Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2008 - Česká republika na prvním místě

Světový kosmický týden 2008 - Česká republika na prvním místě

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Kancelář Organizace spojených národů ve Vídni vydala v minulých dnech Závěrečnou zprávu o Světovém kosmickém týdnu (World Space Week, WSW) za rok 2008. Může nás jistě těšit, že Česká republika se mezi 63 zeměmi celého světa, které se každoroční oslavy kosmonautiky zúčastnily, umístila v počtu uspořádaných akci na prvním místě.

Česká kosmická kancelář, národní koordinátor programu Světového kosmického týdne, děkuje všem organizacím, školám, klubům i jednotlivcům, bez jejichž výrazného přispění by se program, zaměřený na připomenutí celosvětového významu kosmonautiky, nemohl v České republice v takto širokém rozsahu uskutečnit. V roce 2008, kdy si Česká republika připomněla dvě významné události své kosmické historie (30.výročí startu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a 30. výročí vypuštění první československé družice Magion-1) se do programu kosmického týdne nejvýznamněji zapojily: Hvězdárna a planetárium M.Koperníka Brno, Hvězdárna a planetárium České Budějovice, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové, Hvězdárna lázeňského města Karlovy Vary, Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna Domu kultury Uherský Brod, Hvězdárna Vsetín, Hvězdárna Žebrák, Gymnázium Teplice, ZŠ Pardubice-Pardubičky, 1. ZŠ Kadaň, ZŠ Hustopeče nad Bečvou, ZŠ UNESCO Uherské Hradiště, ZŠ Vidče, ZŠ Zubří, Webový portál Astro.cz, Webový portál Kosmo.cz, Česká kosmická kancelář, Česká astronomická společnost, Astronomická společnost Pardubice, KOSMO KLUB o.s., KOSMOS-NEWS o.s., Akademie věd ČR, Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem, Česká televize, Český rozhlas - Leonardo, Český rozhlas - Rádio Česko, Český rozhlas 1 - Radižurnal, Český rozhlas 2 - Praha, Český rozhlas Hradec Králové, Český rozhlas Pardubice, Rádio Hey Profil, Dětská tisková agentura Domino, Hradecký deník, Pardubický deník, Valašský deník, MF DNES, Technet - iDNES.cz.

V Česku proběhlo 63 přednášek, besed, seminářů, výstav a dalších pořadů věnovaných kosmonautice, astronomii a dalším moderním vědním oborům majícím vztah k vesmíru, včetně pozorování přeletů Mezinárodní kosmické stanice, družic a dalších kosmických objektů. Uskutečnil se křest knihy "Půlstoletí kosmonautiky" autorů Karla Pacnera a Antonína Vítka, bylo odvysíláno 23 rozhlasových a televizní pořadů, rozhovorů a informačních spotů a byla vydána Tisková zpráva České kosmické kanceláře. Na školách se uskutečnilo 17 výstav, besed a komponovaných pořadů o kosmonautice. Celkem se tedy v průběhu Světového kosmického týdne 2008 uskutečnilo v České republice 105 akcí, kterých se osobně zúčastnilo téměř 5 tisíc návštěvníků a mnoho desítek tisíc dalších si informace vyslechlo v rozhlasových relacích, televizním pořadu nebo přečetlo v denním tisku či na webových stránkách spolupracujících organizací.

I v letošním roce se Česká republika přihlásila k tradici Světového kosmického týdne. Hlavní událostí, na kterou se bude v programu asi nejvíce vzpomínat, je 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (20.7.1969, Apollo 11). Ale mimo pozornost nezůstanou jistě ani dvě významné domácí české události - přesně ve dnech, ve kterých probíhá každoročně Světový kosmický týden (tedy 4. - 10. října) bude Praha hostit více než 50 kosmonautů z celého světa - účastníků XXII. světového kongresu Asociace kosmických cestovatelů (The Association of Space Explorers, ASE). A o pár dní později, 14. října 2009 si připomeneme 40. výročí startu prvních československých vědeckých přístrojů do vesmíru - byly to fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr (přístroje k měření světelného toku, jasu, teploty a barvy světla) na palubě družice Interkosmos-1.

Česká kosmická kancelář, národní koordinátor aktivit Světového kosmického týdne, se těší na spolupráci s tradičními i nově zapojenými organizátory vzdělávacích a popularizačních akci, konaných v rámci celosvětových oslav kosmonautiky "World Space Week 2009".

Kontakt:
Milan Halousek, hlavní koordinátor aktivit SKT v ČR - Česká kosmická kancelář,
tel.: 602 153 564,
e-mail: halousek@czechspace.cz

Další informace:
[1] Webové stránky České kosmické kanceláře
[2] Stránky World Space Week
[3] Kompletní Závěrečná zpráva WSW2008 (PDF; 1,16 MB)




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »