Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007

Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.

Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).

Sputnik byl prvním z řady tisíců nejrůznějších těles vyslaných lidstvem do kosmu. Datem jeho startu začíná každoročně celosvětová oslava lidského umu při dobývání vesmíru – Světový kosmický týden (SKT). V tomto symbolickém týdnu se ve více než padesáti zemích světa, které se k tomuto programu přihlásily, koná řada vzpomínkových, vzdělávacích, propagačních a informačních akcí připomínajících lidem význam kosmonautiky pro jejich každodenní život. Světový kosmický týden (World Space Week) je ohraničen dvěmi daty významnými pro kosmonautiku. Již výše byl vzpomenut start první družice světa dne 4. 10. 1957. Druhým datem ohraničujícím Světový kosmický týden je 10. říjen 1967 – tento den vstoupila pod záštitou Organizace spojených národů v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles.

Česká republika se celosvětového týdne kosmonautiky účastní v roce 2007 již pošesté. Národním koordinátorem všech aktivit – přednášek, besed, výstav, novinových článků, webových projektů, … - je Česká kosmická kancelář (www.czechspace.cz). Na jejích webových stránkách je možné najít veškeré programy, které se v rámci SKT v České republice konají a které byly do přehledu aktivit nahlášeny (sekce „Vzdělávání“).

V letošním mimořádném roce, v roce 50. výročí vzniku kosmonautiky, jsou oslavy Světového kosmického týdne mnohem intenzivnější než v letech předcházejících. Kromě řady programů na národní úrovni se pod záštitou celosvětového organizátora – americké neziskové organizace World Space Week Association (www.spaceweek.org) uskuteční i několik projektů s celosvětovou působností. Devět mladých studentů z nejrůznějších zemí světa (mezi nimi i česká studentka Veronika Šímová ze Stříbra) bude mít příležitost vyzkoušet si ve Spojených státech při parabolickém letu speciálně upraveným letadlem beztížný stav a zažít alespoň na chvíli pocity, které mají kosmonauté při skutečném kosmickém letu. Dále bude ve výroční den startu Sputniku, 4. 10. 2007 po celém světě tato událost připomenuta organizováním dětských startů malých modelářských raket s nejrůznějšími druhy pohonu.

Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiťují celosvětovou kampaň World Space Week, patří například astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce) nebo herec Tom Hanks. Organizace spojených národů, která aktivity Světového kosmického týdne celosvětově zaštiťuje a každoročně vydává prostřednictvím Úřadu OSN ve Vídni závěrečnou zprávu o Světovém kosmickém týdnu, připravila sérii speciálních kosmických známek připomínajících Světový kosmický týden a 50. výročí startu první umělé družice Země.

Kosmonautika má pevné místo v životě lidí na naší planetě. Setkáváme se s ní prakticky každý den, i když to většinou nevnímáme. Světový kosmický týden má ukázat především mladým lidem, že kosmonautika je zajímavý a poutavý obor, plný překvapení a nových možností.

Další informace o Světovém kosmickém týdnu je možné nalézt na adresách:

Milan Halousek
předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti a národní koordinátor programu Světového kosmického týdne - Česká kosmická kancelář
(kontakt: halousek@czechspace.cz, tel.: 602 153 564)

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »