Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Semináře "Kosmická technika známá neznámá"

Semináře "Kosmická technika známá neznámá"

jsc2005e40052.jpg
Katedra měření ČVUT-FEL a Česká kosmická kancelář pořádají odborné semináře "Kosmická technika známá neznámá". Semináře jsou určeny všem zájemcům o tuto tematiku. Proto, jestli Vás náplň seminářů zaujala, rádi Vás na seminářích uvidíme!

Kde: ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra měření, místnost 316d, 3.patro (nad studijním oddělením), Technická 2, 166 27 Praha 6 Kdy: Semináře začínají vždy v 17:00.

čtvrtek 18. března 2010 - Úvod do historie kosmonautiky
Kosmická éra lidstva začala 4. října 1957 vypuštěním Sputniku, první umělé družice Země. Ale již dlouho před tím, za II. světové války, byly položeny základy kosmonautiky zkonstruováním německých vojenských raket V2… Historie kosmonautiky nejsou jen slavná vítězství, ale i tragické omyly a chyby. Předtím než mohl první člověk otisknout svojí stopu v měsíčním prachu, muselo dobrodružnou cestu prošlapat mnoho průzkumníků, lidských i zvířecích. Mnoho jich věčné lidské přání "dotknout se hvězd" zaplatilo svým životem…

Cestou od válečné rakety V2 do současnosti vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

čtvrtek 8. dubna 2010 - Družicová navigace
Družicová navigace se stala skoro každodenní naší potřebou. Pro náš život založený na informačních technologiích je stále důležitější znát svou přesnou polohu kdekoli na zemském povrchu. V rámci semináře bude vysvětlen princip tohoto měření pomocí družicových systémů, porovnány jednotlivé systémy (americký GPS, evropský Galileo, ruský GLONASS atd.). Seminář Vás provede jak historií a současností družicové navigace, tak Vás i seznámí s vizemi v této oblasti. Odpoví Vám na otázky související se zprovozňováním evropského družicového systému Galileo a nejenom to.

Seminářem vás provede prof. Ing. František Vejražka, Katedra radioelektroniky, FEL, ČVUT v Praze.

čtvrtek 15. dubna 2010 - Přístrojové vybavení kosmických prostředků
Proč je tak obtížné v kosmu přežít? Jak lze překonat nástrahy prostředí? Čím se liší pozemní technika od té "kosmické"? Na tyto otázky odpoví tato přednáška, která současně umožní pohlednout do oblastí techniky, které jsou v kosmických aktivitách využívány a které přinášejí lidstvu prospěch. Pokusí se odpovědět, jak s pomocí ojedinělých přístrojů je možné posílit své smysly a získat nové obdivuhodné poznatky o okolním vesmíru. Historické mety "dobývání" kosmu jsou vyhrazeny pouze několika vyvoleným. V posledních několika desetiletích je však kosmická technika předmětem každodenního profesního zájmu a zdrojem obživy pro desetitisíce inženýrů po celé planetě. Na příkladech konkrétních technických řešení nahlédneme do této tvořivé a zodpovědné práce, bez které by nebylo slavných prvenství.

Seminářem vás provede Dr. Radek Peřestý, VZLÚ v Praze.

čtvrtek 29. dubna 2010 - Kosmická a letecká medicína a psychologie
Přednášející a téma bude doplněno dodatečně. Děkujeme za pochopení!

čtvrtek 13. května 2010 - Aktivity České republiky v kosmonautice
Česká republika jako pokračovatel bývalého Československa se může vykázat bohatou tradicí kosmického výzkumu. Československo bylo jedním z nejaktivnějších členů mezinárodního programu Interkosmos. Tato spolupráce vyvrcholila řadou vlastních umělých družic Magion (1978-1996) a letem československého kosmonauta Vladimíra Remka (1978). Pro současný rozvoj kosmických aktivit v České republice, a to jak vědeckovýzkumných tak aplikačních a technologických, je klíčová mezinárodní spolupráce, především v rámci Evropy a Evropské kosmické agentury ESA, jíž je Česká republika členem od roku 2008. Programy ESA tedy představují pro české vědecké a průmyslové organizace široké možnosti k zapojení se do kosmických aktivit. Spolupráce České republiky a ESA má tedy z tohoto pohledu zásadní důležitost.

Širokým spektrem zapojení České republiky do kosmických aktivit vás provede Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

V rámci bloku seminářů bude pořádána i večerní návštěva hvězdárny v Ondřejově. Informace k této akci budou podány na prvním či druhém semináři.

Bližší informace: http://measure.feld.cvut.cz/groups/lis
Kontakt: Ing. Jan Roháč, Ph.D.- xrohac@fel.cvut.cz

Převzato z www.czechspace.cz




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »