Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplány: Loučení po 30 letech

Raketoplány: Loučení po 30 letech

Diskutující odborníci. Autor: Americké centrum
Diskutující odborníci. Autor: Americké centrum
Dva dny po 30. výročí letu prvního amerického raketoplánu do vesmíru, tj. 14. dubna 2011 se na půdě Amerického centra v Praze uskutečnila debata věnovaná tomuto výročí a raketoplánům vůbec. Její název byl "Raketoplány: Loučení po 30 letech" a předznamenal tím i fakt, že éra těchto kosmických plavidel spěje ke svému konci, protože poslední let by měl proběhnout na přelomu června a července letošního roku.

Začátek besedy byl naplánován na 17:30, ale první zájemci o toto téma se začali scházet o více než půl hodiny dříve. Nakonec místnost, kde se debata uskutečnila, zaplnilo několik desítek posluchačů. Úvodního slova se ujal ředitel Amerického centra pan Miroslav Konvalina. Jako druhý v pořadí se za mikrofon postavil David Gainer, kulturní attaché Velvyslanectví USA v Praze. Ten se nejprve česky omluvil, že jeho čeština není příliš dobrá a pak pokračoval v angličtině. Bohužel pro účastníky, kteří tomuto jazyku nerozumí, nebyl zajištěn překlad. Po jeho vystoupení následovala dvě videa. První zachycovalo zejména astronauta Andrewa Feustela s jeho ženou Indirou, kteří odpovídali na otázky pana Konvaliny a zároveň komentovali některé fáze přípravy, kterými musí američtí astronauti před startem do kosmu projít. Tento astronaut bude mít při své příští vesmírné misi STS-134 na palubě raketoplánu netradičního společníka. Bude jím plyšová (přesněji mikrovelurová) postavička krtka od Zdeňka Milera, kterou dobře znají nejen děti, ale i dospělí. Druhé video pak bylo věnováno přímo raketoplánům a bylo v něm naznačeno, jakým směrem se bude ubírat vývoj americké kosmonautiky po ukončení jejich činnosti. V obou případech bylo opět nutné se smířit pouze s originálním, tzn. anglickým zněním.

Po této úvodní části se ke slovu dostal moderátor diskuse, kterým byl Pavel Suchan z České astronomické společnosti. Stručně představil odborníky na kosmonautiku, kteří se zúčastnili diskuse. Byli jimi Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd České republiky, doc. Ing. Jan Kolář, CSc. a Ing. Milan Halousek, oba z České kosmické kanceláře. Navíc přivítal na besedě i nestora české a zejména československé kosmonautiky RNDr. Borise Valníčka, DrSc, který se sice nezúčastnil přímo diskuse, ale vše sledoval z první řady. Ten se mimo jiné významně podílel na programu INTERKOSMOS, během kterého se uskutečnil let československého kosmonauta Vladimíra Remka do kosmu roku 1978. Pan Valníček pronesl několik vět, za které byl odměněn silným potleskem.

Každý z trojice pozvaných odborníků měl nejprve krátké vystoupení. Antonín Vítek stručně shrnul výrobu a nejdůležitější data u všech letuschopných exemplářů raketoplánů včetně neprávem opomíjené Enterprise. Milan Halousek na to navázal některými zajímavými čísly a statistikami nejen o raketoplánech, ale spíše v rámci všech pilotovaných kosmických letů a Jan Kolář zakončil tuto část programu shrnutím toho, jaký měly a dosud mají raketoplány v kosmonautice význam. Pak nastal čas na samotnou diskusi, kdy účastníci mohli pokládat otázky a to buď přímo určitému odborníkovi, nebo neadresně a pak se odpovědi mohl ujmout kterýkoliv z nich. Většinou se však k danému tématu vyjádřili dva nebo i všichni tři. Padaly dotazy jak všeobecného zaměření, tak i technického rázu a tazatelé většinou dostali na svou otázku zcela vyčerpávající odpověď a to dokonce z několika úhlů pohledu. Bylo vidět, že ne ve všech názorech na raketoplány se diskutující vědci zcela shodnou, ale všichni uznali, že jsou to naprosto výjimečné stroje a bude velmi obtížné za ně najít odpovídající náhradu.

Čas určený pro debatu uplynul velmi rychle a nastal okamžik ji ukončit. Pan ředitel Konvalina poděkoval všem zúčastněným a protože ke každému výročí patří přípitek, pozval je do prostor knihovny, kde již bylo nachystáno malé pohoštění. Zde pak probíhala neformální debata, kde mohli zájemci o raketoplány přímo oslovit pozvané vědce nebo diskutovat mezi sebou. Utvářely se různé hloučky, ve kterých se daly získat zajímavé informace nebo navázat potřebné kontakty. Celá akce, během které dostali všichni drobné upomínkové předměty s tématikou "Do kosmu s Krtkem" se protáhla do pozdních večerních hodin, ale rozhodně stála za to. Málokdy se podaří, aby se člověk dostal do bezprostředního kontaktu s takovými kapacitami, jako v tomto případě a dozví se takové množství informací. Velký dík za zprostředkování náleží Americkému centru a nezbývá než doufat, že podobná akce nebyla poslední.

Doporučené odkazy:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »