Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

20th IAA Humans in Space Symposium
Autor: CSO

Ve dnech 29. června až 3. července bude Praha hostit mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space zaměřené na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Sympozium pořádá Mezinárodní astronautická akademie (IAA) společně s Českou kosmickou kanceláří (CSO).

Akce se těší velkému zájmu vědců, výzkumných a vývojových pracovníků, ale i postgraduálních studentů z celého světa, kteří zde budou mít možnost prezentovat a zhodnotit nejnovější trendy v pilotované kosmonautice. Celkem do dejvického Hotelu Diplomat, kde se bude sympozium konat, míří přes 200 světových odborníků.

Po Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2010 jde o další významnou světovou akci, kterou se CSO podařilo zorganizovat v České republice. Sympozium Humans in Space, které má již více než čtyřicetiletou tradici, se koná pravidelně jednou za dva roky. Praha se tak stává po Moskvě, Houstonu a Kolíně nad Rýnem, dalším městem, které v posledním desetiletí hostí tuto důležitou akci.

Vědecký výbor sympozia je složen ze čtyř desítek předních světových vědců a specialistů pod vedením Olega Orlova z Institutu lékařsko-biologických problémů ruské Akademie věd, Martina Zella z Evropské kosmické agentury a Ivy Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. „Vědecký výbor sestavil program, který tvoří téměř 200 odborných příspěvků a do Prahy se tak chystají vědci ze třiceti zemí. Mezi účastníky se objeví významné vědecké kapacity světového formátu a snad i několik kosmonautů. A i když je vědecká komunita u nás v této oblasti poměrně malá, věřím, že uspořádání sympozia jí přinese užitek v podobě navázání a rozšíření kontaktů a možnosti kritického zhodnocení nápadů na další výzkum,“ informuje o sympoziu Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je zároveň místopředsedou místního organizačního výboru.

Ústředním tématem všech vědeckých příspěvků bude člověk, vliv kosmického prostoru na něj a technické zajištění jeho přežití. Velký prostor bude věnován změnám v lidském organizmu při dlouhodobém pobytu v podmínkách mikrogravitace, který má za následek mimo jiné ztrátu svalové hmoty, řídnutí kostí, slabší imunitu či změny v kardiovaskulárním a pulmonálním systému. S ohledem na zmíněné negativní vlivy jsou významnou oblastí výzkumu postupy, jak jim zabránit. Navíc se získané znalosti velmi často přenáší i do klinické medicíny. Další výzvou jsou chystané dlouhodobé pilotované mise mimo nízkou oběžnou dráhu kolem Země, při nichž bude bezpodmínečně nutné znát radiační prostředí a jeho vliv na zdraví v místech pobytu posádky, případně navrhnout technická opatření ke zvýšení bezpečnosti. I toto téma bude na sympoziu probíráno hned v několika odborných sekcích.

„Program sympozia nabídne i další zajímavé prezentace odrážející aktuální situaci ve světové kosmonautice. Samostatná sekce je například věnována výzkumu na první čínské orbitální stanici Tchien-kung 1. Opomenuty nebudou ani lékařské aspekty kosmické turistiky či využití pilotované kosmonautiky ke vzdělávání populace,“ dodává Michal Václavík. Na sympoziu Humans in Space 2015 zazní také příspěvky českých vědců. „Těšit se můžeme na shrnutí účasti několika českých pracovišť na mezinárodním projektu Mars500, práci o vlivu kosmického záření na člověka či technické řešení monitoru záření využívaného při testovacím letu lodi Orion. V neposlední řadě bude představena studentská soutěž Expedice Mars, na jejímž organizování se podílí také CSO,“ uzavírá Michal Václavík.

Před zahájením sympozia Humans in Space 2015 proběhne tisková konference za přítomnosti zástupců organizátorů a vybraných odborníků. Novináři mají také možnost, se účastnit celého sympozia. V obou případech je nutné předem kontaktovat Mgr. Kristýnu Leimerovou na emailu leimerova@czechspace.cz.



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: Kosmonautika, Česká kosmická kancelář


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »