Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express (zdroj: ESA)
Mars Express (zdroj: ESA)
Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express, byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.

Mars Express a Beagle 2

Evropané mohli mít v prosinci 2003 hned dva důvody k radosti. Jejich marsovská oběžnice Mars Express se 25. 12. úspěšně usadila na oběžné dráze Marsu a na povrch bylo vysláno přistávací pouzdro Beagle 2, které mělo mimo jiné zkoumat, zda se na povrchu nenachází život. Radost byla asi tak poloviční, když se ukázalo, že Beagle se nám už neozve. Spojení bylo ztraceno po vstupu do atmosféry a nejspíš došlo k tvrdému dopadu, nebo poškození při přistání, které znemožnilo jakoukoli komunikaci s námi. Nakonec nám ale udělal radost orbiter, který posílá vědecká data už 8 let. Přináší nám tak mimo jiné nádherné trojrozměrné snímky povrchu. K tomu na povrchu Marsu krátce po Beaglu přistála vozítka Spirit a Opportunity, z nichž druhá jmenovaná dokonce také stále brázdí povrch Marsu a nyní zkoumá okraj velkého kráteru Endeavour.

Problém s pamětí

V polovině října se objevil problém s paměťovou jednotkou (SSMM - Solid State Mass Memory). Tento typ paměti je uzpůsoben speciálně provozu ve vesmíru a umožnil tak nahradit kazetové magnetické paměti. Výhodou je velká odolnost proti kosmickým vlivům a samozřejmě fakt, že neobsahuje pohyblivé komponenty.
Problémy způsobily, že vědecké operace byly okamžitě ukončeny a technici museli začít sondu postupně oživovat. Podle všeho vše souviselo už z předchozími nenadálými přechody sondy do režimu spánku, kterými se chránila předchozím neočekávaným stavům hardware, které nastávaly. Jelikož tento problém nebyl při konstrukci sondy odhalen, učili se technici za pochodu.

Postupné obnovení provozu

Paměť SSMM má důležitý úkol přijímat povely ze Země a předávat je dál a také uskladnit vědecká data před odesláním na Zemi. Nyní tedy museli technici upravit způsob práce s pamětí. Data posílají po menších částech a vědecké přístroje nyní nepracují pořád, ale pouze určitou část oběhu a zatím vždy jen jediný přístroj. Plné obnovení provozu je očekáváno od ledna 2012. Jedná se vlastně o první větší problém s trvale nepoužitelnou sondou za celých osm let trvání mise.
Je neuvěřitelné, jak dokáží lidé na dálku opravit i tak závažné chyby, pokud si sondu dobře navrhnou a ona pak s nimi alespoň omezeně komunikuje. Nedávno se po startu odmlčela jiná sonda k Marsu Fobos-Grunt. Začne se technikům ozývat dost na to, aby ještě našla své využití a mohla odletět k nějakému cíli? Momentálně se jednou podařilo jí poslat příkaz a jednou přijmout část telemetrických dat. Můžeme jen doufat, že se ještě některým sondám podaří zopakovat úspěch oběžnic, jakými byl Mars Global Surveyor, nebo jakými jsou Mars Odyssey, Mars Express a roboti na povrchu Viking, Spirit a Opportunity.

Volně psáno podle oficiálního zdroje.

Související články:
[1] Sonda Mars Express pořídila první snímky (František Martinek)
[2] Mars Express a historie vody na Marsu (František Martinek)
[3] Vulkány na planetě Mars (František Martinek)
[4] Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu (František Martinek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »