Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách

Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách

Montáž raketoplánu před misí STS-131
Montáž raketoplánu před misí STS-131
To, že připravit raketoplán na start do vesmíru je velmi složitá záležitost, trvající týdny nebo spíše měsíce, je známá věc. Ne každého však bude bavit číst zdlouhavý výčet operací, kterými musí postupně projít. Určitě poutavější by bylo zachytit průběh příprav na video. Zde však narazíme na to, že pokud bychom chtěli nafilmovat vše, byl by záznam neúměrně dlouhý. Na způsob, jak tento problém vyřešit a natočit velmi zajímavé a originální video, přišel astronaut Alan Poindexter se svými přáteli.

Když se Poindexter připravoval na misi STS-131, přemýšlel nad tím, jakým způsobem zdokumentovat, co všechno musí raketoplán (v tomto případě orbitální letoun Discovery) absolvovat před tím, než se může odpoutat od zemského povrchu. Radil se proto se svými přáteli - Stanem Jirmanem, softwarovým inženýrem firmy Apple a Scottem Andrewsem, fotografem a technickým poradcem společnosti Canon. Druhý zmiňovaný má bohaté zkušenosti s raketoplány, protože s výjimkou dvou fotografoval všechny jejich starty. Nakonec padl návrh zachytit přípravy formou časosběrného videa. To vznikne tak, že se nejprve pořídí velké množství snímků, které se následně spojí v počítači do videa. Tímto způsobem se zaznamenávají události, které v reálném čase probíhají velmi pomalu.

Ve spolupráci s techniky a operátory jeřábů rozmístil Scott Andrews a jeho syn Philip v montážních halách i venkovních prostorech velmi kvalitní digitální fotoaparáty s vysokým rozlišením, které snímaly postup příprav. V některých případech pracovalo až devět přístrojů současně. Významnou pomoc poskytl fotografům veterán Charlie Parker (86 let!), který pracoval na Kennedyho vesmírném středisku již od jeho vzniku. Video začíná ve vystrojovací hale OPF (Orbiter Processing Facility), která slouží k tomu, že je zde raketoplán důkladně prohlédnut, otestován, zkontrolována tepelná ochrana a opraveny případné závady. Pak je na speciálním podvalníku převezen do montážní haly VAB (Vehicle Assembly Building), kde je zavěšen na jeřáb, vyzdvihnut a na mobilní odpalovací plošině připojen k externí nádrži a dvojici pomocných startovacích raket. Po dokončení kompletace a následných kontrol přijede pásový přepravník Crawler-Transporter a celou sestavu včetně plošiny odveze na startovací rampu, kde raketoplán setrvá až do startu. Po něm se na videu objeví titulky, v jejichž závěru přes obraz prolétne Discovery, vracející se z letu STS-131 zpátky na zem.

To co na videu proběhne za pouhé 3 minuty a 52 sekund trvalo ve skutečnosti déle než šest týdnů. Například převoz raketoplánu z OPF do VAB se uskutečnil 22. února 2009 a samotný start až 5. dubna 2009. Vytvoření výsledného videa nebylo snadnou záležitostí. Během více než 100 hodin fotografování vzniklo několik desítek tisíc snímků, ze kterých bylo nutné vybrat ty nejvhodnější a spojit je tak, aby co nejlépe zachycovaly průběh příprav. Jen samotná korekce barev jednotlivých fotografií trvala Jirmanovi týden. Výsledek však určitě stojí za to a jistě zaujme nejen fanoušky programu Space Shuttle.

Video zveřejnil na svých webových stránkách magazín Air&Space pod názvem "Go For Launch!" (Na start!) a vy si jej můžete prohlédnout přímo pod tímto textem.








Výjezd z haly OPF
Výjezd z haly OPF







Zvedání jeřábem
Zvedání jeřábem

Použité zdroje:
   •  Astronaut vměstnal přípravu na start raketoplánu do unikátního videa
   •  Space Shuttle: The Time-Lapse Movie
   •  Go For Launch!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »