Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistání mise Hakuto-R na Měsíci se blíží

Přistání mise Hakuto-R na Měsíci se blíží

Sonda Hakuto-R u měsíce v představě grafika
Autor: ispace/ESA

Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?

Druhý přistávací modul sondy Hakuto-R dostal jméno Resilience, což je anglický výraz pro houževnatost, nebo lépe, jak bychom česky řekli schopnost zvládat nepříznivé situace a překonávat krize. Jméno je tedy přiléhavé vzhledem k předchozí misi, která skončila neúspěšným pokusem o měkké přistání 25. dubna 2023. 

Let Hakuto-R Mission 1 tehdy probíhal vzorně, včetně přistávacího manévru. Bohužel ve výšce 5 km nad povrchem systém ignoroval informace výškoměru a nechal sondu viset až do vyčerpání pohonných látek. Ta se poté nekontrolovaně zřítila na povrch. V kráteru Atlas poté americký Lunar Reconnaissance Orbiter vyfotografoval místo dopadu a množství trosek. Tato mise byla zajímavá tím, že na palubě byl také arabský rover Rashid a malá hračka, japonský rover Sora-Q. Tu si bylo možné jako hračku také zakoupit. 

Vozítko Tenacious mise Hakuto-R by mělo na povrch vysadit maketu švédského domku nazvanou Moonhouse Autor: ispace
Vozítko Tenacious mise Hakuto-R by mělo na povrch vysadit maketu švédského domku nazvanou Moonhouse
Autor: ispace

Sonda Hakuto-R Mission 2 byla vynesena 15. ledna 2025 na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země pomocí rakety Falcon 9. Společnost jí krátce dělala ještě americká sonda Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, jež byla do té doby známa spíše konstrukcí raket Firefly Alpha. Jejich další osud byl však odlišný. Americká mise byla schopna větších motorických manévrů, čímž se dostala poměrně rychle na dráhu k Měsíci a na něm přistála 2. března 2025. Byl to vlastně docela epochální úspěch, protože šlo o první americké měkké přistání na Měsíci od Apolla 17. 

Hakuto-R čekal jiný osud, pomalými a úspornými zážehy se snažila protáhnout svoji oběžnou dráhu kolem Země, až se dostala dost daleko, aby ji zachytila pro změnu gravitace Měsíce. Na dráhu kolem Měsíce se dostala 6. května a 28. 5. se podařilo sondu dostat na kruhovou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Následně bylo určeno, že sonda přistane na Měsíci ne dříve než 5. června. Přenos z pokusu o přistání můžete sledovat na webu ispace. Začátek přenosu je (k 4. 6. večer) plánován na 5. 6. ve 20:10 SELČ. Přistání by mělo proběhnout ve 21:17 našeho času.

Místo přistání Hakuto-R Mare Frigoris nad kráterem Plato Autor: Aleš Majer
Místo přistání Hakuto-R Mare Frigoris nad kráterem Plato
Autor: Aleš Majer

Místo přistání druhé mise Hakuto-R je na severní polokouli přivrácené strany v Mare Frigoris. Toto moře, česky zvané Moře chladu, si můžete nyní najít sami pomocí dalekohledu, protože se nachází nad výrazným Mare Imbrium (Moře dešťů). Hledejte na jeho severním okraji výrazný, lávou zalitý kráter Plato a pak už narazíte na tmavou protáhlou skvrnu. Tam někde můžete symbolicky vyhlížet Hakuto-R a rover Tenacious. Pro fanoušky pozorování Měsíce tu díky této sondě máme neobvyklý pohled na kráter Plato z nadhledu, jak můžete vidět i na animaci z kamer sondy.

Kráter Plato zachycený z vrchní inženýrské kamery sondy Hakuto-R na oběžné dráze Měsíce ve výšce 100 km Autor: ispace
Kráter Plato zachycený z vrchní inženýrské kamery sondy Hakuto-R na oběžné dráze Měsíce ve výšce 100 km
Autor: ispace

Přistání proběhne pod bedlivým dohledem radiových antén ESTRACK Evropské vesmírné agentury, která poskytuje misi podporu právě v podobě přenosu signálu. Řídící středisko bude tedy v japonském Tokiu, odkud budou signály posílány do evropského střediska řízení kosmických letů ESOC (European Space Operations Centre). Odtud budou signály posílány prostřednictvím 35m radiových antén umístěných po celém světě, například ve Španělsku, na Madeiře, v Argentině nebo v Austrálii.

Moonhouse, maketa švédského domku, na maketě povrchu Měsíce při testování roveru Tenacious Autor: ispace
Moonhouse, maketa švédského domku, na maketě povrchu Měsíce při testování roveru Tenacious
Autor: ispace

V Evropě, v Lucembursku najdeme i odnož firmy ispace, protože sonda nese také 5kg rover Tenacious. Tento mikrorover byl postaven ve spolupráci s LuxIMPULSE, což je lucemburská kosmická aktivita s podporou ESA. V jeho přední části je model švédského domu zvaný Moonhouse, který má být pomocí roveru posazen na povrch Měsíce.

Rover Tenacious při závěrečných přípravách před misí na Měsíc Autor: ispace
Rover Tenacious při závěrečných přípravách před misí na Měsíc
Autor: ispace

Jak to na povrchu Měsíce aktuálně vypadá, se možná dozvíme již v tomto týdnu. Aktuální snímky z povrchu, ovšem z odvrácené strany, máme však i díky vozítku Yutu-2 čínské mise Change 4. Ta přistála na jižní polokouli již v lednu 2019 a stále funguje.

Pohled na stopy vozítka Yutu 2 mise Chang'e 4 v květnu 2025 Autor: National Astronomical Observatories of China
Pohled na stopy vozítka Yutu 2 mise Chang'e 4 v květnu 2025
Autor: National Astronomical Observatories of China

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix.cz
[2] Wikipedia: Hakuto-R Mission 1
[3] Wikipedia: Hakuto-R Mission 2
[4] ESA: rover TENACIOUS
[5] Blue Ghost: Mission 1



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: TENACIOUS, Rashid, Měsíc, Hakuto-R


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »