Souboj nebo spolupráce na cestě k Marsu?
Není to mnoho let, kdy byl spoluprací ukončen souboj mezi Ruskem a USA v oblasti orbitální stanice. Na obzoru je souboj USA a Číny o "znovu"dobytí Měsíce a nyní další, tektokrát o přistání lidské posádky na Marsu. Vyzyvatelem NASA (USA) je tentokrát ESA (Evropská kosmická agentura).
Evropští vědci mají vlastní plán na vyslání lidské posádky na Mars, která by měla ke svému cíli odstartovat nejpozději za 30 let. Podobně jako plán USA (NASA), který nedávno slavnostně světu představil prezident George Bush, volí i evropská "cestovní mapa" postupné kroky - nejdřív poletí robotické sondy a posádky na Měsíc.
"Dříve, než se vydáme na Mars, musíme se vrátit na Měsíc. Než se rozběhneme, musíme chodit," uvedl vedoucí evropského programu Aurora na dlouhodobý výzkum vesmíru Franco Ongaro, a pokračoval "Myslíme, že je technicky zvládnutelné vyslat pilotovanou misi na Měsíc mezi lety 2020 a 2025 a pak na Mars mezi lety 2030 a 2035." Program má stát v příštích pěti letech asi 900 milionů dolarů. Ongaro zároveň jedním dechem popřel, že by evropský projekt znamenal otevřené soupeření s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).
ESA před vysláním posádky chystá dvě vlajkové mise na Mars: v rámci mise ExoMars má v roce 2009 na rudé planetě přistát pojízdný robot a mise Mars Sample Return má za cíl dopravení vzorku marsovské půdy na Zemi v letech 2011 až 2014. Zkušební mise budou od roku 2007 zahrnovat nepilotované verze pozdějších letů posádek. Mise lidské posádky na Měsíc, navrhovaná na rok 2024, pak má prověřit technologie umožňující přežití posádky či schopnost její adaptace na daleké vesmírné lety.
O autorovi
Petr Bartoš
Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...
