Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické a kosmonautické weby a návštěvníci s handicapem

Astronomické a kosmonautické weby a návštěvníci s handicapem

Logo: Astronomie a kosmonautika bez bariér
Autor: Petr Sobotka

V říjnu 2020 vznikla v rámci České astronomické společnosti Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku. Mám tu čest být jejím členem jako zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Tato pracovní skupina usiluje o bezbariérovou popularizaci astronomie a kosmonautiky i mezi lidmi, kteří mají kvůli zdravotnímu handicapu ztížený přístup k informacím. Jedním z cílů skupiny je i dobrá přístupnost webů a online informací, tedy jejich bezbariérovost a dobrá použitelnost i pro návštěvníky s handicapem. Níže najdete odpovědi na některé základní otázky k přístupnosti.

Proč by se tvůrci astronomických a kosmonautických webů měli zabývat jejich přístupností?

Dovolím si osobní příklad. Před více než třiceti lety jsem jako kluk, který velmi špatně viděl, se silnou lupou hltal knížky Jiřího Grygara, Karla Pacnera, Stephena Hawkinga či Stevena Weinberga a z kazeťáku jsem poslouchal sci-fi příběhy A. C. Clarka načtené speciálně pro zrakově postižené.

V současnosti jsem již prakticky nevidomý, papírové knihy tedy nečtu a knihy z kazet samozřejmě také neposlouchám, ale díky počítači a chytrému mobilu se čtecím a zvětšovacím softwarem mohu plnohodnotně pracovat na internetu. Novinky z astronomie a kosmonautiky mě stále zajímají a primárním zdrojem informací z této oblasti je pro mě právě internet. S rodinou chci čas od času také vyrazit na nějakou akci pořádanou pražským planetáriem či jinou institucí a informace samozřejmě opět čerpám z internetu.

Abych se ale prostřednictvím odečítacího programu dostal ke všem informacím, které na webu jsou, nesmí mi daný web klást do cesty zbytečné překážky. Právě odstraňováním těchto překážek se obor přístupnosti zabývá.

Bude-li tedy váš astronomický či kosmonautický web přístupný, umožníte tak jeho využívání mnoha novým návštěvníkům, kteří by jinak neměli šanci se na něj dostat.

Kolika lidem dobrá přístupnost webu pomůže?

Lidí s těžkým zrakovým postižením, jako jsem já, je u nás cca 80 tisíc. Dobrou přístupnost webu ocení ale i další skupiny uživatelů. Dostatečně kontrastní a dobře čitelný design je důležitý pro mnoho lidí v seniorském věku se slabším zrakem, přiměřená velikost ovládacích prvků a možnost obsluhy myší i klávesnicí může být důležitá pro návštěvníky s motorickými problémy, přehledné a konzistentní prostředí ocení lidé s kognitivními poruchami nebo méně technicky zdatní uživatelé, a tak by se dalo pokračovat dalšími pozitivními přínosy dobré přístupnosti.

Přístupný web má přímý přínos pro řádově stovky tisíc lidí v ČR a nepřímé benefity i pro všechny ostatní návštěvníky.

Jaké důležité zásady pro dobrou přístupnost je třeba dodržovat?

Body níže nejsou vyčerpávajícím výčtem zásad pro dobrou přístupnost, patří ale k tomu, co se v souvislosti s přístupností řeší nejčastěji.

  • Konzistentní ovládání a navigace: Web by měl mít na všech svých stránkách jednotné rozložení a jednotný způsob navigace a ovládání (stále stejné navigační prvky na stále stejných místech).
  • Dostatečná velikost: Odkazy, tlačítka a další prvky webu by měly být dostatečně velké a s dostatečnou vzdáleností od sebe. To pomůže hůře vidícím a též lidem s horší motorikou zvlášť při práci na malém displeji v rozpoznání a používání takových prvků. Měla by být volena též dostatečná výchozí velikost textu a web by měl respektovat velikost zobrazení nastavenou uživatelem v prohlížeči.
  • Dostatečný kontrast: Barvy webu by měly být voleny s ohledem na dostatečný kontrast textu vůči pozadí, aby vše bylo dobře čitelné nejen pro slabozraké, ale třeba i pro ty, kteří zrovna mají méně kvalitní displej přesvícený sluncem atp.
  • Responsivita: Web by se měl přizpůsobovat velikosti displeje, aby se předešlo nutnosti neustálého horizontálního rolování na menších zařízeních.
  • Dobré sémantické značení: Zejména pro zrakově postižené uživatele pracující s odečítači je důležité, aby v HTML kódu byly dobře vyznačeny nadpisy, oblasti stránek, popisky formulářových prvků atd.
  • Ovladatelnost z klávesnice: Všechny funkční prvky webu by měly být dostupné a ovladatelné z klávesnice. U standardních HTML prvků je toto zajištěno na straně prohlížeče, ale při vývoji vlastních interaktivních prvků je třeba na obsluhu z klávesnice myslet.
  • Textové alternativy grafických prvků: Grafické prvky, které mají nějakou funkci nebo nesou nějakou informaci (nikoli dekorativní grafika), by v HTML kódu měly mít definované textové popisky. To pomůže nejen nevidomým, kterým čte textové popisky grafiky jejich hlasová čtečka, ale např. i vyhledávačům indexujícím obrázky.

Jak se v praxi může projevit nedodržení nějaké z těchto zásad?

Opět si dovolím jeden osobní příklad. Často mě upoutá anotace nějaké z epizod jednoho video seriálu o dění okolo Elona Muska a Space X. Grafické tlačítko Play ve video přehrávači na daném webu není ale v kódu stránky vyznačeno příslušnou HTML značkou pro tlačítko a nemá definovaný příslušný atribut s textovým popiskem. Proto mám vždycky velké potíže tlačítko s hlasovou čtečkou najít a stisknout je, abych si mohl video poslechnout. Problém s takovým prvkem mohou mít třeba i lidé, kteří kvůli motorickým problémům nemohou pracovat s myší a tlačítko pro přehrávání by potřebovali aktivovat z klávesnice.

Všechna videa na serveru s tímto přehrávačem tak přicházejí o určitou část potenciálních diváků a oni diváci přicházejí o informace z kosmonautiky, které by je zajímaly.  Z hlediska vývojáře přehrávače by řešení takového problému mohlo představovat jen drobnou úpravu kódu.

Existují nějaká doporučení a metodiky pro tvorbu přístupného webu?

  • WCAG 2.1 (Web Content Accessibility Guidelines): Jde o mezinárodní standard vytvoření konsorciem W3C. Obsahuje soubor zásad pro zajištění přístupnosti, které jsou rozděleny do tří úrovní podle jejich důležitosti. Doporučení WCAG jsou poměrně rozsáhlá a obecná, existuje k nim ale mnoho doprovodných materiálů, které vysvětlují jejich uplatnění přímo v praxi.
  • Understanding accessibility requirements – gov.uk: Informace o přístupnosti britského veřejného sektoru jsou přehledné a srozumitelně formulované. Zákonný rámec pro přístupnost veřejného sektoru a též příspěvkových organizací je u nás velmi podobný, z britských informačních zdrojů tedy můžeme čerpat i my.

Kam se obrátit o radu či další informace při řešení přístupnosti?

  • Nesmir.cz: Pokud byste chtěli zajistit přístupnost vašeho webu a nevíte úplně kudy do toho nebo máte nějaké konkrétní otázky či témata k řešení, můžete se obrátit na naši odbornou skupinu prostřednictvím kontaktu na webu Nesmir.cz.
  • Tyflokabinet.cz: Ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých se přístupností systematicky zabývá oddělení Tyflokabinet. Mě a moje kolegy z Tyflokabinetu můžete kontaktovat prostřednictvím webu Tyflokabinet.cz.

 

 




O autorovi

Jan Šnyrych

SONS ČR, z. s., Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku při ČAS

Štítky: Bez bariér


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »