Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.

Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.

Přesto, že Pražský hrad je v blízkosti Štefánikovy hvězdárny na Petříně a jeho osvětlení do jisté míry samozřejmě ovlivňuje pozorovací podmínky hvězdárny určené Pražanům i návštěvníkům Prahy, nebude Hvězdárna a planetárium požadovat jeho zhasnutí.Informace o tom, že astronomové chtějí zhasnout Pražský hrad, publikovaná v některých médiích, je názorem předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Ing. Jaroslava Kotka a její uplatnění by odporovalo zdravému rozumu. Vznik ochranných zón kolem některých hvězdáren (zejména vědeckých) je při vzniku prováděcího předpisu diskutován. Zástupci astronomů se však ve všech případech budou přísně řídit zásadou, že nejdříve musí dojít k dohodě s obcí. A to se týká i Prahy. Pokud vůbec, pak lze uvažovat jen o úzké ochranné zóně kolem hvězdárny na Petříně, která by umožnila malými náklady zastínit lampy v bezprostředním okolí tak, aby svítily pouze dolů pro lepší bezpečnost a nikoliv do kopulí hvězdárny. Protihodnotou by byl mnohem větší zážitek návštěvníků Štefánikovy hvězdárny, pro které na Petříně stojí a jimž celoročně nabízí pohled do vesmíru.

Protože Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je ve věci zákonné úpravy světelného znečištění od začátku konzultačním místem orgánů činných v této věci, můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že zákon i budoucí prováděcí vyhláška mají jediný cíl - svítit účelně a lépe. Toho se má dosáhnout na základě zkušeností z celého světa nenásilnou a postupnou výměnou lamp (po dožití starých) za nové, vyhovujících zákonu. Památky svítit zůstanou.

Ing. Marcel G r ü n,
ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »