Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické události jsou tu s vámi už jeden rok

Astronomické události jsou tu s vámi už jeden rok

Úvodní obrazovka pořadu Astronomické události

17. listopadu 2020, v době, kdy naši zemi svíral Covid-19, snažili se astronomové i nadále přinášet lidem zajímavosti o dění na obloze, aby tak alespoň trochu vyvážili negativní informace, které hýbaly médii. Jednu z aktivit přinesla také iQLANDIA, když její planetárium vstoupilo do domácností i jinak, než virtuálními pořady Večery pod hvězdami. Začalo první vysílání Astronomických událostí. Pořadu, který se snaží nejen informovat o aktuálním dění, ale také podpořit začínající zvědavce zkoumající noční oblohu a amatérské astronomy. 22. 11. 2021 přinášíme výroční vysílání.

Obsahem pořadu je vždy přehled, jaké objekty lze na obloze pozorovat. Cílem je připomenout široké veřejnosti, jaké programy jsou vhodné k simulaci jevů na obloze, proto je často využíváno například Stellarium, ale nechybí ani využití snímků z planetária. 

Aktuality jsou doplněny fotografiemi autora pořadu, ale mnohokrát jsou využívány snímky našich předních astrofotografů. Je snahou jim takto nejen poděkovat za to, že své práce dávají veřejně na web, ale ukázat na nich, čím jsou snímky zajímavé, jaká technika nebo zpracování za nimi stojí a motivovat tak další k jejich pořízení a zaslání. 

Samostatnou kapitolou je podpora mládeže a začínajících astronomů obecně. V pořadu jsou pravidelně zařazovány snímky opravdových začátečníků, nebo snímky pořízené velmi jednoduchým vybavením, často jen mobilním telefonem. I na snímcích pravidelných přispivatelů může divák vidět, jak se i oni posouvají a snímky jsou stále dokonalejší.

V rámci pořadu se více, či méně okrajově, objevuje i dění z kosmonautiky a výzkumu Sluneční soustavy. Ukazuje se totiž, že tato témata jsou mezi diváky velmi oblíbená. Pravidelně se tak setkáváme s raketami, kosmickými sondami, a nebo snímky z Mezinárodní vesmírné stanice.

Pořad byl před rokem založen také za účelem vysílat občas lidem úkazy na obloze až do domu. V plné síle se tento potenciál ukázal v prosinci 2020, kdy před Vánoci došlo k „Velké konjunkci Jupiteru a Saturnu“. Vysílání sice proběhlo za primitivních podmínek přes mobilní data, ale mnoha lidem tak zprostředkovalo úkaz, který nemohl být na většině míst pozorovatelný kvůli obloze zatažené inverzní oblačností. 

Některá vysílání byla věnována zpracování astronomických fotografií. Začátečníci i pokročilejší si tak mohli udělat představu o tom, jak si s tím poradit a v jakých programech. Později během další uzávěry se podařilo odvysílat pořad o dalekohledech pro začátečníky a v létě pak konjunkci Venuše s Měsícem.

Tím, že všechna vysílání probíhají živě a nejsou sestříhaná, jedná se svým způsobem o unikátní možnost se nejen dozvědět něco zajímavého, ale i živě komunikovat s autorem pořadu a ostatními diváky. Pořady si našly své publikum a tímto bychom chtěli všem moc poděkovat a pozvat vás k dalším vysíláním.

V rámci výročního pořadu vyhlašujeme soutěž pro diváky, ať už nové nebo stávající a poděkujeme těm nejvěrnějším z vás. Vyplňte kvíz o vstupenky do libereckého planetária.

Playlist pořadu: https://www.youtube.com/




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: IQLANDIA, Astronomické události


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »