Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  HST připraven k dalšímu výzkumu

HST připraven k dalšímu výzkumu

Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkum
Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkum
Z oběžné dráhy Země přišla výborná zpráva - Hubbleův kosmický dalekohled je připraven začít plnit další vědecké úkoly. Květnová oprava a upgrade byly úspěšné, testování a kalibrace skončilo. Můžeme se těšit na další příděl fotografií a objevů.

Jak víte, v květnu letošního roku byl kosmický dalekohled rozsáhle opravován astronauty, mimo jiné také Andrew Feustelem, který pak na pozvání Astronomického ústavu AV do České republiky dovezl naši vlajku a Nerudovy písně kosmické.

Od té doby byly nově nainstalované přístroje zaostřovány, kalibrovány a testovány. Že to nebylo snadné, o tom svědčí fakt, že to zabralo tři měsíce. Malou přestávku v nastavování přístrojů si HST udělal jen ve chvíli, kdy se díval na novou dočasnou skvrnu na Jupiteru vzniklou po zásahu planety kometou nebo planetkou.

Zrod hvězd v souhvězdí Lodního kýlu
Zrod hvězd v souhvězdí Lodního kýlu
Připraven k akci
Kosmické agentury NASA a ESA, které dalekohled provozují, teď hlásí, že HST je připraven plnit další úkoly, které mu vědci zadají. Byly zveřejněny fotografie dokazující připravenost kosmického dalekohledu. Snímky i videa najdete na stránkách dalekohledu www.spacetelescope.org. Můžeme se tedy těšit na další objevy a na pokračování éry tohoto slavného dalekohledu.

Úspěch Evropy
Evropská kosmická agentura, jejíž členem je také Česká republika, má na HST 15procentní podíl. Tím je garantováno, že evropští vědci musí dostat na dalekohledu 15 procent pozorovacího času. Ale díky velmi kvalitním návrhům na to, které vesmírné objekty a jevy má dalekohled sledovat, jsou evropští vědci úspěšnější. Překračují tak limit a dostávají 20 % pozorovacího času.

Dvacáté výročí
V dubnu 2010 uplyne 20 let od vypuštění HST. Hubbleův dalekohled se za uplynulých 20 let stal doslova fenoménem. Díky němu se podařilo udělat mnoho důležitých vědeckých objevů, například ohledně stáří vesmíru nebo vlastností černých děr. Příští duben tedy bude co oslavovat.

Sepsáno podle informací ESA pro své tiskové zástupce v jednotlivých zemích




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »