Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Souboj nebo spolupráce na cestě k Marsu?

Souboj nebo spolupráce na cestě k Marsu?

Není to mnoho let, kdy byl spoluprací ukončen souboj mezi Ruskem a USA v oblasti orbitální stanice. Na obzoru je souboj USA a Číny o "znovu"dobytí Měsíce a nyní další, tektokrát o přistání lidské posádky na Marsu. Vyzyvatelem NASA (USA) je tentokrát ESA (Evropská kosmická agentura).

Ambiciózní plán představila ESA necelé tři týdny poté, co program o dobytí Marsu lidskou posádkou odstartovaly USA, povzbuzení úspěchy svých kosmických sond Spirit a Opportunity. Evropský robot Beagle 2 naopak koncem roku 2003 na Marsu neuspěl, když s ním nebylo možné po jeho přistání na povrchu Marsu navázat spojení.
Evropští vědci mají vlastní plán na vyslání lidské posádky na Mars, která by měla ke svému cíli odstartovat nejpozději za 30 let. Podobně jako plán USA (NASA), který nedávno slavnostně světu představil prezident George Bush, volí i evropská "cestovní mapa" postupné kroky - nejdřív poletí robotické sondy a posádky na Měsíc.
"Dříve, než se vydáme na Mars, musíme se vrátit na Měsíc. Než se rozběhneme, musíme chodit," uvedl vedoucí evropského programu Aurora na dlouhodobý výzkum vesmíru Franco Ongaro, a pokračoval "Myslíme, že je technicky zvládnutelné vyslat pilotovanou misi na Měsíc mezi lety 2020 a 2025 a pak na Mars mezi lety 2030 a 2035." Program má stát v příštích pěti letech asi 900 milionů dolarů. Ongaro zároveň jedním dechem popřel, že by evropský projekt znamenal otevřené soupeření s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).
ESA před vysláním posádky chystá dvě vlajkové mise na Mars: v rámci mise ExoMars má v roce 2009 na rudé planetě přistát pojízdný robot a mise Mars Sample Return má za cíl dopravení vzorku marsovské půdy na Zemi v letech 2011 až 2014. Zkušební mise budou od roku 2007 zahrnovat nepilotované verze pozdějších letů posádek. Mise lidské posádky na Měsíc, navrhovaná na rok 2024, pak má prověřit technologie umožňující přežití posádky či schopnost její adaptace na daleké vesmírné lety.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Zabývá se především historií astronomie, spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars 21.10.2020

Newton 150/750 + ZWO camera ASI 178 + Barlow 2x

Další informace »