Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách

Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách

Montáž raketoplánu před misí STS-131
Montáž raketoplánu před misí STS-131
To, že připravit raketoplán na start do vesmíru je velmi složitá záležitost, trvající týdny nebo spíše měsíce, je známá věc. Ne každého však bude bavit číst zdlouhavý výčet operací, kterými musí postupně projít. Určitě poutavější by bylo zachytit průběh příprav na video. Zde však narazíme na to, že pokud bychom chtěli nafilmovat vše, byl by záznam neúměrně dlouhý. Na způsob, jak tento problém vyřešit a natočit velmi zajímavé a originální video, přišel astronaut Alan Poindexter se svými přáteli.

Když se Poindexter připravoval na misi STS-131, přemýšlel nad tím, jakým způsobem zdokumentovat, co všechno musí raketoplán (v tomto případě orbitální letoun Discovery) absolvovat před tím, než se může odpoutat od zemského povrchu. Radil se proto se svými přáteli - Stanem Jirmanem, softwarovým inženýrem firmy Apple a Scottem Andrewsem, fotografem a technickým poradcem společnosti Canon. Druhý zmiňovaný má bohaté zkušenosti s raketoplány, protože s výjimkou dvou fotografoval všechny jejich starty. Nakonec padl návrh zachytit přípravy formou časosběrného videa. To vznikne tak, že se nejprve pořídí velké množství snímků, které se následně spojí v počítači do videa. Tímto způsobem se zaznamenávají události, které v reálném čase probíhají velmi pomalu.

Ve spolupráci s techniky a operátory jeřábů rozmístil Scott Andrews a jeho syn Philip v montážních halách i venkovních prostorech velmi kvalitní digitální fotoaparáty s vysokým rozlišením, které snímaly postup příprav. V některých případech pracovalo až devět přístrojů současně. Významnou pomoc poskytl fotografům veterán Charlie Parker (86 let!), který pracoval na Kennedyho vesmírném středisku již od jeho vzniku. Video začíná ve vystrojovací hale OPF (Orbiter Processing Facility), která slouží k tomu, že je zde raketoplán důkladně prohlédnut, otestován, zkontrolována tepelná ochrana a opraveny případné závady. Pak je na speciálním podvalníku převezen do montážní haly VAB (Vehicle Assembly Building), kde je zavěšen na jeřáb, vyzdvihnut a na mobilní odpalovací plošině připojen k externí nádrži a dvojici pomocných startovacích raket. Po dokončení kompletace a následných kontrol přijede pásový přepravník Crawler-Transporter a celou sestavu včetně plošiny odveze na startovací rampu, kde raketoplán setrvá až do startu. Po něm se na videu objeví titulky, v jejichž závěru přes obraz prolétne Discovery, vracející se z letu STS-131 zpátky na zem.

To co na videu proběhne za pouhé 3 minuty a 52 sekund trvalo ve skutečnosti déle než šest týdnů. Například převoz raketoplánu z OPF do VAB se uskutečnil 22. února 2009 a samotný start až 5. dubna 2009. Vytvoření výsledného videa nebylo snadnou záležitostí. Během více než 100 hodin fotografování vzniklo několik desítek tisíc snímků, ze kterých bylo nutné vybrat ty nejvhodnější a spojit je tak, aby co nejlépe zachycovaly průběh příprav. Jen samotná korekce barev jednotlivých fotografií trvala Jirmanovi týden. Výsledek však určitě stojí za to a jistě zaujme nejen fanoušky programu Space Shuttle.

Video zveřejnil na svých webových stránkách magazín Air&Space pod názvem "Go For Launch!" (Na start!) a vy si jej můžete prohlédnout přímo pod tímto textem.








Výjezd z haly OPF
Výjezd z haly OPF







Zvedání jeřábem
Zvedání jeřábem

Použité zdroje:
   •  Astronaut vměstnal přípravu na start raketoplánu do unikátního videa
   •  Space Shuttle: The Time-Lapse Movie
   •  Go For Launch!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »