Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Fénix, Áres a Galaktický duch
Ivo Míček Vytisknout článek

Fénix, Áres a Galaktický duch

Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix.

Přistání sondy Phoenix (kresba)
Přistání sondy Phoenix (kresba)

Dnešní utkání se odehrává na zcela novém zimním stadionu, který se nachází v mírně zvlněné severní oblasti Vastitas Borealis (68,35° s.š.).

Právě sem se upírají zraky jak realizačního týmu NASA, JPL, Univerzity of Arizona a Lockheed Martin Space Systems, tak i fanoušků z planety Země (to je ta třetí v pořadí od Slunce), místní fandové včetně známého "vypínače sond" Galaktického ducha zatím o sobě nedávají vědět a tak lze doufat, že vše proběhne pouze a jen v duchu fair-play, tak jak by mělo být i mezi planetami a ve vesmíru vůbec zvykem. Bohužel bilance vzájemných utkání není pro pozemšťany příliš lichotivá, šance jsou vyrovnané a statistiky zatím hovoří ve prospěch Marsu. Ještě se k nim v průběhu přistání dostaneme.

Fénix si zatím vede dobře, výtečně odstartoval 4.8.2007 a i průběh přiblížení k Marsu mohl šetřit síly na trase dlouhé téměř 680 mil. km a upustit od posledních dvou korekčních manévrů.

Letová sestava s přistávacím modulem minula včera, tj. 25.5.2008 ve 23:48:30 dráhu měsíce Deimos, hodinu po té protne rychlostí 69 544 km/hod (vzhledem ke Slunci) dráhu druhého měsíce Phobos.

(pokračování v 01:00 SELČ)
Počasí v cílové oblasti je velmi příjemné a odpovídá aktuálnímu ročnímu období, je jasno a v cílové elipse se teplota pohybuje od -77°C do -33°C. Nad regulerností přistání budou bdít další sondy, které se rovněž budou podílet na přenosu dat: Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter - zde si zvláště všimněte, že posledně jmenovaný je ve fantastické kondici a jeho výsledky jsou naprosto omračující (BTW také hledáte místa předchozích přistání? To jsou fotky, což...?)

Řídící středisko v Pasadeně je zatím v klidu, očekáváme první zásadní hlášení o stavu před vstupem do atmosféry (01:21)

01:22 Vítáme signál z Mars Odyssey, je to známka toho, že jsou všechny systémy připravené a funkční.
01:23 Signál přijala stanice Green Bank, právě se oddělila sestupová část a kolem zorientovaného tepelného štítu to začíná pomalu "houstnout"...
01:29 Máme tu spojení se sondou Mars Express (aspoň teď může napravit dojem za ztrátu sondy Beagle 2), řídící středisko ožívá, sonda vstupuje do atmosféry již za dvě minuty a to znamená ztrátu spojení. (Máte co jíst a pít vážení čtenáři? Teď je ještě čas na další kafe a sušenky...)

01:31 Brzdíme, to je ale fiktivní síla - navíc není nic vidět ani slyšet, kolem je jen plazma.

01:34 Přepínáme na provozní pásmo spojení a díváme se po padáku, v cílové elipse rovně stoupá vzrušení, tohle tu ještě nikdy neviděli...

01:37 Máme tu konec plachtění na padáku a jdeme zase do motorů a stavíme se na vlastní nohy (nebo pařáty - přece jen jsem bájný pták ;-)

01:38 JSME TADY - ale musí ještě sednout ten prach!

01:38:32 Podle Země jsou výška i rychlost rovny nule, spojení je zatím ztraceno, po usednutí prachu rozevřu panely slunečních baterií a začnu svých prvních 90 solů. (Další info v 1:53)

01:51 Zatím to vypadá, že signály jsou na cestě, první statut z místa přistání lze očekávat ve 02:14, první snímky až o dvě hodiny později tzn. ve 04:14.

01:54 Zatím to jde i bez bruslí - čekáme na naběhnutí energie ze solárních panelů (baterie sice jdou, ale další zdroj potěší...)

01:57 PHOENIX hladce přistál a začíná s aktivací přístrojového vybavení!

Na závěr něco málo ke zpracování dat:
To má na starosti procesor RAD6000 (inu "jablko", co jiného by mělo na Marsu fungovat), takt procesoru lze měnit v režimu 5 MHz, 10 MHz, 20MHz. Kapacita paměti RAM je 74 MB, přenosová rychlost je pak na úrovni 8 kb/s, 32 kb/s nebo 128 kb/s.

Děkuji všem za přízeň a přeji klidnou dobrou noc a úspěšný nový pracovní týden na Zemi i na Marsu.




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »