Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2003

Světový kosmický týden 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 52

Každá výprava do vesmíru přináší něco nového - a každá zůstává velkým dobrodružstvím. "Nové perspektivy ve vesmíru" se staly tématem letošního Světového kosmického týdne, celosvětové akce, vyhlášené před čtyřmi lety Valným shromážděním OSN. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 vzlétl první Sputnik a 10. října 1967 nabyla platnosti Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.

Během 36 let "kosmické éry lidstva" se z kosmonautiky stal významný pomocník člověka. Způsobila revoluci v telekomunikaci i navigaci, poskytuje neocenitelné služby v oblasti meteorologie. Družicová pozorování zpřesňují naše mapy, objevují nová naleziště nerostů i zdroje pitné vody, hlídají stav ozónového štítu Země, varují před ekologickými katastrofami a pomáhají zachraňovat lidské životy. Do kosmu se vydalo již 430 kosmonautů a v příštích týdnech se k nim přidá i "čínský Gagarin". Dvanáct pozemšťanů se procházelo po Měsíci a na oběžné dráze je rozestavěná mezinárodní výzkumná základna ISS, kterou právě nyní můžeme vidět přelétat na večerní obloze. Upoutá nás jistě i stále jasný červený Mars, k němuž míří trojice sond, aby na něm pátrala po stopách vody a snad i života dřív, než se na něj jednou vydají i lidé

Lety do kosmického prostoru přinesly úspěchy i nezdary, naději i zklamání. Ještě máme v čerstvé paměti letošní tragédii raketoplánu Columbia. Mezinárodní posádka měla na palubě kresbu Pohled z Měsíce na Zemi, kterou v Terezíně nakreslil židovský chlapec z Prahy, umučený v Osvětimi - v den havárie by mu bylo 75 let. Jejich společnou památku můžeme právě nyní uctít podporou úsilí o vydání pamětní známky s motivem kresby. Nebo tím, že se zamyslíme nad budoucností kosmonautiky, bez níž by podle slavného A. C. Clarka neměla budoucnost naše civilizace.

Světový kosmický týden je příležitostí dozvědět se o významu i možnostech vesmírných výprav, ať již člověka, nebo robotizovaných družic a sond. Zamyslet se nad tím, co nám všem kosmonautika umožňuje už dnes a co nabízí zítra. Že výzkum vesmíru není samoúčelné vyhazování peněz, ale že se investice vložené do tohoto oboru vracejí mnohonásobně i v běžném lidském životě.

Celosvětovým koordinátorem je pod záštitou OSN americká nevládní společnost Spaceweek International Association, v jejímž výboru je mj. i astronaut Edwin Aldrin a herec Tom Hanks. Mezi více než 50 zemí všech světadílů se letos zařazuje podruhé Česká republika, národním koordinátorem je Ing. Jan Kolář z České kosmické kanceláře. Náš skromně financovaný kosmický výzkum dosáhl mnoha úspěchů - stačí připomenout přístroje na družicích, orbitálních stanicích a kosmických sondách, samostatné družice i prvního "interkosmonauta".

Do akcí Světového kosmického týdne se u nás zapojují více než dvě desítky institucí, organizací i jednotlivců, aby přednáškami, besedami a dalšími programy pro školní mládež i pro veřejnost připomněly, že vesmír je tu pro nás všechny a kosmonautika je i pro Českou republiku trvalou výzvou, příležitostí a příslibem pro budoucnost.

Odkazy:
mezi 13 jazyky je i stránka v češtině
podrobné informace o českých akcích
stránky České kosmické kanceláře
informace o návrhu známky
kontakt na autora tiskové zprávy

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »