Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km.
Autor: SOSA

Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého vesmíru internetové domény.

skBalloon

start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA

Projekt na vypuštění malé družice pomocí balónové technologie má na Slovensku samé úspěchy. Úkolem projektu skBalloon je vynést do stratosféry do výšky až 35 km různé přístroje - CCD kamery, detektory teploty a záření ap. Projekt má přispět k propagaci vesmírných aktivit mezi širokou veřejností a připomenout význam kosmického výzkumu, což je oblast, kterou Slovenská republika v posledních letech trochu zanedbává.

Přípravy JULO2

Předchůdcem sondy JULO2 byla 10. října 2010 vypuštěná JULO1. Ta dosáhla výšky 25 000 m. Krátce po vypuštění první sondy se rozběhly přípravy na druhou. Přípravné práce trvaly přibližně 1,5 roku a podílelo se na nich 15 lidí. Byl přepracován koncept a tak se nová sonda svými funkcemi a velikostí podobá satelitům typu Cubesat.

Druhý úspěšný let

Let JULO2 proběhl 14. dubna 2012. Sonda úspěšně dosáhla výšky přes 33 km a po celou dobu komunikovala s pozemní kontrolou a odesílala naměřená data a telemetrii. Všechna naměřená data, fotografie a video se brzy objeví na webu www.kozmonautika.sk. JULO2 měla vnitřní izolaci vyrobenou z tenké karimatky s fólií tloušťky 1 cm. Zatímco venku panoval mráz -50 °C, uvnitř teplota neklesla pod 12 °C. Gondola balónu měla odrazné plochy, aby ho byly schopny zachytit letecké radary. Cena podobné balónové sondy není nijak extrémně vysoká. Stratosférický balón stojí kolem 300 €, hélium stálo asi 100 €. Největší položku tvoří různá technická zařízení v hodnotě asi 1500 €.

Samotný start se neobešel bez problémů, silný poryv větru způsobil, že první balón se oddělil a uletěl a tak letěl JULO2 na balónu náhradním. Startovalo se z Hornonitrianskej hvezdárne v Partizánskem. Balón měl při startu rozměr 2 metry, ale po vystoupání do výšky 33 394 metrů, kam stoupal rychlostí 5 m/s, už to bylo kolem 12 metrů. Přistání proběhlo na padáku. Sonda přeletěla hranice a přistála na Moravě u obce Haluzice. Zajímavostí letu bylo, že se na hranicích blízkého vesmíru podařilo také registrovat 100 domén s koncovkou .sk. To je zřejmě první takový počin na světě.

Fotografie laskavě poskytla SOSA. Děkujeme a gratulujeme!

Odkazy a zdroje:

Informace ze zákulisí JULO2
Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity (SOSA)
Článek v deníku Nový čas
O registraci domény z hranic vesmíru

O autorovi

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety.

Další články autora (862)

Krátké novinky

27.01.2022 00:00 Soňa Ehlerová

Mezinárodní soutěž Catch a Star

Soutěž pořádaná Evropskou jižní observatoří a Evropskou asociací pro astronomické vzdělávání startovala sice už v listopadu 2021, ale ještě je měsíc čas. Uzávěrka aktuálního ročníku soutěže "Catch a Star" je 28. února. Soutěž je otevřena pro malé týmy studentů a jejich školitelů - více informací na stránkách soutěže. Vítězové získají možnost účastnit se video konference s astronomy Evropské jižní observatoře i odjinud, a obdrží drobné věcné odměny z Evropské jižní observatoře (ESO).

04.01.2022 00:00 Josef Jíra

Kalendář na rok 2022

Nabízíme vám poslední kusy astronomického kalendáře ASTROFOTO 2022, který vydala Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Kalendář obsahuje snímky českých a slovenských astrofotografů. Kalendář je ve formátu A3 a skládá se z 13 tematických listů plus jednoho informačního. Více informací na www.zpcas.cz Vaše případné objednávky či dotazy zasílejte na pobočkový e-mail info@zpcas.cz

27.12.2021 06:20 Josef Chlachula

Efemerida JWST

Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:

     Rektascenze   Deklinace
        hh mm ss     °  '  "
 Dec-27 05 42 56   -00 14 09
 Dec-28 05 55 42   +00 00 53     
 Dec-29 06 03 10   +00 10 48     
 Dec-30 06 08 21   +00 18 56     
 Dec-31 06 12 16   +00 26 32

25.12.2021 14:11 Martin Mašek

Dalekohled Jamese Webba je ve vesmíru!

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců. Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.

01.12.2021 00:00 Martin Gembec

Vláčky Starlink nezmizely

Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

2. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Další informace »