Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zářijové aktivity České kosmické kanceláře

Zářijové aktivity České kosmické kanceláře

Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelář
Česká kosmická kancelář
Autor: Česká kosmická kancelář
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Česká kosmická kancelář přeje všem studentům úspěšný a veselý nástup do školy!

Přednáškové turné: "Na řadě je Mars"
Dovolujeme si pozvat všechny zájemce na přednáškové turné dr. Jamese Rice, planetárního geologa a člena nejužšího týmu NASA, který s pomocí robotických vozítek Spirit, Opportunity a Curiosity zprostředkovává lidstvu řadu netušených objevů při průzkumu Rudé planety. Multimediální program se bude věnovat nejen geologickému průzkumu Marsu, ale také dalším souvislostem včetně budoucí možné kolonizace Marsu a přínosům pro lidstvo. S použitím modelů představí také práci robotických vozítek NASA. Přednášky v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové a Českých Budějovicích doplňuje výstava o Marsu s názvem "Mars: Roving the Red Planet" (Toulky Rudou planetou) v budově Akademie věd v Praze na Národní třídě (od úterý 17. 9. 2013).
Program turné - další informace najdete na adrese:
http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani

Světový kosmický týden 2013 v České republice
V týdnu od 4. do 10. října 2013 se uskuteční již popatnácté celosvětové oslavy kosmonautiky a dobývání vesmíru "Světový kosmický týden".
Česká kosmická kancelář, národní koordinátor Světového kosmického týdne v České republice, vyzývá všechny organizace, kluby a společnosti věnující se popularizaci kosmonautiky a astronomie a vzdělávacím aktivitám k připojení se k tomuto celosvětovému projektu.

Určeno pro kategorii: veřejnost
Další informace najdete na adrese:
http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani/skt

Úspěchy českých studentů - Lada Šmatelková, ESA SpaceExpo Noordwijk, Nizozemí
Když si teď všechny ty své báječné zážitky znovu v hlavě opakuji, uvědomuji si, že to, co jsem zažila, už asi nikdy v životě znovu nezažiji… že to bylo výjimečné! Když jsem kreslila svůj komiks do celosvětové umělecké soutěže „Člověk ve vesmíru“, vůbec mě nenapadlo něco tak zvláštního, jako je vítězství. A o to sladší byl okamžik, když jsem se to dozvěděla.
Celá cesta do Nizozemska, kam jsem si jela na pozvání organizátorů převzít ocenění za své umístění v soutěži, uběhla jako voda 

Další informace najdete na adrese:
http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani/uspech

Zero Robotics (3) - soutěž studentských robotů na Mezinárodní kosmické stanici
ESA otevírá již třetí studentskou soutěž v programování robotických koulí (Spheres robots) na Mezinárodní kosmické stanici ISS.
Miniaturní experimentální družice pohybující se uvnitř ISS opět ožijí na základě programů připravených středoškolskými studenty z členských zemí ESA. Registrovat studentské týmy a jejich vedoucí/poradce do soutěže je nutné nejpozději do 9. září 2013.

Určeno pro kategorii: střední školy
Další informace najdete na adrese:
http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani/zerorobotics

Další informace o programech pro studenty a mladé zájemce o kosmonautiku najdete na stránkách Centra studentských aktivit České kosmické kanceláře
http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře
Prvního pluku 17, 180 00 Praha 8 
Milan Halousek, vedoucí Odboru vzdělávání
tel.: 602 153 564
e-mail: halousek@czechspace.cz
(na této e-mailové adrese se můžou i další zájemci přihlásit k odběru informací o studentských programech a zajímavých akcích České kosmické kanceláře, Evropské kosmické agentury a dalších organizátorů)

Další informace o dění v české kosmonautice získáte na stránkách České kosmické kanceláře http://www.czechspace.cz.




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »