Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Po Měsíci červem nebo jetpackem?

Po Měsíci červem nebo jetpackem?

Návrh jetpacku
Autor: Bell Aerospace

Apollo 11 přistálo na Měsíci dne 20. července 1969. Přípravy a plánování ovšem běžely dlouhé roky. Během nich přistálo na stole spoustu nápadů na přístroje, vozítka a další propriety, které by objevování Měsíce pomohly. Některé byly skvělé, některé ovšem dost absurdní a moc nepomohla ani skutečnost, že ještě nebylo zcela známé měsíční prostředí. Mnohé návrhy tak vypadaly, jako by vypadly ze starých sci-fi příběhů.

Měsíční červ

Studie z roku 1966 představila koncept podlouhlého vozítka, které mělo brázdit povrch Měsíce. Lunární červ (Lunar Worm Planetary Roving Vehicle Concept) byl koncept použití měchů, které by v terénu zajistily mobilitu vozítek. Struktury zahrnovaly vaky membránové i vlnité. Název byl odvozen nejen ze vzhledu, ale i ze způsobu pohybu. Pohyb spodní plochy se totiž podobal pohybu stonožky či hada. Rychlost se pohybovala v jednotkách kilometrů za hodinu. Kladem by byla nejen dobrá manévrovací schopnost, ale také možnost šplhání po překážkách a celkově velmi plynulá jízda.

Jeden z návrhů na vozítko Lunar worm Autor: Dobson, F. A., Fulton, D. G.
Jeden z návrhů na vozítko Lunar worm
Autor: Dobson, F. A., Fulton, D. G.

Ve studii bylo navrženo více možných provedení konceptu. Všechny měly mít pohyblivé části umístěné v chráněném prostředí a mohly být značně zkráceny.

Dva základní typy byly koncepce dvojčinného měchu a vytahování a stahování měchů. U prvního se jednalo o pohyb po žebrech a kvůli tomu nebyla jízda příjemná pro posádku, nápad byl tedy ideální pro vozidla bez ní.

Při vytahování a stahování měchů se vozidlo zkracovalo a prodlužovalo a díky asymetrii se tak pohybovalo. Jednalo se o nejjednodušší uvažovaný koncept, problémem byla omezená manévrovatelnost a tření.

Jetpack

V šedesátých letech byla snaha vymyslet osobní létající prostředky. Dalším zvláštním prostředkem, který se mohl prohánět po povrchu Měsíce, je tedy jetpack. Český ekvivalent tohoto slova – raketový batoh – ovšem ani z daleka neodpovídá prvotním návrhům. Na jejich sestavení najala NASA na konci 60. let firmy Bell Aerosystems a North American Rockwell (NAR).

Konstruktéři firmy Bell navrhli jednomístnou plošinu, která měla čtyři nohy, astronaut na ni tedy stál. Díky tomu nohy astronauta fungovaly jako tlumiče. Pro bezpečnost byla plošina opatřena párem rukojetí a bezpečnostním pásem.

Na druhé straně návrh NAR opět obsahoval platformu a v okamžiku přistání a vzletu i čtyři nohy. Stejně tak jako technické řešení firmy Bell, tak i letoun od společnosti NAR se dal složit do úložného prostoru hlavního modulu. Měl sedadlo pro stabilitu při letu, kvůli tomu už samozřejmě nemohly astronautovy nohy fungovat jako tlumiče.

Realizované návrhy

Připomeňme si ale i koncepty, které nezůstaly jen na papíře a skutečně se na Měsíc podívaly. Přes všechny až šílené pokusy o nalezení nejvhodnějšího konceptu přesunu po měsíčním povrchu dospěla NASA k závěru, že nejlepší bude použití kol. Vzniklo tak vozítko Apollo Lunar Roving Vehicle (LRV). Poprvé se tento model podíval na Měsíc spolu s posádkou Apolla 15 v roce 1971.

První lunární vozítko (Lunar Roving Vehicle, LRV) na Měsíci řídí David Scott z Apolla 15 Autor: NASA
První lunární vozítko (Lunar Roving Vehicle, LRV) na Měsíci řídí David Scott z Apolla 15
Autor: NASA

Byly vyrobeny celkem čtyři kusy, ze kterých tři byly použity v praxi. Jednalo se o bezpečné a spolehlivé dopravní prostředky, které doprovázely jen drobnější komplikace (většinou se týkaly blatníku). Vozítka o hmotnosti něco málo přes 200 kilogramů, délce 3,1 metru a výšce 1,1 metru dosahovala rychlosti až 13 km/h.

Každé z vozítek vyjelo na Měsíci na tři výpravy a všechny tři zůstaly po dokončení těchto misí na povrchu Měsíce dodnes.

Za zmínku určitě stojí i sovětský projekt Lunochodů, vozidel na dálkové ovládání, která také zkoumala měsíční povrch, a to dokonce dříve než LRV. První pokus proběhl v roce 1969, skončil však katastrofálně, když nosná raketa po startu vybouchla. Tento neúspěch byl samozřejmě Sovětským svazem zamlčen, prvním Lunochodem na Měsíci se tedy oficiálně stal Lunochod 1 v roce 1970.

Lunochod v Muzeu kosmonautiky Autor: Muzeum kosmonautiky, Moskva
Lunochod v Muzeu kosmonautiky
Autor: Muzeum kosmonautiky, Moskva

Sovětská vozítka měla původně převážet i astronauty, od čehož se ale později zcela upustilo. Vyrobeny byly také Lunochody 2 a 3, na Měsíc se podívala už jen dvojka, číslo tři skončilo v muzeu. Některým z nás možná utkvěl v paměti model tohoto vozidla, který se prodával jako hračka na dálkové ovládání.

První představy a návrhy, jak bychom se mohli pohybovat po vesmírných objektech, byly „rozdrceny“ realitou. Spolu s přibývajícími zkušenostmi se vozítka ovšem zdokonalovala a stala se užitečným pomocníkem, bez kterého bychom se neobešli při výzkumu povrchů těles Sluneční soustavy. Je ale nepravděpodobné, že bychom se k původním, mnohdy zajímavým konceptům vozítek někdy vrátili.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Lunar Worm, Astronautix
[2] NTRS/NASA
[3] Discover Magazine
[4] Astronomy.com
[5] NASA (Lunar Rover)
[6] Wikipedia (Lunar Rover)
[7] Kosmonautix.cz (Lunochod)
[8] Wikipedia (Lunochod)



O autorovi

Ludmila Lukášová

Ludmila Lukášová

Ludmila Lukášová se narodila v roce 2001 ve Valašském Meziříčí. Ve druhém ročníku na SPŠS Vsetín zjistila, že účetnictví nebude její životní cesta a začala pokukovat po obloze. V této době se dozvěděla o Slezské univerzitě v Opavě, tu si určila za cíl, a po maturitě zde v roce 2020 skutečně nastoupila na obor Astronomie a popularizace. Při studiích si zamilovala popularizaci, hlavně možnost vyvracet mylné představy a šířit dál ty pravdivé.

Štítky: Lunar rover, Lunar Roving Vehicle, LRV, Lunar worm, Lunar jetpack, Lunochod 1


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »