Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.

Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.

Přesto, že Pražský hrad je v blízkosti Štefánikovy hvězdárny na Petříně a jeho osvětlení do jisté míry samozřejmě ovlivňuje pozorovací podmínky hvězdárny určené Pražanům i návštěvníkům Prahy, nebude Hvězdárna a planetárium požadovat jeho zhasnutí.Informace o tom, že astronomové chtějí zhasnout Pražský hrad, publikovaná v některých médiích, je názorem předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Ing. Jaroslava Kotka a její uplatnění by odporovalo zdravému rozumu. Vznik ochranných zón kolem některých hvězdáren (zejména vědeckých) je při vzniku prováděcího předpisu diskutován. Zástupci astronomů se však ve všech případech budou přísně řídit zásadou, že nejdříve musí dojít k dohodě s obcí. A to se týká i Prahy. Pokud vůbec, pak lze uvažovat jen o úzké ochranné zóně kolem hvězdárny na Petříně, která by umožnila malými náklady zastínit lampy v bezprostředním okolí tak, aby svítily pouze dolů pro lepší bezpečnost a nikoliv do kopulí hvězdárny. Protihodnotou by byl mnohem větší zážitek návštěvníků Štefánikovy hvězdárny, pro které na Petříně stojí a jimž celoročně nabízí pohled do vesmíru.

Protože Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je ve věci zákonné úpravy světelného znečištění od začátku konzultačním místem orgánů činných v této věci, můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že zákon i budoucí prováděcí vyhláška mají jediný cíl - svítit účelně a lépe. Toho se má dosáhnout na základě zkušeností z celého světa nenásilnou a postupnou výměnou lamp (po dožití starých) za nové, vyhovujících zákonu. Památky svítit zůstanou.

Ing. Marcel G r ü n,
ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »