Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí

Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí

Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA.
Autor: ESA.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky kryogenního rentgenového spektrometru kosmického dalekohledu Athena. Česká účast na tomto významném evropském projektu je tím potvrzena.

Elektronická řídící jednotka Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr) bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU. 

Na tomto projektu spolupracuje Astronomický ústav AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Díky právě schválenému příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům.
 

ATHENA

Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA Autor: ESA
Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA
Autor: ESA
Start této mimořádně zajímavé mise je zatím plánován na rok 2028. Teleskop bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země, kde by měl fungovat minimálně pět let, ale jeho provoz by mohl být o dalších pět let prodloužen. Název pochází z „Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics“ a vysvětluje vše podstatné. ATHENA bude teleskop v rentgenovém spektru, který bude cílit na horký vesmír a vysoce energetické jevy v něm.

Teleskop by měl odpovědět na základní otázky vesmíru: „Jak se hmota skládala do velkoformátových struktur, které pozorujeme dnes?“ nebo „Jak černé díry rostou a jak ovlivňují vesmír?“ Pro odpověď na první otázku ATHENA zmapuje struktury tvořené horkým plynem, především plyny v kupách galaxií a v mezigalaktickém prostoru, určí jejich fyzikální vlastnosti a pokusí se vystopovat jejich evoluci v průběhu času.

Základní vědecké úkoly mise můžeme shrnout do těchto oblastí:

  • Vznik a evoluce skupin a kup galaxií
  • Chemická evoluce horkých baryonů
  • Vzájemná vazba mezi aktivními jádry galaxií v jejich svazcích
  • Vznik a úvodní fáze růstu černých děr
  • Akrece supermasivních černých děr v kosmických měřítkách času
  • Odezva na úrovni galaxií způsobená aktivními jádry galaxií a vznikem hvězd
  • Fyzikální principy akrece supermasivních černých děr, pohonu aktivních galaktických jader

ATHENA bude zkoumat nejen klasické černé díry, ale i jejich supermasivní sourozence. tento teleskop by měl poskytnout nejdetailnější pochopení tajemných principů, které stále obklopují tyto nejšílenější objekty ve vesmíru. Pochopením černých děr můžeme zlepšit naše chápání vývoje vesmíru již od jeho raných fází. O tom, že se mise ATHENA uskuteční, bylo rozhodnuto 27. července 2014, čímž se tento teleskop stal druhým zástupcem velkých vědeckých sond (první bude JUICE).

Pavel Suchan, Dušan Majer




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rentgenová observatoř ATHENA


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »