Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km.
Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého vesmíru internetové domény.

skBalloon

start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA
start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA
Projekt na vypuštění malé družice pomocí balónové technologie má na Slovensku samé úspěchy. Úkolem projektu skBalloon je vynést do stratosféry do výšky až 35 km různé přístroje - CCD kamery, detektory teploty a záření ap. Projekt má přispět k propagaci vesmírných aktivit mezi širokou veřejností a připomenout význam kosmického výzkumu, což je oblast, kterou Slovenská republika v posledních letech trochu zanedbává.

Přípravy JULO2

JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSA
JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSA
Předchůdcem sondy JULO2 byla 10. října 2010 vypuštěná JULO1. Ta dosáhla výšky 25 000 m. Krátce po vypuštění první sondy se rozběhly přípravy na druhou. Přípravné práce trvaly přibližně 1,5 roku a podílelo se na nich 15 lidí. Byl přepracován koncept a tak se nová sonda svými funkcemi a velikostí podobá satelitům typu Cubesat.

Druhý úspěšný let

JULO2 před zakrytováním, foto SOSA
JULO2 před zakrytováním, foto SOSA
Let JULO2 proběhl 14. dubna 2012. Sonda úspěšně dosáhla výšky přes 33 km a po celou dobu komunikovala s pozemní kontrolou a odesílala naměřená data a telemetrii. Všechna naměřená data, fotografie a video se brzy objeví na webu www.kozmonautika.sk. JULO2 měla vnitřní izolaci vyrobenou z tenké karimatky s fólií tloušťky 1 cm. Zatímco venku panoval mráz -50 °C, uvnitř teplota neklesla pod 12 °C. Gondola balónu měla odrazné plochy, aby ho byly schopny zachytit letecké radary. Cena podobné balónové sondy není nijak extrémně vysoká. Stratosférický balón stojí kolem 300 €, hélium stálo asi 100 €. Největší položku tvoří různá technická zařízení v hodnotě asi 1500 €.

tým po přistání na Moravě, foto SOSA
tým po přistání na Moravě, foto SOSA
Samotný start se neobešel bez problémů, silný poryv větru způsobil, že první balón se oddělil a uletěl a tak letěl JULO2 na balónu náhradním. Startovalo se z Hornonitrianskej hvezdárne v Partizánskem. Balón měl při startu rozměr 2 metry, ale po vystoupání do výšky 33 394 metrů, kam stoupal rychlostí 5 m/s, už to bylo kolem 12 metrů. Přistání proběhlo na padáku. Sonda přeletěla hranice a přistála na Moravě u obce Haluzice. Zajímavostí letu bylo, že se na hranicích blízkého vesmíru podařilo také registrovat 100 domén s koncovkou .sk. To je zřejmě první takový počin na světě.

Fotografie laskavě poskytla SOSA. Děkujeme a gratulujeme!

Odkazy a zdroje:

Informace ze zákulisí JULO2
Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity (SOSA)
Článek v deníku Nový čas
O registraci domény z hranic vesmíru




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »