Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí

Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí

Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA.
Autor: ESA.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky kryogenního rentgenového spektrometru kosmického dalekohledu Athena. Česká účast na tomto významném evropském projektu je tím potvrzena.

Elektronická řídící jednotka Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr) bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU. 

Na tomto projektu spolupracuje Astronomický ústav AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Díky právě schválenému příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům.
 

ATHENA

Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA Autor: ESA
Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA
Autor: ESA
Start této mimořádně zajímavé mise je zatím plánován na rok 2028. Teleskop bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země, kde by měl fungovat minimálně pět let, ale jeho provoz by mohl být o dalších pět let prodloužen. Název pochází z „Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics“ a vysvětluje vše podstatné. ATHENA bude teleskop v rentgenovém spektru, který bude cílit na horký vesmír a vysoce energetické jevy v něm.

Teleskop by měl odpovědět na základní otázky vesmíru: „Jak se hmota skládala do velkoformátových struktur, které pozorujeme dnes?“ nebo „Jak černé díry rostou a jak ovlivňují vesmír?“ Pro odpověď na první otázku ATHENA zmapuje struktury tvořené horkým plynem, především plyny v kupách galaxií a v mezigalaktickém prostoru, určí jejich fyzikální vlastnosti a pokusí se vystopovat jejich evoluci v průběhu času.

Základní vědecké úkoly mise můžeme shrnout do těchto oblastí:

  • Vznik a evoluce skupin a kup galaxií
  • Chemická evoluce horkých baryonů
  • Vzájemná vazba mezi aktivními jádry galaxií v jejich svazcích
  • Vznik a úvodní fáze růstu černých děr
  • Akrece supermasivních černých děr v kosmických měřítkách času
  • Odezva na úrovni galaxií způsobená aktivními jádry galaxií a vznikem hvězd
  • Fyzikální principy akrece supermasivních černých děr, pohonu aktivních galaktických jader

ATHENA bude zkoumat nejen klasické černé díry, ale i jejich supermasivní sourozence. tento teleskop by měl poskytnout nejdetailnější pochopení tajemných principů, které stále obklopují tyto nejšílenější objekty ve vesmíru. Pochopením černých děr můžeme zlepšit naše chápání vývoje vesmíru již od jeho raných fází. O tom, že se mise ATHENA uskuteční, bylo rozhodnuto 27. července 2014, čímž se tento teleskop stal druhým zástupcem velkých vědeckých sond (první bude JUICE).

Pavel Suchan, Dušan Majer




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rentgenová observatoř ATHENA


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přelet ISS

Další informace »