Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Luna 3 - pohled do minulosti výzkumu Měsíce
Radek Kraus Vytisknout článek

Luna 3 - pohled do minulosti výzkumu Měsíce

luna_3.jpg

Po úspěšných startech Sputniků (1957 až 1958) přichází šéfkonstruktér sovětského kosmického programu S. P. Koroljev s iniciativou výzkumu Měsíce. Nezbytný souhlas od ústředních orgánů tehdejšího sovětského svazu získal na základě dopisu zaslaného generálnímu tajemníkovy ÚV KSSS (Ústřední Výbor Komunistické Strany Sovětského Svazu) N. S. Chrusčovovi. V dopise naznačil hlavní cíle programu, zásah měsíčního povrchu a pořízení snímků odvrácené strany Měsíce. Pro realizaci projektu byl schválen výnos pod názvem. "O zahájení prací na automatických lunárních sondách a nosné raketě pro ně". Program byl rozdělen do tří etap pod kódovým označení "E". První fáze programu "E 1" počítala s dopadem na měsíc. Luna 1 - sonda startovala (2. ledna 1959) na palubě upravené nosné rakety R7. Kolem měsíce proletěla ve vzdálenosti 5995 km, ale na jeho povrch nedopadla. Po obletu byla navedena heliocentrickou dráhu. Luna 2 - start proběhl 12. září 1959. Po 33 hodinách letu dopadla sonda na přivrácenou stranu měsíčního povrchu asi 800 km severně od rovníku (1° z.d., 30° s.š nebo 0.00° v.d., 29.10° s.š.). Ve druhá fázi "E 2" měla sonda obletět Měsíc a pořídit snímky odvrácené strany. Poslední fáze "E 3" počítala s dopravením jaderné bomby na měsíční povrch s následným odpálením. Závěrečná část projektu nebyla nikdy realizována.

Po úspěšných startech Sputniků (1957 až 1958) přichází šéfkonstruktér sovětského kosmického programu S. P. Koroljev s iniciativou výzkumu Měsíce. Nezbytný souhlas od ústředních orgánů tehdejšího sovětského svazu získal na základě dopisu zaslaného generálnímu tajemníkovy ÚV KSSS (Ústřední Výbor Komunistické Strany Sovětského Svazu) N. S. Chrusčovovi. V dopise naznačil hlavní cíle programu, zásah měsíčního povrchu a pořízení snímků odvrácené strany Měsíce. Pro realizaci projektu byl schválen výnos pod názvem. "O zahájení prací na automatických lunárních sondách a nosné raketě pro ně". Program byl rozdělen do tří etap pod kódovým označení "E". První fáze programu "E 1" počítala s dopadem na měsíc. Luna 1 - sonda startovala (2. ledna 1959) na palubě upravené nosné rakety R7. Kolem měsíce proletěla ve vzdálenosti 5995 km, ale na jeho povrch nedopadla. Po obletu byla navedena heliocentrickou dráhu. Luna 2 - start proběhl 12. září 1959. Po 33 hodinách letu dopadla sonda na přivrácenou stranu měsíčního povrchu asi 800 km severně od rovníku (1° z.d., 30° s.š nebo 0.00° v.d., 29.10° s.š.). Ve druhá fázi "E 2" měla sonda obletět Měsíc a pořídit snímky odvrácené strany. Poslední fáze "E 3" počítala s dopravením jaderné bomby na měsíční povrch s následným odpálením. Závěrečná část projektu nebyla nikdy realizována.

Luna 3 - popis

Pro další fázi projektu byla zkonstruována sonda o délce 1300 mm a průměru v nejširším místě 1200 mm. Těleso sondy vážilo 278,5 kg a s aparaturou posledního stupně bylo užitečné zatížení 435 kg. S posledním stupněm vážilo celé zařízení 1553 kg. Hlavní cílem programu bylo fotografování odvrácené strany Měsíce. Pro tyto účely nesla sonda na palubě fotografickou laboratoř Jenisej -2. Laboratoř obsahovala 2 objektivy o ohniskové vzdálenosti 200 mm (f/5.6) a 500 mm (f/9.5). Orientace objektivů byla prováděna natočením celé sondy. Fotografický záznam byl prováděn na izochromatický 35 mm film o 40 políčkách. Po expozici byl film na palubě sondy vyvolán a vysušen. Vyvolaný film byl automaticky zaveden do skeneru. Elektrický signál ze skeneru, byl převeden na rádiový, který byl vysílán k Zemi. Kromě této aparatury byla sonda vybavena: protonovými lapači iontů pro průzkum plynné složky korpuskulárního záření Slunce a meziplanetárního prostředí; piezoelektrickými detektory mikrometeoritů; senzory kosmického záření.

luna3m.jpg

Luna 3 - vzhůru k Měsíci

Start proběhl 4. 10. 1959 ve 02:24:00 UT (před 45 lety) z kosmodromu Bajkonur. Nosičem, byla raketa pod označení Luna 8K72. Jednalo o známou R-7, která měla přepracovaný třetí stupeň, tak aby bylo možné dopravit k měsíci náklad o váze 280 kg. Po 59 h a 52 minutách letu (06. 10. 1959)se sonda přiblížila k Měsíce na vzdálenost 70 000 km. Po stabilizaci a přeletu nad jižním měsíčním pólem, byla sonda připravena snímkovat odvrácenou stranu Měsíce. Snímkování začalo 07. 10. 1959 ve 03:30 UT. Palubní kamera během 40 minutového snímkování pořídila celkem 29 snímků z možných čtyřiceti. Následující den došlo k prvnímu pokusu přenést skenované fotografie pomocí radarového vysílání. Vzhledem k slabému radarovému signálu bylo přenesení odloženo, až na průchod sondy perigeem geocentrické dráhy. Při průchodu bylo odvysíláno 17 snímků v nepříliš dobré kvalitě. Řídící středisko v Bajkonuru se rozhodlo uskutečnit další přenos až 07. 02. 1960. Ten se již neuskutečnil, protože 22. 10. 1959 došlo k přerušení rádiové spojení se sondou.Na zemi bylo odvysíláno 17 snímků zachycujících asi 70% povrchu odvrácené strany Měsíce. Tři astronomické týmy identifikovaly na 499 objektů. Fotografie odhalily, že povrch odvrácené strany Měsíce se diametrálně liší od strany přivrácené. Jde především o neexistenci tzv. měsíčních moří. Některé objekty, byly vyhodnoceny zcela mylně, ale to lze přičíst špatné kvalitě získaných snímků.

Po Luně 3 se k Měsíci vypravilo dalších 21 sovětských sond. Ty plnily různé úkoly při průzkumu Měsíce: Luna 9 - první měkké přistání (1966); Luna - první umělá družice Měsíce (1966);Luna 16 - odběr vzorků 108 gramů měsíční horniny (1970); Luna 17 - automatická sonda Lunochod 1 (1970); Luna 24 - třetí odběr vzorků (170g) a ukončení projektu (1976).

Grafika2.jpg

Zdroj: http://mek.kosmo.cz/sondy/rusko/luna/luna.htm; J., Klepeška, A., Rükl, Fotografie odvrácené strany Měsíce, str.225-227; Říše hvězd 12/1959; http://spaceprobes.kosmo.cz/; http://www.vesmirweb.net/; http://www.zarya.info/Diaries/Luna/; http://nssdc.gsfc.nasa.gov/database/MasterCatalog?sc=1959-008A




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »