Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2010

Světový kosmický týden 2010

Světový kosmický týden
Světový kosmický týden
Každoročně od 4. do 10. října 2010 se koná celosvětová oslava kosmonautiky - Světový kosmický týden (World Space Week). Ten vyhlašuje od roku 1999 Organizace spojených národů OSN jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky - vypuštění první umělé družice světa (4. října 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. října 1967).

Česká republika se akcí SKT účastní od roku 2002, kdy se koordinace všech národních aktivit ujala Česká kosmická kancelář. Do vzdělávacích a popularizačních aktivit se každoročně v České republice zapojují desítky organizací, hvězdáren, škol i jednotlivců.

Světový kosmický týden ukazuje především mladým lidem, že kosmonautika je zajímavý a poutavý obor, plný překvapení a nových možností. Hlavními úkoly Světového kosmického týdne je především celosvětově:

  • Informovat veřejnost o výhodách, které jim přináší kosmický výzkum.
  • Podnítit větší využití kosmu pro udržitelný hospodářský rozvoj.
  • Demonstrovat podporu veřejnosti kosmickým programům.
  • Přivést děti a mládež k zájmu o poznání kosmu a jejich budoucnosti.
  • Podporovat instituce při jejich zapojení do kosmických programů.
  • Starat se o mezinárodní spolupráci v kosmickém výzkumu a vzdělávání.

Kosmonautika má pevné místo v životě lidí na naší planetě. Setkáváme se s ní prakticky každý den, i když to většina z nás ani nevnímá (předpověď počasí, satelitní televizní, rozhlasové a datové přenosy, nové materiály, vědecký výzkum, internet, radiokomunikace, navigace, atd.).

Za několik dní se Praha stane celosvětovým centrem kosmonautiky. Do Kongresového centra se sjede téměř 2.000 předních odborníků na kosmonautiku z desítek států světa. V průběhu 61. mezinárodního astronautického kongresu IAC 2010 zde budou pod mottem "Space for Human Benefit and exploration" diskutovány všechny nejvýznamnější otázky současné kosmonautiky.

Bližší informace o kongresu IAC 2010, který proběhne v termínu 27. září až 1. října 2010, najdete na webových stránkách www.iac2010.cz.

Česká kosmická kancelář je, spolu s Mezinárodní astronautickou federací IAF, hlavním organizátorem tohoto kongresu. Mezinárodní astronautický kongres IAC 2010 bude i největším českým příspěvkem do programu Světového kosmického týdne 2010 v České republice.

Vesmír pro nás do budoucna může být štědrým zdrojem poznání, ale i místem pro lidskou expanzi a naší novou existenci. Věříme, že i letos se najde dostatek nadšených popularizátorů kosmonautiky a zkoumání vesmíru, kteří se do akcí u příležitosti WSW 2010 zapojí. Proto vyzýváme všechny organizátory takovýchto akcí, kteří se chtějí zapojit do programu Světového kosmického týdne, o zaslání informací o jimi připravovaných akcích, které se uskuteční (budou probíhat nebo budou zahájeny) v termínu od 1. října 2010 do 15. října 2010.

V případě, že nepřipravujete žádný program, podpořte, prosím, myšlenku Světového kosmického týdne účastí na některé nabízené akci.

S ohledem na větší popularizaci kosmonautiky budou do přehledu zařazeny všechny akce konané (nebo zahájené) v termínu od 1. října 2010 do 15. října 2010. V případě, že nepřipravujete žádný program, podpořte myšlenku Světového kosmického týdne účastí na některé nabízené akci. Na spolupráci se těší Česká kosmická kancelář (www.czechspace.cz).

Na spolupráci se těší

Milan Halousek,
vedoucí Centra studentských aktivit České kosmické kanceláře
halousek@czechspace.cz, tel. 602 153 564
http://www.czechspace.cz/vzdelavani

Informace:
[1] Česká kosmická kancelář
[2] Světový kosmický týden v ČR
[3] Oficiální stránky World Space Week
[4] Logo WSW




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »