Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Fénix, Áres a Galaktický duch
Ivo Míček Vytisknout článek

Fénix, Áres a Galaktický duch

Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix.

Přistání sondy Phoenix (kresba)
Přistání sondy Phoenix (kresba)

Dnešní utkání se odehrává na zcela novém zimním stadionu, který se nachází v mírně zvlněné severní oblasti Vastitas Borealis (68,35° s.š.).

Právě sem se upírají zraky jak realizačního týmu NASA, JPL, Univerzity of Arizona a Lockheed Martin Space Systems, tak i fanoušků z planety Země (to je ta třetí v pořadí od Slunce), místní fandové včetně známého "vypínače sond" Galaktického ducha zatím o sobě nedávají vědět a tak lze doufat, že vše proběhne pouze a jen v duchu fair-play, tak jak by mělo být i mezi planetami a ve vesmíru vůbec zvykem. Bohužel bilance vzájemných utkání není pro pozemšťany příliš lichotivá, šance jsou vyrovnané a statistiky zatím hovoří ve prospěch Marsu. Ještě se k nim v průběhu přistání dostaneme.

Fénix si zatím vede dobře, výtečně odstartoval 4.8.2007 a i průběh přiblížení k Marsu mohl šetřit síly na trase dlouhé téměř 680 mil. km a upustit od posledních dvou korekčních manévrů.

Letová sestava s přistávacím modulem minula včera, tj. 25.5.2008 ve 23:48:30 dráhu měsíce Deimos, hodinu po té protne rychlostí 69 544 km/hod (vzhledem ke Slunci) dráhu druhého měsíce Phobos.

(pokračování v 01:00 SELČ)
Počasí v cílové oblasti je velmi příjemné a odpovídá aktuálnímu ročnímu období, je jasno a v cílové elipse se teplota pohybuje od -77°C do -33°C. Nad regulerností přistání budou bdít další sondy, které se rovněž budou podílet na přenosu dat: Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter - zde si zvláště všimněte, že posledně jmenovaný je ve fantastické kondici a jeho výsledky jsou naprosto omračující (BTW také hledáte místa předchozích přistání? To jsou fotky, což...?)

Řídící středisko v Pasadeně je zatím v klidu, očekáváme první zásadní hlášení o stavu před vstupem do atmosféry (01:21)

01:22 Vítáme signál z Mars Odyssey, je to známka toho, že jsou všechny systémy připravené a funkční.
01:23 Signál přijala stanice Green Bank, právě se oddělila sestupová část a kolem zorientovaného tepelného štítu to začíná pomalu "houstnout"...
01:29 Máme tu spojení se sondou Mars Express (aspoň teď může napravit dojem za ztrátu sondy Beagle 2), řídící středisko ožívá, sonda vstupuje do atmosféry již za dvě minuty a to znamená ztrátu spojení. (Máte co jíst a pít vážení čtenáři? Teď je ještě čas na další kafe a sušenky...)

01:31 Brzdíme, to je ale fiktivní síla - navíc není nic vidět ani slyšet, kolem je jen plazma.

01:34 Přepínáme na provozní pásmo spojení a díváme se po padáku, v cílové elipse rovně stoupá vzrušení, tohle tu ještě nikdy neviděli...

01:37 Máme tu konec plachtění na padáku a jdeme zase do motorů a stavíme se na vlastní nohy (nebo pařáty - přece jen jsem bájný pták ;-)

01:38 JSME TADY - ale musí ještě sednout ten prach!

01:38:32 Podle Země jsou výška i rychlost rovny nule, spojení je zatím ztraceno, po usednutí prachu rozevřu panely slunečních baterií a začnu svých prvních 90 solů. (Další info v 1:53)

01:51 Zatím to vypadá, že signály jsou na cestě, první statut z místa přistání lze očekávat ve 02:14, první snímky až o dvě hodiny později tzn. ve 04:14.

01:54 Zatím to jde i bez bruslí - čekáme na naběhnutí energie ze solárních panelů (baterie sice jdou, ale další zdroj potěší...)

01:57 PHOENIX hladce přistál a začíná s aktivací přístrojového vybavení!

Na závěr něco málo ke zpracování dat:
To má na starosti procesor RAD6000 (inu "jablko", co jiného by mělo na Marsu fungovat), takt procesoru lze měnit v režimu 5 MHz, 10 MHz, 20MHz. Kapacita paměti RAM je 74 MB, přenosová rychlost je pak na úrovni 8 kb/s, 32 kb/s nebo 128 kb/s.

Děkuji všem za přízeň a přeji klidnou dobrou noc a úspěšný nový pracovní týden na Zemi i na Marsu.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »