Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách

Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách

Montáž raketoplánu před misí STS-131
Montáž raketoplánu před misí STS-131
To, že připravit raketoplán na start do vesmíru je velmi složitá záležitost, trvající týdny nebo spíše měsíce, je známá věc. Ne každého však bude bavit číst zdlouhavý výčet operací, kterými musí postupně projít. Určitě poutavější by bylo zachytit průběh příprav na video. Zde však narazíme na to, že pokud bychom chtěli nafilmovat vše, byl by záznam neúměrně dlouhý. Na způsob, jak tento problém vyřešit a natočit velmi zajímavé a originální video, přišel astronaut Alan Poindexter se svými přáteli.

Když se Poindexter připravoval na misi STS-131, přemýšlel nad tím, jakým způsobem zdokumentovat, co všechno musí raketoplán (v tomto případě orbitální letoun Discovery) absolvovat před tím, než se může odpoutat od zemského povrchu. Radil se proto se svými přáteli - Stanem Jirmanem, softwarovým inženýrem firmy Apple a Scottem Andrewsem, fotografem a technickým poradcem společnosti Canon. Druhý zmiňovaný má bohaté zkušenosti s raketoplány, protože s výjimkou dvou fotografoval všechny jejich starty. Nakonec padl návrh zachytit přípravy formou časosběrného videa. To vznikne tak, že se nejprve pořídí velké množství snímků, které se následně spojí v počítači do videa. Tímto způsobem se zaznamenávají události, které v reálném čase probíhají velmi pomalu.

Ve spolupráci s techniky a operátory jeřábů rozmístil Scott Andrews a jeho syn Philip v montážních halách i venkovních prostorech velmi kvalitní digitální fotoaparáty s vysokým rozlišením, které snímaly postup příprav. V některých případech pracovalo až devět přístrojů současně. Významnou pomoc poskytl fotografům veterán Charlie Parker (86 let!), který pracoval na Kennedyho vesmírném středisku již od jeho vzniku. Video začíná ve vystrojovací hale OPF (Orbiter Processing Facility), která slouží k tomu, že je zde raketoplán důkladně prohlédnut, otestován, zkontrolována tepelná ochrana a opraveny případné závady. Pak je na speciálním podvalníku převezen do montážní haly VAB (Vehicle Assembly Building), kde je zavěšen na jeřáb, vyzdvihnut a na mobilní odpalovací plošině připojen k externí nádrži a dvojici pomocných startovacích raket. Po dokončení kompletace a následných kontrol přijede pásový přepravník Crawler-Transporter a celou sestavu včetně plošiny odveze na startovací rampu, kde raketoplán setrvá až do startu. Po něm se na videu objeví titulky, v jejichž závěru přes obraz prolétne Discovery, vracející se z letu STS-131 zpátky na zem.

To co na videu proběhne za pouhé 3 minuty a 52 sekund trvalo ve skutečnosti déle než šest týdnů. Například převoz raketoplánu z OPF do VAB se uskutečnil 22. února 2009 a samotný start až 5. dubna 2009. Vytvoření výsledného videa nebylo snadnou záležitostí. Během více než 100 hodin fotografování vzniklo několik desítek tisíc snímků, ze kterých bylo nutné vybrat ty nejvhodnější a spojit je tak, aby co nejlépe zachycovaly průběh příprav. Jen samotná korekce barev jednotlivých fotografií trvala Jirmanovi týden. Výsledek však určitě stojí za to a jistě zaujme nejen fanoušky programu Space Shuttle.

Video zveřejnil na svých webových stránkách magazín Air&Space pod názvem "Go For Launch!" (Na start!) a vy si jej můžete prohlédnout přímo pod tímto textem.








Výjezd z haly OPF
Výjezd z haly OPF







Zvedání jeřábem
Zvedání jeřábem

Použité zdroje:
   •  Astronaut vměstnal přípravu na start raketoplánu do unikátního videa
   •  Space Shuttle: The Time-Lapse Movie
   •  Go For Launch!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »