Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km.
Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého vesmíru internetové domény.

skBalloon

start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA
start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA
Projekt na vypuštění malé družice pomocí balónové technologie má na Slovensku samé úspěchy. Úkolem projektu skBalloon je vynést do stratosféry do výšky až 35 km různé přístroje - CCD kamery, detektory teploty a záření ap. Projekt má přispět k propagaci vesmírných aktivit mezi širokou veřejností a připomenout význam kosmického výzkumu, což je oblast, kterou Slovenská republika v posledních letech trochu zanedbává.

Přípravy JULO2

JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSA
JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSA
Předchůdcem sondy JULO2 byla 10. října 2010 vypuštěná JULO1. Ta dosáhla výšky 25 000 m. Krátce po vypuštění první sondy se rozběhly přípravy na druhou. Přípravné práce trvaly přibližně 1,5 roku a podílelo se na nich 15 lidí. Byl přepracován koncept a tak se nová sonda svými funkcemi a velikostí podobá satelitům typu Cubesat.

Druhý úspěšný let

JULO2 před zakrytováním, foto SOSA
JULO2 před zakrytováním, foto SOSA
Let JULO2 proběhl 14. dubna 2012. Sonda úspěšně dosáhla výšky přes 33 km a po celou dobu komunikovala s pozemní kontrolou a odesílala naměřená data a telemetrii. Všechna naměřená data, fotografie a video se brzy objeví na webu www.kozmonautika.sk. JULO2 měla vnitřní izolaci vyrobenou z tenké karimatky s fólií tloušťky 1 cm. Zatímco venku panoval mráz -50 °C, uvnitř teplota neklesla pod 12 °C. Gondola balónu měla odrazné plochy, aby ho byly schopny zachytit letecké radary. Cena podobné balónové sondy není nijak extrémně vysoká. Stratosférický balón stojí kolem 300 €, hélium stálo asi 100 €. Největší položku tvoří různá technická zařízení v hodnotě asi 1500 €.

tým po přistání na Moravě, foto SOSA
tým po přistání na Moravě, foto SOSA
Samotný start se neobešel bez problémů, silný poryv větru způsobil, že první balón se oddělil a uletěl a tak letěl JULO2 na balónu náhradním. Startovalo se z Hornonitrianskej hvezdárne v Partizánskem. Balón měl při startu rozměr 2 metry, ale po vystoupání do výšky 33 394 metrů, kam stoupal rychlostí 5 m/s, už to bylo kolem 12 metrů. Přistání proběhlo na padáku. Sonda přeletěla hranice a přistála na Moravě u obce Haluzice. Zajímavostí letu bylo, že se na hranicích blízkého vesmíru podařilo také registrovat 100 domén s koncovkou .sk. To je zřejmě první takový počin na světě.

Fotografie laskavě poskytla SOSA. Děkujeme a gratulujeme!

Odkazy a zdroje:

Informace ze zákulisí JULO2
Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity (SOSA)
Článek v deníku Nový čas
O registraci domény z hranic vesmíru




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »