Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.

Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.

Přesto, že Pražský hrad je v blízkosti Štefánikovy hvězdárny na Petříně a jeho osvětlení do jisté míry samozřejmě ovlivňuje pozorovací podmínky hvězdárny určené Pražanům i návštěvníkům Prahy, nebude Hvězdárna a planetárium požadovat jeho zhasnutí.Informace o tom, že astronomové chtějí zhasnout Pražský hrad, publikovaná v některých médiích, je názorem předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Ing. Jaroslava Kotka a její uplatnění by odporovalo zdravému rozumu. Vznik ochranných zón kolem některých hvězdáren (zejména vědeckých) je při vzniku prováděcího předpisu diskutován. Zástupci astronomů se však ve všech případech budou přísně řídit zásadou, že nejdříve musí dojít k dohodě s obcí. A to se týká i Prahy. Pokud vůbec, pak lze uvažovat jen o úzké ochranné zóně kolem hvězdárny na Petříně, která by umožnila malými náklady zastínit lampy v bezprostředním okolí tak, aby svítily pouze dolů pro lepší bezpečnost a nikoliv do kopulí hvězdárny. Protihodnotou by byl mnohem větší zážitek návštěvníků Štefánikovy hvězdárny, pro které na Petříně stojí a jimž celoročně nabízí pohled do vesmíru.

Protože Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je ve věci zákonné úpravy světelného znečištění od začátku konzultačním místem orgánů činných v této věci, můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že zákon i budoucí prováděcí vyhláška mají jediný cíl - svítit účelně a lépe. Toho se má dosáhnout na základě zkušeností z celého světa nenásilnou a postupnou výměnou lamp (po dožití starých) za nové, vyhovujících zákonu. Památky svítit zůstanou.

Ing. Marcel G r ü n,
ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »