Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

nagincox.jpg
Nedělní podvečer 10.července 2005 přinesl českým zájemcům o kosmonautiku jedinečnou možnost podívat se až do "kuchyně" ve které NASA připravovala a připravuje své kosmické projekty. O své práci na misích GALILEO, MER a KEPLER si přišla popovídat paní Nagin COX, systémový inženýr z pasadenské Jet Propulsion Laboratory.

Více než dvouhodinové vyprávění ženy, která byla u velkých úspěchů NASA poslední doby, bylo doplněno množstvím unikátních fotografií z jejího osobního archivu. A i k známým fotografiím z roverů Spirit a Opportunity dokázala paní Cox uvést řadu unikátních osobních postřehů. Posluchači se tak dozvěděli např. historku o tom, jak pracovníci pozemního řídícího střediska MERů nakupovali po celé Californii pytle různě jemných písků a z nich potom "vytvářeli" co nejvěrnější napodobeninu závěje, v níž před nedávnem uvízl Opportunity. Nebo kolik lidí se v jednotlivých fázích projektu na misi k Marsu podílelo. Jen pro doplnění - v současné době zajišťuje činnost obou roverů zhruba 80 pracovníků JPL.

V závěru se příjemná paní Nagin Cox vyznala z radosti, kterou jí přinesla nabídka podílet se na nově připravovaném projektu KEPLER - speciálním dalekohledu na oběžné dráze, který bude hledat planety podobné Zemi u hvězd mimo naší Sluneční soustavu (plánovaný start v roce 2007). Jak sama řekla, jde o nejúžasnější projekt NASA v dějinách.

O jejích vysokých kvalitách svědčí fakt, že se stala zástupcem hlavního inženýra projektu. Ve stejné funkci již pracovala v projektu MER.

Součástí programového odpoledne v pražském Planetáriu byl i blok přednášek o hledání planet mimo Sluneční soustavu a premiéra komponovaného pořadu "Cizí světy - hledá se Země".

Závěrem snad pouhé postesknutí: škoda, že ani tak zajímavá osobnost, jakou paní Nagin Cox bezesporu s ohledem na svojí práci je, nepřivede do Planetária více zájemců. Kdo by mohl našincům, odkázaným v drtivé většině pouze na zprostředkované informace z internetu a odborného tisku, sdělit víc než člověk přímo do úžasných projektů NASA zapojený? Nenaplněný sál Planetária je asi jediným mínusem zajímavého programu.

Věřím, že všichni posluchači si z vyprávění paní Nagin odnesli milé vzpomínky a zajímavé informace.




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »