Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007

Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.

Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).

Sputnik byl prvním z řady tisíců nejrůznějších těles vyslaných lidstvem do kosmu. Datem jeho startu začíná každoročně celosvětová oslava lidského umu při dobývání vesmíru – Světový kosmický týden (SKT). V tomto symbolickém týdnu se ve více než padesáti zemích světa, které se k tomuto programu přihlásily, koná řada vzpomínkových, vzdělávacích, propagačních a informačních akcí připomínajících lidem význam kosmonautiky pro jejich každodenní život. Světový kosmický týden (World Space Week) je ohraničen dvěmi daty významnými pro kosmonautiku. Již výše byl vzpomenut start první družice světa dne 4. 10. 1957. Druhým datem ohraničujícím Světový kosmický týden je 10. říjen 1967 – tento den vstoupila pod záštitou Organizace spojených národů v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles.

Česká republika se celosvětového týdne kosmonautiky účastní v roce 2007 již pošesté. Národním koordinátorem všech aktivit – přednášek, besed, výstav, novinových článků, webových projektů, … - je Česká kosmická kancelář (www.czechspace.cz). Na jejích webových stránkách je možné najít veškeré programy, které se v rámci SKT v České republice konají a které byly do přehledu aktivit nahlášeny (sekce „Vzdělávání“).

V letošním mimořádném roce, v roce 50. výročí vzniku kosmonautiky, jsou oslavy Světového kosmického týdne mnohem intenzivnější než v letech předcházejících. Kromě řady programů na národní úrovni se pod záštitou celosvětového organizátora – americké neziskové organizace World Space Week Association (www.spaceweek.org) uskuteční i několik projektů s celosvětovou působností. Devět mladých studentů z nejrůznějších zemí světa (mezi nimi i česká studentka Veronika Šímová ze Stříbra) bude mít příležitost vyzkoušet si ve Spojených státech při parabolickém letu speciálně upraveným letadlem beztížný stav a zažít alespoň na chvíli pocity, které mají kosmonauté při skutečném kosmickém letu. Dále bude ve výroční den startu Sputniku, 4. 10. 2007 po celém světě tato událost připomenuta organizováním dětských startů malých modelářských raket s nejrůznějšími druhy pohonu.

Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiťují celosvětovou kampaň World Space Week, patří například astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce) nebo herec Tom Hanks. Organizace spojených národů, která aktivity Světového kosmického týdne celosvětově zaštiťuje a každoročně vydává prostřednictvím Úřadu OSN ve Vídni závěrečnou zprávu o Světovém kosmickém týdnu, připravila sérii speciálních kosmických známek připomínajících Světový kosmický týden a 50. výročí startu první umělé družice Země.

Kosmonautika má pevné místo v životě lidí na naší planetě. Setkáváme se s ní prakticky každý den, i když to většinou nevnímáme. Světový kosmický týden má ukázat především mladým lidem, že kosmonautika je zajímavý a poutavý obor, plný překvapení a nových možností.

Další informace o Světovém kosmickém týdnu je možné nalézt na adresách:

Milan Halousek
předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti a národní koordinátor programu Světového kosmického týdne - Česká kosmická kancelář
(kontakt: halousek@czechspace.cz, tel.: 602 153 564)

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »