Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2008 - Česká republika na prvním místě

Světový kosmický týden 2008 - Česká republika na prvním místě

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Kancelář Organizace spojených národů ve Vídni vydala v minulých dnech Závěrečnou zprávu o Světovém kosmickém týdnu (World Space Week, WSW) za rok 2008. Může nás jistě těšit, že Česká republika se mezi 63 zeměmi celého světa, které se každoroční oslavy kosmonautiky zúčastnily, umístila v počtu uspořádaných akci na prvním místě.

Česká kosmická kancelář, národní koordinátor programu Světového kosmického týdne, děkuje všem organizacím, školám, klubům i jednotlivcům, bez jejichž výrazného přispění by se program, zaměřený na připomenutí celosvětového významu kosmonautiky, nemohl v České republice v takto širokém rozsahu uskutečnit. V roce 2008, kdy si Česká republika připomněla dvě významné události své kosmické historie (30.výročí startu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a 30. výročí vypuštění první československé družice Magion-1) se do programu kosmického týdne nejvýznamněji zapojily: Hvězdárna a planetárium M.Koperníka Brno, Hvězdárna a planetárium České Budějovice, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové, Hvězdárna lázeňského města Karlovy Vary, Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna Domu kultury Uherský Brod, Hvězdárna Vsetín, Hvězdárna Žebrák, Gymnázium Teplice, ZŠ Pardubice-Pardubičky, 1. ZŠ Kadaň, ZŠ Hustopeče nad Bečvou, ZŠ UNESCO Uherské Hradiště, ZŠ Vidče, ZŠ Zubří, Webový portál Astro.cz, Webový portál Kosmo.cz, Česká kosmická kancelář, Česká astronomická společnost, Astronomická společnost Pardubice, KOSMO KLUB o.s., KOSMOS-NEWS o.s., Akademie věd ČR, Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem, Česká televize, Český rozhlas - Leonardo, Český rozhlas - Rádio Česko, Český rozhlas 1 - Radižurnal, Český rozhlas 2 - Praha, Český rozhlas Hradec Králové, Český rozhlas Pardubice, Rádio Hey Profil, Dětská tisková agentura Domino, Hradecký deník, Pardubický deník, Valašský deník, MF DNES, Technet - iDNES.cz.

V Česku proběhlo 63 přednášek, besed, seminářů, výstav a dalších pořadů věnovaných kosmonautice, astronomii a dalším moderním vědním oborům majícím vztah k vesmíru, včetně pozorování přeletů Mezinárodní kosmické stanice, družic a dalších kosmických objektů. Uskutečnil se křest knihy "Půlstoletí kosmonautiky" autorů Karla Pacnera a Antonína Vítka, bylo odvysíláno 23 rozhlasových a televizní pořadů, rozhovorů a informačních spotů a byla vydána Tisková zpráva České kosmické kanceláře. Na školách se uskutečnilo 17 výstav, besed a komponovaných pořadů o kosmonautice. Celkem se tedy v průběhu Světového kosmického týdne 2008 uskutečnilo v České republice 105 akcí, kterých se osobně zúčastnilo téměř 5 tisíc návštěvníků a mnoho desítek tisíc dalších si informace vyslechlo v rozhlasových relacích, televizním pořadu nebo přečetlo v denním tisku či na webových stránkách spolupracujících organizací.

I v letošním roce se Česká republika přihlásila k tradici Světového kosmického týdne. Hlavní událostí, na kterou se bude v programu asi nejvíce vzpomínat, je 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (20.7.1969, Apollo 11). Ale mimo pozornost nezůstanou jistě ani dvě významné domácí české události - přesně ve dnech, ve kterých probíhá každoročně Světový kosmický týden (tedy 4. - 10. října) bude Praha hostit více než 50 kosmonautů z celého světa - účastníků XXII. světového kongresu Asociace kosmických cestovatelů (The Association of Space Explorers, ASE). A o pár dní později, 14. října 2009 si připomeneme 40. výročí startu prvních československých vědeckých přístrojů do vesmíru - byly to fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr (přístroje k měření světelného toku, jasu, teploty a barvy světla) na palubě družice Interkosmos-1.

Česká kosmická kancelář, národní koordinátor aktivit Světového kosmického týdne, se těší na spolupráci s tradičními i nově zapojenými organizátory vzdělávacích a popularizačních akci, konaných v rámci celosvětových oslav kosmonautiky "World Space Week 2009".

Kontakt:
Milan Halousek, hlavní koordinátor aktivit SKT v ČR - Česká kosmická kancelář,
tel.: 602 153 564,
e-mail: halousek@czechspace.cz

Další informace:
[1] Webové stránky České kosmické kanceláře
[2] Stránky World Space Week
[3] Kompletní Závěrečná zpráva WSW2008 (PDF; 1,16 MB)




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »