Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

20th IAA Humans in Space Symposium
Autor: CSO

Ve dnech 29. června až 3. července bude Praha hostit mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space zaměřené na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Sympozium pořádá Mezinárodní astronautická akademie (IAA) společně s Českou kosmickou kanceláří (CSO).

Akce se těší velkému zájmu vědců, výzkumných a vývojových pracovníků, ale i postgraduálních studentů z celého světa, kteří zde budou mít možnost prezentovat a zhodnotit nejnovější trendy v pilotované kosmonautice. Celkem do dejvického Hotelu Diplomat, kde se bude sympozium konat, míří přes 200 světových odborníků.

Po Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2010 jde o další významnou světovou akci, kterou se CSO podařilo zorganizovat v České republice. Sympozium Humans in Space, které má již více než čtyřicetiletou tradici, se koná pravidelně jednou za dva roky. Praha se tak stává po Moskvě, Houstonu a Kolíně nad Rýnem, dalším městem, které v posledním desetiletí hostí tuto důležitou akci.

Vědecký výbor sympozia je složen ze čtyř desítek předních světových vědců a specialistů pod vedením Olega Orlova z Institutu lékařsko-biologických problémů ruské Akademie věd, Martina Zella z Evropské kosmické agentury a Ivy Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. „Vědecký výbor sestavil program, který tvoří téměř 200 odborných příspěvků a do Prahy se tak chystají vědci ze třiceti zemí. Mezi účastníky se objeví významné vědecké kapacity světového formátu a snad i několik kosmonautů. A i když je vědecká komunita u nás v této oblasti poměrně malá, věřím, že uspořádání sympozia jí přinese užitek v podobě navázání a rozšíření kontaktů a možnosti kritického zhodnocení nápadů na další výzkum,“ informuje o sympoziu Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je zároveň místopředsedou místního organizačního výboru.

Ústředním tématem všech vědeckých příspěvků bude člověk, vliv kosmického prostoru na něj a technické zajištění jeho přežití. Velký prostor bude věnován změnám v lidském organizmu při dlouhodobém pobytu v podmínkách mikrogravitace, který má za následek mimo jiné ztrátu svalové hmoty, řídnutí kostí, slabší imunitu či změny v kardiovaskulárním a pulmonálním systému. S ohledem na zmíněné negativní vlivy jsou významnou oblastí výzkumu postupy, jak jim zabránit. Navíc se získané znalosti velmi často přenáší i do klinické medicíny. Další výzvou jsou chystané dlouhodobé pilotované mise mimo nízkou oběžnou dráhu kolem Země, při nichž bude bezpodmínečně nutné znát radiační prostředí a jeho vliv na zdraví v místech pobytu posádky, případně navrhnout technická opatření ke zvýšení bezpečnosti. I toto téma bude na sympoziu probíráno hned v několika odborných sekcích.

„Program sympozia nabídne i další zajímavé prezentace odrážející aktuální situaci ve světové kosmonautice. Samostatná sekce je například věnována výzkumu na první čínské orbitální stanici Tchien-kung 1. Opomenuty nebudou ani lékařské aspekty kosmické turistiky či využití pilotované kosmonautiky ke vzdělávání populace,“ dodává Michal Václavík. Na sympoziu Humans in Space 2015 zazní také příspěvky českých vědců. „Těšit se můžeme na shrnutí účasti několika českých pracovišť na mezinárodním projektu Mars500, práci o vlivu kosmického záření na člověka či technické řešení monitoru záření využívaného při testovacím letu lodi Orion. V neposlední řadě bude představena studentská soutěž Expedice Mars, na jejímž organizování se podílí také CSO,“ uzavírá Michal Václavík.

Před zahájením sympozia Humans in Space 2015 proběhne tisková konference za přítomnosti zástupců organizátorů a vybraných odborníků. Novináři mají také možnost, se účastnit celého sympozia. V obou případech je nutné předem kontaktovat Mgr. Kristýnu Leimerovou na emailu leimerova@czechspace.cz.



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: Kosmonautika, Česká kosmická kancelář


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »