Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautika 50 let po Apollu

Kosmonautika 50 let po Apollu

Už po sedmadvacáté se setkají příznivci astronomie a kosmonautiky v Planetáriu Ostrava. Zde totiž proběhne další ročník Ostravského astronomického víkendu. Ten letošní je věnován novým aktivitám v oblasti letů do vesmíru. Přednášet budou Jiří Grygar, Dušan Majer, Milan Halousek a na zlatou éru vypouštění prvních československých družic přijede zavzpomínat i jeden z jejich hlavních konstruktérů Ing. František Hruška.

Program semináře:

sobota 19. 10.

9:30–10:00 prezence, zahájení

10:00–12:00 Milan Halousek – Když se Houston nedívá…

14:00–15:45 Dušan Majer – Stanice Gateway u Měsíce

16:00–17:45 Ing. František Hruška – První československé družice ve vesmíru


neděle 20. 10.

9:00–12:00 RNDr. Jiří Grygar, CSc. – Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí

Planetárium Ostrava zve všechny zájemce! 

 

Anotace přednášek

Když se Houston nedívá…
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?

Stanice Gateway u Měsíce
Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, který by měl vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu.

První československé družice ve vesmíru
Československo patřilo k zemím, které dokázaly vyrobit své vlastní družice už v 70. letech minulého století. Tou první byl Magion 1, po něm následovaly další. Co všechno předcházelo vypuštění družic, s jakými problémy se českoslovenští vědci potýkali, jaký byl jejich vědecký přínos a jaký osud měly první československé družice nám svým vyprávěním zprostředkuje František Hruška, který se osobně účastnil vývoje a náročných zkoušek při výrobě družic Magion 2 až Magion 5, včetně prací na kosmodromu.

Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí
Veřejnost stále vidí za slovem kosmonautika kosmonauty či astronauty a zajímá se pouze o tuto dnes spíše okrajovou součást kosmonautiky. Převratné výsledky však přináší nepilotovaná robotická kosmonautika, jak při dálkovém průzkum Země, tak při studiu objektů Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Špičkové kosmonautické projekty se rodí v agenturách NASA, ESA, čínské CNSA a japonské JAXA. Na vzestupu je i kosmická aktivita Indie, ale zato Roskosmos prožívá úpadek. Přednáška připomene převratné kosmické projekty nedávno ukončené, ale hlavně ty, které jsou v současné době dlouhodobě aktivní a přinášejí unikátní výsledky. Rozvíjí se i velmi cenná spolupráce mezi výzkumem vesmíru pomocí robotických sond a obřích pozemních aparatur.




O autorovi

Martin Vilášek

Martin Vilášek

Martin Vilášek (*1970)

O astronomii se zajímá od svých šestnácti let, kdy zcela podlehl pohledu na hvězdnou oblohu a kouzlu Mléčné dráhy. S pozorováním začínal jako vlk samotář, a postupně se seznamoval s podobně „postiženými“ lidmi, s jejichž pomocí si postavil několik dalekohledů, které umístil do vlastní malé hvězdárny na zahradě za domem. Při studiu na vysoké škole začal docházet do ostravského planetária a od roku 1989 byl demonstrátorem na hvězdárně. Od roku 2003 vede Astronomický kurz pro veřejnost a v roce 2006 se stal stálým zaměstnancem. Podílí se na vzdělávacích programech pro školy i veřejnost, vytváří nové pořady pro planetárium a ve volných chvílích připravuje grafiku pro vzdělávací panely v expozicích planetária. Přesto, že se podmínky pro pozorování v Ostravě neustále zhoršují, je přesvědčen, že astronomie je ta nejdůležitější věda na světě a hvězdná obloha je to nejkrásnější, co může člověk svým zrakem spatřit.

Štítky: Kosmonautika, Budoucnost kosmonautiky


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »