistání sondy Phoenix (kresba)

Dnešní utkání se odehrává na zcela novém zimním stadionu, který se nachází v mírně zvlněné severní oblasti Vastitas Borealis (68,35° s.š.).

Právě sem se upírají zraky jak realizačního týmu NASA, JPL, Univerzity of Arizona a Lockheed Martin Space Systems, tak i fanoušků z planety Země (to je ta třetí v pořadí od Slunce), místní fandové včetně známého "vypínače sond" Galaktického ducha zatím o sobě nedávají vědět a tak lze doufat, že vše proběhne pouze a jen v duchu fair-play, tak jak by mělo být i mezi planetami a ve vesmíru vůbec zvykem. Bohužel bilance vzájemných utkání není pro pozemšťany příliš lichotivá, šance jsou vyrovnané a statistiky zatím hovoří ve prospěch Marsu. Ještě se k nim v průběhu přistání dostaneme.

Fénix si zatím vede dobře, výtečně odstartoval 4.8.2007 a i průběh přiblížení k Marsu mohl šetřit síly na trase dlouhé téměř 680 mil. km a upustit od posledních dvou korekčních manévrů.

Letová sestava s přistávacím modulem minula včera, tj. 25.5.2008 ve 23:48:30 dráhu měsíce Deimos, hodinu po té protne rychlostí 69 544 km/hod (vzhledem ke Slunci) dráhu druhého měsíce Phobos.

(pokračování v 01:00 SELČ)
Počasí v cílové oblasti je velmi příjemné a odpovídá aktuálnímu ročnímu období, je jasno a v cílové elipse se teplota pohybuje od -77°C do -33°C. Nad regulerností přistání budou bdít další sondy, které se rovněž budou podílet na přenosu dat: Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter - zde si zvláště všimněte, že posledně jmenovaný je ve fantastické kondici a jeho výsledky jsou naprosto omračující (BTW také hledáte místa předchozích přistání? To jsou fotky, což...?)

Řídící středisko v Pasadeně je zatím v klidu, očekáváme první zásadní hlášení o stavu před vstupem do atmosféry (01:21)

01:22 Vítáme signál z Mars Odyssey, je to známka toho, že jsou všechny systémy připravené a funkční.
01:23 Signál přijala stanice Green Bank, právě se oddělila sestupová část a kolem zorientovaného tepelného štítu to začíná pomalu "houstnout"...
01:29 Máme tu spojení se sondou Mars Express (aspoň teď může napravit dojem za ztrátu sondy Beagle 2), řídící středisko ožívá, sonda vstupuje do atmosféry již za dvě minuty a to znamená ztrátu spojení. (Máte co jíst a pít vážení čtenáři? Teď je ještě čas na další kafe a sušenky...)

01:31 Brzdíme, to je ale fiktivní síla - navíc není nic vidět ani slyšet, kolem je jen plazma.

01:34 Přepínáme na provozní pásmo spojení a díváme se po padáku, v cílové elipse rovně stoupá vzrušení, tohle tu ještě nikdy neviděli...

01:37 Máme tu konec plachtění na padáku a jdeme zase do motorů a stavíme se na vlastní nohy (nebo pařáty - přece jen jsem bájný pták ;-)

01:38 JSME TADY - ale musí ještě sednout ten prach!

01:38:32 Podle Země jsou výška i rychlost rovny nule, spojení je zatím ztraceno, po usednutí prachu rozevřu panely slunečních baterií a začnu svých prvních 90 solů. (Další info v 1:53)

01:51 Zatím to vypadá, že signály jsou na cestě, první statut z místa přistání lze očekávat ve 02:14, první snímky až o dvě hodiny později tzn. ve 04:14.

01:54 Zatím to jde i bez bruslí - čekáme na naběhnutí energie ze solárních panelů (baterie sice jdou, ale další zdroj potěší...)

01:57 PHOENIX hladce přistál a začíná s aktivací přístrojového vybavení!

Na závěr něco málo ke zpracování dat:
To má na starosti procesor RAD6000 (inu "jablko", co jiného by mělo na Marsu fungovat), takt procesoru lze měnit v režimu 5 MHz, 10 MHz, 20MHz. Kapacita paměti RAM je 74 MB, přenosová rychlost je pak na úrovni 8 kb/s, 32 kb/s nebo 128 kb/s.

Děkuji všem za přízeň a přeji klidnou dobrou noc a úspěšný nový pracovní týden na Zemi i na Marsu.




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »