Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  HST připraven k dalšímu výzkumu

HST připraven k dalšímu výzkumu

Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkum
Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkum
Z oběžné dráhy Země přišla výborná zpráva - Hubbleův kosmický dalekohled je připraven začít plnit další vědecké úkoly. Květnová oprava a upgrade byly úspěšné, testování a kalibrace skončilo. Můžeme se těšit na další příděl fotografií a objevů.

Jak víte, v květnu letošního roku byl kosmický dalekohled rozsáhle opravován astronauty, mimo jiné také Andrew Feustelem, který pak na pozvání Astronomického ústavu AV do České republiky dovezl naši vlajku a Nerudovy písně kosmické.

Od té doby byly nově nainstalované přístroje zaostřovány, kalibrovány a testovány. Že to nebylo snadné, o tom svědčí fakt, že to zabralo tři měsíce. Malou přestávku v nastavování přístrojů si HST udělal jen ve chvíli, kdy se díval na novou dočasnou skvrnu na Jupiteru vzniklou po zásahu planety kometou nebo planetkou.

Zrod hvězd v souhvězdí Lodního kýlu
Zrod hvězd v souhvězdí Lodního kýlu
Připraven k akci
Kosmické agentury NASA a ESA, které dalekohled provozují, teď hlásí, že HST je připraven plnit další úkoly, které mu vědci zadají. Byly zveřejněny fotografie dokazující připravenost kosmického dalekohledu. Snímky i videa najdete na stránkách dalekohledu www.spacetelescope.org. Můžeme se tedy těšit na další objevy a na pokračování éry tohoto slavného dalekohledu.

Úspěch Evropy
Evropská kosmická agentura, jejíž členem je také Česká republika, má na HST 15procentní podíl. Tím je garantováno, že evropští vědci musí dostat na dalekohledu 15 procent pozorovacího času. Ale díky velmi kvalitním návrhům na to, které vesmírné objekty a jevy má dalekohled sledovat, jsou evropští vědci úspěšnější. Překračují tak limit a dostávají 20 % pozorovacího času.

Dvacáté výročí
V dubnu 2010 uplyne 20 let od vypuštění HST. Hubbleův dalekohled se za uplynulých 20 let stal doslova fenoménem. Díky němu se podařilo udělat mnoho důležitých vědeckých objevů, například ohledně stáří vesmíru nebo vlastností černých děr. Příští duben tedy bude co oslavovat.

Sepsáno podle informací ESA pro své tiskové zástupce v jednotlivých zemích




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »