Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express (zdroj: ESA)
Mars Express (zdroj: ESA)
Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express, byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.

Mars Express a Beagle 2

Evropané mohli mít v prosinci 2003 hned dva důvody k radosti. Jejich marsovská oběžnice Mars Express se 25. 12. úspěšně usadila na oběžné dráze Marsu a na povrch bylo vysláno přistávací pouzdro Beagle 2, které mělo mimo jiné zkoumat, zda se na povrchu nenachází život. Radost byla asi tak poloviční, když se ukázalo, že Beagle se nám už neozve. Spojení bylo ztraceno po vstupu do atmosféry a nejspíš došlo k tvrdému dopadu, nebo poškození při přistání, které znemožnilo jakoukoli komunikaci s námi. Nakonec nám ale udělal radost orbiter, který posílá vědecká data už 8 let. Přináší nám tak mimo jiné nádherné trojrozměrné snímky povrchu. K tomu na povrchu Marsu krátce po Beaglu přistála vozítka Spirit a Opportunity, z nichž druhá jmenovaná dokonce také stále brázdí povrch Marsu a nyní zkoumá okraj velkého kráteru Endeavour.

Problém s pamětí

V polovině října se objevil problém s paměťovou jednotkou (SSMM - Solid State Mass Memory). Tento typ paměti je uzpůsoben speciálně provozu ve vesmíru a umožnil tak nahradit kazetové magnetické paměti. Výhodou je velká odolnost proti kosmickým vlivům a samozřejmě fakt, že neobsahuje pohyblivé komponenty.
Problémy způsobily, že vědecké operace byly okamžitě ukončeny a technici museli začít sondu postupně oživovat. Podle všeho vše souviselo už z předchozími nenadálými přechody sondy do režimu spánku, kterými se chránila předchozím neočekávaným stavům hardware, které nastávaly. Jelikož tento problém nebyl při konstrukci sondy odhalen, učili se technici za pochodu.

Postupné obnovení provozu

Paměť SSMM má důležitý úkol přijímat povely ze Země a předávat je dál a také uskladnit vědecká data před odesláním na Zemi. Nyní tedy museli technici upravit způsob práce s pamětí. Data posílají po menších částech a vědecké přístroje nyní nepracují pořád, ale pouze určitou část oběhu a zatím vždy jen jediný přístroj. Plné obnovení provozu je očekáváno od ledna 2012. Jedná se vlastně o první větší problém s trvale nepoužitelnou sondou za celých osm let trvání mise.
Je neuvěřitelné, jak dokáží lidé na dálku opravit i tak závažné chyby, pokud si sondu dobře navrhnou a ona pak s nimi alespoň omezeně komunikuje. Nedávno se po startu odmlčela jiná sonda k Marsu Fobos-Grunt. Začne se technikům ozývat dost na to, aby ještě našla své využití a mohla odletět k nějakému cíli? Momentálně se jednou podařilo jí poslat příkaz a jednou přijmout část telemetrických dat. Můžeme jen doufat, že se ještě některým sondám podaří zopakovat úspěch oběžnic, jakými byl Mars Global Surveyor, nebo jakými jsou Mars Odyssey, Mars Express a roboti na povrchu Viking, Spirit a Opportunity.

Volně psáno podle oficiálního zdroje.

Související články:
[1] Sonda Mars Express pořídila první snímky (František Martinek)
[2] Mars Express a historie vody na Marsu (František Martinek)
[3] Vulkány na planetě Mars (František Martinek)
[4] Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu (František Martinek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »