Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta se blíží

Rosetta se blíží

15_flyearth_L,2.jpg
Sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko proletí 4. března během gravitačního manévru v těsné blízkosti naší Země. Zajímá Vás, jak sonda vypadá při pohledu ze Země? Připomínáme, že ESA při této příležitosti vyhlásila soutěž, podrobnosti v článku Vyfotografujte Rosettu!.

Jak vypadá sonda s rozpětím slunečních panelů 32 m ze vzdálenosti 1.45 milionu kilometrů vidíte na animaci.

Večer 28. II . 2005 ve 20 h 30 m UT se sonda jevila jako objekt 17.3 mag. se zřetelným vlastním pohybem. Snímky byly pořízeny ve 20 h 17m a 20 h 40 m UT 120 s expozicí Schmidt-Cassegrainovým dalekohledem o průměru 30 cm a kamerou ST-7 na hvězdárně v Úpici. Foto: Libor Vyskočil

Následující snímky Rosetty byly pořízeny ze vzdálenosti už "jen" milion kilometrů. Prakticky všechny informace jsou obsaženy v obrázcích. Nejjasnější hvězda je SAO 118653. Snímky byly pořízeny stejným přístrojem jako animovaný gif jen expoziční doba byla 60 s

2_0001krp.jpg
2_0032krq.jpg




O autorovi



45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »