Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Philae na kometě: den poté

Philae na kometě: den poté

Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Zatímco včera jsme mohli zvěstovat radostnou novinu, že Philae přistál úspěšně na povrchu komety, nikdo netušil, jaký je jeho další osud. Dnes už víme více a můžeme se na to v krátkém shrnutí podívat.

Především je třeba říci, že mise se zdařila. Philae je nyní v klidu na povrchu a komunikuje s Rosettou. Také víme jistě, že solární panely nebyly poškozeny, ovšem množství energie, které dodávají je výrazně nižší, než se očekávalo. Důvodem je právě místo přistání, v kterém se Philae nyní nachází. Animace z přístroje OSIRIS na sondě Rosetta odhalila, že modul Philae správně rotoval a byl připraven k dosednutí podobně jako kočka (ale na všechny tři nohy). Vybrané místo k přistání trefil perfektně. Níže uvedený snímek ukazuje Philae jako malou tečku jak klesá na jádro komety.

Kometa ze 40 metrů Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Kometa ze 40 metrů
Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Souhrn známých informací

  • Philae přistál na kometě v podstatě třikrát
  • Místo přistání je známo pouze přibližně
  • Data z modulu proudí normálně
  • Podařilo se vyfotografovat okolí Philae
  • Modul sedí na povrchu našikmo, jednou nohou volně v prostoru
  • Další aktivity se omezí na vše, co nemůže způsobit převržení sondy
  • Máme detailní snímky povrchu i z původně plánovaných míst

Již včera jsme mohli vidět úchvatně detailní snímky povrchu jádra komety s rozlišením kolem jednoho centimetru (40 sekund před přistáním). Povrch je zasypaný prachem a úlomky všech možných velikostí. Také některé kameny jsou zčásti posypány prachem. Není ale jasné, zda z předchozí aktivity komety, nebo pomalou sublimací hmoty. To platí pro původní místo přistání. V nynějším je situace známa jen podle detailních záběru sondy.

Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast Autor: ESA
Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast
Autor: ESA
K místu přistání: Philae se poprvé trefil přesně do vyhlédnuté oblasti Agilkia (místo J), ovšem nepodařilo se mu zde udržet a odrazil se rychlostí asi 0,38 m/s a vyskočil asi 450 metrů nad povrch komety po dobu asi dvou hodin. Mezitím poskočil do jiného místa, mimochodem poblíž lokality vybrané k přistání pod písmenem B. Zde se ještě jednou odrazil rychlostí 0,03 m/s a ještě 7 minut trvalo, než definitivně dosedl do míst, kde je teď. Podle všeho je v okrajových partiích kráteru, jak je naznačeno modře na obrázku.

Přistávací modul nesedí zcela rovně a není pevně ukotven. Jedna přistávací noha visí volně do prostoru a dvě jsou podepřeny, ale modul sedí poměrně šikmo.
Nedaleko modulu jsou vidět jakési svahy nebo útesy, které způsobují, že modul je ve stínu mnohem delší dobu, než bylo plánováno pro běžný průběh mise. Solární panely dodávají proud správně, ale pouze po dobu 90 minut.

Je zřejmé, že není možné nyní vykonat všechny plánované operace. Poloha přistávacího modulu není známa zcela přesně, nohy nejsou možná stabilně podepřeny a především není modul ukotven, aby například mohl provést plánované vrty. Nelze použít ani jiné mechanismy k jeho nadzvednutí a neplánuje se ani případné vystřelení harpun. Zkrátka vše, co by mohlo ohrozit Philae se prozatím odkládá. Důležité je poznat blíže okolí a stabilitu a podle toho případně v budoucnu jednat. Nyní se bude dělat alespoň ta věda, která neohrozí stabilitu sondy.

Jak bylo řečeno na tiskové konferenci: „Není to zkrátka o množství chyb, které se staly, ale o množství úspěchů, které se podařily“.

Zdroje a doporučujeme:
ESA
Twitter ESA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »