Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru s českou účastí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky kryogenního rentgenového spektrometru kosmického dalekohledu Athena. Česká účast na tomto významném evropském projektu je tím potvrzena.
Elektronická řídící jednotka Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr) bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU.
ATHENA
Start této mimořádně zajímavé mise je zatím plánován na rok 2028. Teleskop bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země, kde by měl fungovat minimálně pět let, ale jeho provoz by mohl být o dalších pět let prodloužen. Název pochází z „Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics“ a vysvětluje vše podstatné. ATHENA bude teleskop v rentgenovém spektru, který bude cílit na horký vesmír a vysoce energetické jevy v něm.
Teleskop by měl odpovědět na základní otázky vesmíru: „Jak se hmota skládala do velkoformátových struktur, které pozorujeme dnes?“ nebo „Jak černé díry rostou a jak ovlivňují vesmír?“ Pro odpověď na první otázku ATHENA zmapuje struktury tvořené horkým plynem, především plyny v kupách galaxií a v mezigalaktickém prostoru, určí jejich fyzikální vlastnosti a pokusí se vystopovat jejich evoluci v průběhu času.
Základní vědecké úkoly mise můžeme shrnout do těchto oblastí:
- Vznik a evoluce skupin a kup galaxií
- Chemická evoluce horkých baryonů
- Vzájemná vazba mezi aktivními jádry galaxií v jejich svazcích
- Vznik a úvodní fáze růstu černých děr
- Akrece supermasivních černých děr v kosmických měřítkách času
- Odezva na úrovni galaxií způsobená aktivními jádry galaxií a vznikem hvězd
- Fyzikální principy akrece supermasivních černých děr, pohonu aktivních galaktických jader
ATHENA bude zkoumat nejen klasické černé díry, ale i jejich supermasivní sourozence. tento teleskop by měl poskytnout nejdetailnější pochopení tajemných principů, které stále obklopují tyto nejšílenější objekty ve vesmíru. Pochopením černých děr můžeme zlepšit naše chápání vývoje vesmíru již od jeho raných fází. O tom, že se mise ATHENA uskuteční, bylo rozhodnuto 27. července 2014, čímž se tento teleskop stal druhým zástupcem velkých vědeckých sond (první bude JUICE).
Pavel Suchan, Dušan Majer