Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické události jsou tu s vámi už jeden rok

Astronomické události jsou tu s vámi už jeden rok

Úvodní obrazovka pořadu Astronomické události

17. listopadu 2020, v době, kdy naši zemi svíral Covid-19, snažili se astronomové i nadále přinášet lidem zajímavosti o dění na obloze, aby tak alespoň trochu vyvážili negativní informace, které hýbaly médii. Jednu z aktivit přinesla také iQLANDIA, když její planetárium vstoupilo do domácností i jinak, než virtuálními pořady Večery pod hvězdami. Začalo první vysílání Astronomických událostí. Pořadu, který se snaží nejen informovat o aktuálním dění, ale také podpořit začínající zvědavce zkoumající noční oblohu a amatérské astronomy. 22. 11. 2021 přinášíme výroční vysílání.

Obsahem pořadu je vždy přehled, jaké objekty lze na obloze pozorovat. Cílem je připomenout široké veřejnosti, jaké programy jsou vhodné k simulaci jevů na obloze, proto je často využíváno například Stellarium, ale nechybí ani využití snímků z planetária. 

Aktuality jsou doplněny fotografiemi autora pořadu, ale mnohokrát jsou využívány snímky našich předních astrofotografů. Je snahou jim takto nejen poděkovat za to, že své práce dávají veřejně na web, ale ukázat na nich, čím jsou snímky zajímavé, jaká technika nebo zpracování za nimi stojí a motivovat tak další k jejich pořízení a zaslání. 

Samostatnou kapitolou je podpora mládeže a začínajících astronomů obecně. V pořadu jsou pravidelně zařazovány snímky opravdových začátečníků, nebo snímky pořízené velmi jednoduchým vybavením, často jen mobilním telefonem. I na snímcích pravidelných přispivatelů může divák vidět, jak se i oni posouvají a snímky jsou stále dokonalejší.

V rámci pořadu se více, či méně okrajově, objevuje i dění z kosmonautiky a výzkumu Sluneční soustavy. Ukazuje se totiž, že tato témata jsou mezi diváky velmi oblíbená. Pravidelně se tak setkáváme s raketami, kosmickými sondami, a nebo snímky z Mezinárodní vesmírné stanice.

Pořad byl před rokem založen také za účelem vysílat občas lidem úkazy na obloze až do domu. V plné síle se tento potenciál ukázal v prosinci 2020, kdy před Vánoci došlo k „Velké konjunkci Jupiteru a Saturnu“. Vysílání sice proběhlo za primitivních podmínek přes mobilní data, ale mnoha lidem tak zprostředkovalo úkaz, který nemohl být na většině míst pozorovatelný kvůli obloze zatažené inverzní oblačností. 

Některá vysílání byla věnována zpracování astronomických fotografií. Začátečníci i pokročilejší si tak mohli udělat představu o tom, jak si s tím poradit a v jakých programech. Později během další uzávěry se podařilo odvysílat pořad o dalekohledech pro začátečníky a v létě pak konjunkci Venuše s Měsícem.

Tím, že všechna vysílání probíhají živě a nejsou sestříhaná, jedná se svým způsobem o unikátní možnost se nejen dozvědět něco zajímavého, ale i živě komunikovat s autorem pořadu a ostatními diváky. Pořady si našly své publikum a tímto bychom chtěli všem moc poděkovat a pozvat vás k dalším vysíláním.

V rámci výročního pořadu vyhlašujeme soutěž pro diváky, ať už nové nebo stávající a poděkujeme těm nejvěrnějším z vás. Vyplňte kvíz o vstupenky do libereckého planetária.

Playlist pořadu: https://www.youtube.com/




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: IQLANDIA, Astronomické události


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »