snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží
těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého
vesmíru internetové domény.
skBalloon
start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSAProjekt na vypuštění malé družice pomocí balónové technologie má na Slovensku samé úspěchy. Úkolem projektu skBalloon je vynést do stratosféry
do výšky až 35 km různé přístroje - CCD kamery, detektory teploty a záření ap. Projekt má přispět k propagaci vesmírných aktivit mezi širokou
veřejností a připomenout význam kosmického výzkumu, což je oblast, kterou Slovenská republika v posledních letech trochu zanedbává.
Přípravy JULO2
JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSAPředchůdcem sondy JULO2 byla 10. října 2010 vypuštěná
JULO1. Ta dosáhla výšky 25 000 m. Krátce po vypuštění
první sondy se rozběhly přípravy na druhou. Přípravné práce trvaly přibližně 1,5 roku a podílelo se na nich 15 lidí. Byl přepracován koncept
a tak se nová sonda svými funkcemi a velikostí podobá satelitům typu Cubesat.
Druhý úspěšný let
JULO2 před zakrytováním, foto SOSALet JULO2 proběhl 14. dubna 2012. Sonda úspěšně dosáhla výšky přes 33 km a po celou dobu komunikovala s pozemní kontrolou a odesílala
naměřená data a telemetrii. Všechna naměřená data, fotografie a video se brzy objeví na webu
www.kozmonautika.sk. JULO2 měla vnitřní izolaci vyrobenou z tenké karimatky s fólií
tloušťky 1 cm. Zatímco venku panoval mráz -50 °C, uvnitř teplota neklesla pod 12 °C. Gondola balónu měla odrazné plochy, aby ho byly schopny
zachytit letecké radary. Cena podobné balónové sondy není nijak extrémně vysoká. Stratosférický balón stojí kolem 300 €, hélium stálo asi 100 €.
Největší položku tvoří různá technická zařízení v hodnotě asi 1500 €.
tým po přistání na Moravě, foto SOSASamotný start se neobešel bez problémů, silný poryv větru způsobil, že první balón se oddělil a uletěl a tak letěl JULO2 na balónu náhradním.
Startovalo se z Hornonitrianskej hvezdárne v Partizánskem. Balón měl při startu rozměr 2 metry, ale po vystoupání do výšky 33 394 metrů,
kam stoupal rychlostí 5 m/s, už to bylo kolem 12 metrů. Přistání proběhlo na padáku. Sonda přeletěla hranice a přistála na Moravě u obce
Haluzice. Zajímavostí letu bylo, že se na hranicích blízkého vesmíru podařilo také registrovat 100 domén s koncovkou .sk. To je zřejmě první
takový počin na světě.
Fotografie laskavě poskytla SOSA. Děkujeme a gratulujeme!
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
