Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Praha se stane centrem světové kosmonautiky

Praha se stane centrem světové kosmonautiky

Logo kongresu
Logo kongresu
Praha se konečně dočkala a po více než 30 letech se zde bude opět konat Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který uvítá na 2000 špičkových vědců z celého světa a celkově se očekává více než 3000 návštěvníků.

Kongres bude probíhat ve dnech 27. září až 1. října 2010 v Kongresovém centru Praha. V pátek 1. října se doprovodná výstava otevře široké veřejnosti zdarma. Kongresu se zúčastní také vrcholní představitelé národních a mezinárodních kosmických agentur NASA, ESA, CNSA, JAXA nebo ROSKOSMOS.

V pořadí 61. IAC se bude konat již podruhé v historii v Praze, poprvé to bylo v roce 1977, a spolu s IAF ho pořádá Česká kosmická kancelář. Nad IAC převzali záštitu prezident republiky Václav Klaus a primátor Hlavního města Prahy Pavel Bém.

Tématem plenárních zasedání například bude globální zvyšování hladiny moří a jejich dopad na lidstvo, nastínění hlavních kosmických programů světových agentur, světový význam globální družicové navigace, vize vesmírných operací nové generace, evropská vize a pozice v průzkumu sluneční soustavy sondami a lety s lidskou posádkou, výsledky indické mise Chandrayaan-1 k Měsíci nebo výsledky výzkumů probíhajících na Mezinárodní kosmické stanici ISS.

Jedno z plenárních zasedání se bude věnovat výhradně České republice a jejím současným aktivitám v oblasti kosmonautiky. Toto zasedání s názvem Czech Space Visions (České vesmírné vize) proběhne v pátek 1. října od 12:15 hodin.

"Jsme šťastní, že se po tolika letech koná IAC opět v Praze. Máme možnost ukázat světu, že kosmonautika není České republice cizí. Je to pro nás výjimečná příležitost přivítat světové špičky v oboru jak se sluší a patří. Rádi o tom návštěvníky přesvědčíme nejen na našem stánku," říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Samotný kongres se skládá z 28 sympozií na rozličná témata, která se dále člení do desítek detailnějších sekcí. Součástí kongresu bude také speciální sekce pro studenty a mladou generaci, poslance parlamentů z různých zemí světa, společný workshop OSN a IAF na téma Aplikace globálních družicových navigačních systémů pro blaho lidstva a jeho rozvoj a v neposlední řadě též výstava, na které se tradičně představí firmy a pracoviště nebo velké národní kosmické agentury jako NASA (USA), CNSA (Čína), CNES (Francie), DLR (Německo) a Evropská kosmická agentura. Českou kosmonautiku na výstavě představí se svým stánkem Česká kosmická kancelář. Výstava se bude konat v průběhu celého týdne paralelně se zasedáním kongresu.

Podrobný program veřejné části




O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »