Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.

Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.

Přesto, že Pražský hrad je v blízkosti Štefánikovy hvězdárny na Petříně a jeho osvětlení do jisté míry samozřejmě ovlivňuje pozorovací podmínky hvězdárny určené Pražanům i návštěvníkům Prahy, nebude Hvězdárna a planetárium požadovat jeho zhasnutí.Informace o tom, že astronomové chtějí zhasnout Pražský hrad, publikovaná v některých médiích, je názorem předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Ing. Jaroslava Kotka a její uplatnění by odporovalo zdravému rozumu. Vznik ochranných zón kolem některých hvězdáren (zejména vědeckých) je při vzniku prováděcího předpisu diskutován. Zástupci astronomů se však ve všech případech budou přísně řídit zásadou, že nejdříve musí dojít k dohodě s obcí. A to se týká i Prahy. Pokud vůbec, pak lze uvažovat jen o úzké ochranné zóně kolem hvězdárny na Petříně, která by umožnila malými náklady zastínit lampy v bezprostředním okolí tak, aby svítily pouze dolů pro lepší bezpečnost a nikoliv do kopulí hvězdárny. Protihodnotou by byl mnohem větší zážitek návštěvníků Štefánikovy hvězdárny, pro které na Petříně stojí a jimž celoročně nabízí pohled do vesmíru.

Protože Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je ve věci zákonné úpravy světelného znečištění od začátku konzultačním místem orgánů činných v této věci, můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že zákon i budoucí prováděcí vyhláška mají jediný cíl - svítit účelně a lépe. Toho se má dosáhnout na základě zkušeností z celého světa nenásilnou a postupnou výměnou lamp (po dožití starých) za nové, vyhovujících zákonu. Památky svítit zůstanou.

Ing. Marcel G r ü n,
ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »