Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

Odborníci na pilotované kosmické lety míří do Prahy

20th IAA Humans in Space Symposium
Autor: CSO

Ve dnech 29. června až 3. července bude Praha hostit mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space zaměřené na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Sympozium pořádá Mezinárodní astronautická akademie (IAA) společně s Českou kosmickou kanceláří (CSO).

Akce se těší velkému zájmu vědců, výzkumných a vývojových pracovníků, ale i postgraduálních studentů z celého světa, kteří zde budou mít možnost prezentovat a zhodnotit nejnovější trendy v pilotované kosmonautice. Celkem do dejvického Hotelu Diplomat, kde se bude sympozium konat, míří přes 200 světových odborníků.

Po Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2010 jde o další významnou světovou akci, kterou se CSO podařilo zorganizovat v České republice. Sympozium Humans in Space, které má již více než čtyřicetiletou tradici, se koná pravidelně jednou za dva roky. Praha se tak stává po Moskvě, Houstonu a Kolíně nad Rýnem, dalším městem, které v posledním desetiletí hostí tuto důležitou akci.

Vědecký výbor sympozia je složen ze čtyř desítek předních světových vědců a specialistů pod vedením Olega Orlova z Institutu lékařsko-biologických problémů ruské Akademie věd, Martina Zella z Evropské kosmické agentury a Ivy Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. „Vědecký výbor sestavil program, který tvoří téměř 200 odborných příspěvků a do Prahy se tak chystají vědci ze třiceti zemí. Mezi účastníky se objeví významné vědecké kapacity světového formátu a snad i několik kosmonautů. A i když je vědecká komunita u nás v této oblasti poměrně malá, věřím, že uspořádání sympozia jí přinese užitek v podobě navázání a rozšíření kontaktů a možnosti kritického zhodnocení nápadů na další výzkum,“ informuje o sympoziu Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je zároveň místopředsedou místního organizačního výboru.

Ústředním tématem všech vědeckých příspěvků bude člověk, vliv kosmického prostoru na něj a technické zajištění jeho přežití. Velký prostor bude věnován změnám v lidském organizmu při dlouhodobém pobytu v podmínkách mikrogravitace, který má za následek mimo jiné ztrátu svalové hmoty, řídnutí kostí, slabší imunitu či změny v kardiovaskulárním a pulmonálním systému. S ohledem na zmíněné negativní vlivy jsou významnou oblastí výzkumu postupy, jak jim zabránit. Navíc se získané znalosti velmi často přenáší i do klinické medicíny. Další výzvou jsou chystané dlouhodobé pilotované mise mimo nízkou oběžnou dráhu kolem Země, při nichž bude bezpodmínečně nutné znát radiační prostředí a jeho vliv na zdraví v místech pobytu posádky, případně navrhnout technická opatření ke zvýšení bezpečnosti. I toto téma bude na sympoziu probíráno hned v několika odborných sekcích.

„Program sympozia nabídne i další zajímavé prezentace odrážející aktuální situaci ve světové kosmonautice. Samostatná sekce je například věnována výzkumu na první čínské orbitální stanici Tchien-kung 1. Opomenuty nebudou ani lékařské aspekty kosmické turistiky či využití pilotované kosmonautiky ke vzdělávání populace,“ dodává Michal Václavík. Na sympoziu Humans in Space 2015 zazní také příspěvky českých vědců. „Těšit se můžeme na shrnutí účasti několika českých pracovišť na mezinárodním projektu Mars500, práci o vlivu kosmického záření na člověka či technické řešení monitoru záření využívaného při testovacím letu lodi Orion. V neposlední řadě bude představena studentská soutěž Expedice Mars, na jejímž organizování se podílí také CSO,“ uzavírá Michal Václavík.

Před zahájením sympozia Humans in Space 2015 proběhne tisková konference za přítomnosti zástupců organizátorů a vybraných odborníků. Novináři mají také možnost, se účastnit celého sympozia. V obou případech je nutné předem kontaktovat Mgr. Kristýnu Leimerovou na emailu leimerova@czechspace.cz.



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: Kosmonautika, Česká kosmická kancelář


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »