Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Philae na kometě: den poté

Philae na kometě: den poté

Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Zatímco včera jsme mohli zvěstovat radostnou novinu, že Philae přistál úspěšně na povrchu komety, nikdo netušil, jaký je jeho další osud. Dnes už víme více a můžeme se na to v krátkém shrnutí podívat.

Především je třeba říci, že mise se zdařila. Philae je nyní v klidu na povrchu a komunikuje s Rosettou. Také víme jistě, že solární panely nebyly poškozeny, ovšem množství energie, které dodávají je výrazně nižší, než se očekávalo. Důvodem je právě místo přistání, v kterém se Philae nyní nachází. Animace z přístroje OSIRIS na sondě Rosetta odhalila, že modul Philae správně rotoval a byl připraven k dosednutí podobně jako kočka (ale na všechny tři nohy). Vybrané místo k přistání trefil perfektně. Níže uvedený snímek ukazuje Philae jako malou tečku jak klesá na jádro komety.

Kometa ze 40 metrů Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Kometa ze 40 metrů
Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Souhrn známých informací

  • Philae přistál na kometě v podstatě třikrát
  • Místo přistání je známo pouze přibližně
  • Data z modulu proudí normálně
  • Podařilo se vyfotografovat okolí Philae
  • Modul sedí na povrchu našikmo, jednou nohou volně v prostoru
  • Další aktivity se omezí na vše, co nemůže způsobit převržení sondy
  • Máme detailní snímky povrchu i z původně plánovaných míst

Již včera jsme mohli vidět úchvatně detailní snímky povrchu jádra komety s rozlišením kolem jednoho centimetru (40 sekund před přistáním). Povrch je zasypaný prachem a úlomky všech možných velikostí. Také některé kameny jsou zčásti posypány prachem. Není ale jasné, zda z předchozí aktivity komety, nebo pomalou sublimací hmoty. To platí pro původní místo přistání. V nynějším je situace známa jen podle detailních záběru sondy.

Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast Autor: ESA
Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast
Autor: ESA
K místu přistání: Philae se poprvé trefil přesně do vyhlédnuté oblasti Agilkia (místo J), ovšem nepodařilo se mu zde udržet a odrazil se rychlostí asi 0,38 m/s a vyskočil asi 450 metrů nad povrch komety po dobu asi dvou hodin. Mezitím poskočil do jiného místa, mimochodem poblíž lokality vybrané k přistání pod písmenem B. Zde se ještě jednou odrazil rychlostí 0,03 m/s a ještě 7 minut trvalo, než definitivně dosedl do míst, kde je teď. Podle všeho je v okrajových partiích kráteru, jak je naznačeno modře na obrázku.

Přistávací modul nesedí zcela rovně a není pevně ukotven. Jedna přistávací noha visí volně do prostoru a dvě jsou podepřeny, ale modul sedí poměrně šikmo.
Nedaleko modulu jsou vidět jakési svahy nebo útesy, které způsobují, že modul je ve stínu mnohem delší dobu, než bylo plánováno pro běžný průběh mise. Solární panely dodávají proud správně, ale pouze po dobu 90 minut.

Je zřejmé, že není možné nyní vykonat všechny plánované operace. Poloha přistávacího modulu není známa zcela přesně, nohy nejsou možná stabilně podepřeny a především není modul ukotven, aby například mohl provést plánované vrty. Nelze použít ani jiné mechanismy k jeho nadzvednutí a neplánuje se ani případné vystřelení harpun. Zkrátka vše, co by mohlo ohrozit Philae se prozatím odkládá. Důležité je poznat blíže okolí a stabilitu a podle toho případně v budoucnu jednat. Nyní se bude dělat alespoň ta věda, která neohrozí stabilitu sondy.

Jak bylo řečeno na tiskové konferenci: „Není to zkrátka o množství chyb, které se staly, ale o množství úspěchů, které se podařily“.

Zdroje a doporučujeme:
ESA
Twitter ESA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »