Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické události jsou tu s vámi už jeden rok

Astronomické události jsou tu s vámi už jeden rok

Úvodní obrazovka pořadu Astronomické události

17. listopadu 2020, v době, kdy naši zemi svíral Covid-19, snažili se astronomové i nadále přinášet lidem zajímavosti o dění na obloze, aby tak alespoň trochu vyvážili negativní informace, které hýbaly médii. Jednu z aktivit přinesla také iQLANDIA, když její planetárium vstoupilo do domácností i jinak, než virtuálními pořady Večery pod hvězdami. Začalo první vysílání Astronomických událostí. Pořadu, který se snaží nejen informovat o aktuálním dění, ale také podpořit začínající zvědavce zkoumající noční oblohu a amatérské astronomy. 22. 11. 2021 přinášíme výroční vysílání.

Obsahem pořadu je vždy přehled, jaké objekty lze na obloze pozorovat. Cílem je připomenout široké veřejnosti, jaké programy jsou vhodné k simulaci jevů na obloze, proto je často využíváno například Stellarium, ale nechybí ani využití snímků z planetária. 

Aktuality jsou doplněny fotografiemi autora pořadu, ale mnohokrát jsou využívány snímky našich předních astrofotografů. Je snahou jim takto nejen poděkovat za to, že své práce dávají veřejně na web, ale ukázat na nich, čím jsou snímky zajímavé, jaká technika nebo zpracování za nimi stojí a motivovat tak další k jejich pořízení a zaslání. 

Samostatnou kapitolou je podpora mládeže a začínajících astronomů obecně. V pořadu jsou pravidelně zařazovány snímky opravdových začátečníků, nebo snímky pořízené velmi jednoduchým vybavením, často jen mobilním telefonem. I na snímcích pravidelných přispivatelů může divák vidět, jak se i oni posouvají a snímky jsou stále dokonalejší.

V rámci pořadu se více, či méně okrajově, objevuje i dění z kosmonautiky a výzkumu Sluneční soustavy. Ukazuje se totiž, že tato témata jsou mezi diváky velmi oblíbená. Pravidelně se tak setkáváme s raketami, kosmickými sondami, a nebo snímky z Mezinárodní vesmírné stanice.

Pořad byl před rokem založen také za účelem vysílat občas lidem úkazy na obloze až do domu. V plné síle se tento potenciál ukázal v prosinci 2020, kdy před Vánoci došlo k „Velké konjunkci Jupiteru a Saturnu“. Vysílání sice proběhlo za primitivních podmínek přes mobilní data, ale mnoha lidem tak zprostředkovalo úkaz, který nemohl být na většině míst pozorovatelný kvůli obloze zatažené inverzní oblačností. 

Některá vysílání byla věnována zpracování astronomických fotografií. Začátečníci i pokročilejší si tak mohli udělat představu o tom, jak si s tím poradit a v jakých programech. Později během další uzávěry se podařilo odvysílat pořad o dalekohledech pro začátečníky a v létě pak konjunkci Venuše s Měsícem.

Tím, že všechna vysílání probíhají živě a nejsou sestříhaná, jedná se svým způsobem o unikátní možnost se nejen dozvědět něco zajímavého, ale i živě komunikovat s autorem pořadu a ostatními diváky. Pořady si našly své publikum a tímto bychom chtěli všem moc poděkovat a pozvat vás k dalším vysíláním.

V rámci výročního pořadu vyhlašujeme soutěž pro diváky, ať už nové nebo stávající a poděkujeme těm nejvěrnějším z vás. Vyplňte kvíz o vstupenky do libereckého planetária.

Playlist pořadu: https://www.youtube.com/




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: IQLANDIA, Astronomické události


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »