Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

20th IAA Humans in Space Symposium
Autor: CSO

Ve dnech 29. června až 3. července bude Praha hostit mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space zaměřené na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Sympozium pořádá Mezinárodní astronautická akademie (IAA) společně s Českou kosmickou kanceláří (CSO).

Akce se těší velkému zájmu vědců, výzkumných a vývojových pracovníků, ale i postgraduálních studentů z celého světa, kteří zde budou mít možnost prezentovat a zhodnotit nejnovější trendy v pilotované kosmonautice. Celkem do dejvického Hotelu Diplomat, kde se bude sympozium konat, míří přes 200 světových odborníků.

Po Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2010 jde o další významnou světovou akci, kterou se CSO podařilo zorganizovat v České republice. Sympozium Humans in Space, které má již více než čtyřicetiletou tradici, se koná pravidelně jednou za dva roky. Praha se tak stává po Moskvě, Houstonu a Kolíně nad Rýnem, dalším městem, které v posledním desetiletí hostí tuto důležitou akci.

Vědecký výbor sympozia je složen ze čtyř desítek předních světových vědců a specialistů pod vedením Olega Orlova z Institutu lékařsko-biologických problémů ruské Akademie věd, Martina Zella z Evropské kosmické agentury a Ivy Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. „Vědecký výbor sestavil program, který tvoří téměř 200 odborných příspěvků a do Prahy se tak chystají vědci ze třiceti zemí. Mezi účastníky se objeví významné vědecké kapacity světového formátu a snad i několik kosmonautů. A i když je vědecká komunita u nás v této oblasti poměrně malá, věřím, že uspořádání sympozia jí přinese užitek v podobě navázání a rozšíření kontaktů a možnosti kritického zhodnocení nápadů na další výzkum,“ informuje o sympoziu Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je zároveň místopředsedou místního organizačního výboru.

Ústředním tématem všech vědeckých příspěvků bude člověk, vliv kosmického prostoru na něj a technické zajištění jeho přežití. Velký prostor bude věnován změnám v lidském organizmu při dlouhodobém pobytu v podmínkách mikrogravitace, který má za následek mimo jiné ztrátu svalové hmoty, řídnutí kostí, slabší imunitu či změny v kardiovaskulárním a pulmonálním systému. S ohledem na zmíněné negativní vlivy jsou významnou oblastí výzkumu postupy, jak jim zabránit. Navíc se získané znalosti velmi často přenáší i do klinické medicíny. Další výzvou jsou chystané dlouhodobé pilotované mise mimo nízkou oběžnou dráhu kolem Země, při nichž bude bezpodmínečně nutné znát radiační prostředí a jeho vliv na zdraví v místech pobytu posádky, případně navrhnout technická opatření ke zvýšení bezpečnosti. I toto téma bude na sympoziu probíráno hned v několika odborných sekcích.

„Program sympozia nabídne i další zajímavé prezentace odrážející aktuální situaci ve světové kosmonautice. Samostatná sekce je například věnována výzkumu na první čínské orbitální stanici Tchien-kung 1. Opomenuty nebudou ani lékařské aspekty kosmické turistiky či využití pilotované kosmonautiky ke vzdělávání populace,“ dodává Michal Václavík. Na sympoziu Humans in Space 2015 zazní také příspěvky českých vědců. „Těšit se můžeme na shrnutí účasti několika českých pracovišť na mezinárodním projektu Mars500, práci o vlivu kosmického záření na člověka či technické řešení monitoru záření využívaného při testovacím letu lodi Orion. V neposlední řadě bude představena studentská soutěž Expedice Mars, na jejímž organizování se podílí také CSO,“ uzavírá Michal Václavík.

Před zahájením sympozia Humans in Space 2015 proběhne tisková konference za přítomnosti zástupců organizátorů a vybraných odborníků. Novináři mají také možnost, se účastnit celého sympozia. V obou případech je nutné předem kontaktovat Mgr. Kristýnu Leimerovou na emailu leimerova@czechspace.cz.



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: Kosmonautika, Česká kosmická kancelář


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »