Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl, vyplývá ze semináře senátního evropského výboru

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl, vyplývá ze semináře senátního evropského výboru

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl. Na tom se shodli zástupci akademické, univerzitní i soukromé sféry, kteří diskutovali na půdě horní komory Parlamentu na téma „Výzvy a příležitosti pro české vědce a techniky při národní vesmírné misi“. Seminář se konal pod záštitou Výboru pro záležitosti EU, úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a místopředseda evropského výboru Jiří Dušek  

Místopředseda senátního evropského výboru Jiří Dušek uvedl: „Po pěti desetiletích máme reálnou šanci poslat na oběžnou dráhu planety Země dalšího občana České republiky. Je to výzva, kterou bychom si neměli nechat ujít. Naše země je zcela jistě nejvýznamnějších středoevropským centrem kosmického průmyslu a let českého astronauta na Mezinárodní kosmickou stanici je dalším logickým krokem.“

V návaznosti na zařazení Aleše Svobody do oddílu astronautů Evropské kosmické agentury a vývoj evropského kosmického programu byla České republice nabídnuta unikátní příležitost k pilotovanému letu na Mezinárodní kosmickou stanici.

Diskutující zástupci univerzit, akademických i soukromých společností se shodli v názoru, že jde o unikátní příležitost pro zapojení a zviditelnění českých vědeckých a výzkumných týmů, které dlouhodobě pracují na projektech, např. v oblasti fyziologie, medicíny nebo radiologie. Konkrétněji třeba výzkum stresu, kognitivní zátěže, měření biosignálů, vývoj radiačních dozimetrů nebo některých astronomických pozorování.

„Nejde však jen o vědecký výzkum, národní mise je unikátní výzvou pro české firmy podílející se na rychle rostoucím kosmickém průmyslu a zároveň šancí k rozšiřování mezinárodní spolupráce v evropském i transatlantickém měřítku a také obrovskou příležitostí podpořit české školství. Významnou součástí takových výprav na Mezinárodní kosmickou stanici jsou totiž vzdělávací aktivity, do kterých se zapojují studenti základních a středních škol. Neméně podstatný je i motivační charakter takového projektu, který ve světě prokazatelně přivádí mladou generaci k zájmu o vědu a techniku,“ okomentoval význam podpory mise českého astronauta Aleše Svobody předseda Senátu Miloš Vystrčil.

146354.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Ambice ve vesmíru, Aleš Svoboda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »