Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické události – to nejsou jen novinky na obloze a v kosmonautice

Astronomické události – to nejsou jen novinky na obloze a v kosmonautice

Astronomické události – 2 roky vysílání – 21. 11. 2022
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

21. listopadu byl odvysílán speciální díl pořadu, který slaví už dva roky své existence. Původním záměrem bylo informovat laickou veřejnost o zajímavostech na obloze a v kosmonautice a mixovat to s živými přenosy od dalekohledů při zajímavých úkazech. Pořad se snaží reagovat i na diváky, a tak se v něm objevují nejen jejich příspěvky, ale také návody, jak si poradit se fotografováním oblohy a zpracováním snímků. Na podzim 2022 přibyla série úloh pro program Stellarium, vhodných pro výuku ve školách i v mimoškolních aktivitách.

Za dobu své existence se některé pořady staly spíše přednáškami o všem zajímavém, co se v uplynulém týdnu dělo. Odvysíláno bylo více než 100 takových dílů. Kromě toho však proběhlo 8 vstupů od dalekohledů z šesti různých úkazů. Postupem času se přenosy vylepšovaly a doplňovaly o zajímavosti a pokusy, například jak si udělat naživo simulaci stínů při zatmění Měsíce nebo jak nasimulovat zatmění Slunce, či spíše zákrytu naší hvězdy. Během času proběhlo několik speciálních vysílání ke Dni hvězdáren a planetárií nebo o dalekohledech pro začátečníky.

Záběr z živého streamu konjunkce Jupiteru a Saturnu na Frýdlantsku 19. 12. 2020 Autor: Martin Gembec
Záběr z živého streamu konjunkce Jupiteru a Saturnu na Frýdlantsku 19. 12. 2020
Autor: Martin Gembec
Úplně nejsledovanějším živým přenosem od dalekohledů se stal hned jeden z těch prvních, kdy jsme pro vás vysílali z Frýdlantského výběžku, známého svým jasným počasím při inverzích. Tehdy, když před Vánoci 2020 nastala mimořádná konjunkce Jupiteru se Saturnem, bylo téměř všude zataženo, ale nám se díky výhodné poloze podařilo přinést alespoň trochu té neuvěřitelné krásy vesmíru do domácností.

Živý stream z částečného zatmění Měsíce 16. 5. 2022 probíhal brzy nad ránem přímo od dalekohledů na kopci na Jablonecku Autor: Martin Gembec
Živý stream z částečného zatmění Měsíce 16. 5. 2022 probíhal brzy nad ránem přímo od dalekohledů na kopci na Jablonecku
Autor: Martin Gembec
Z pozdějších živých streamů samozřejmě nejvíce zaujaly přenosy zatmění. Přenos 25. 10. 2022 jsme kvůli počasí doplnili přednáškami a pokusy, ale nakonec došlo i na živé záběry oblohy s částečně zakrytým kotoučem Slunce. Přenos druhého zatmění roku 2022 proběhl 16. 5. nad ránem, kdy ve velmi brzkých hodinách za svítání Měsíc plul nad obzorem zčásti ponořený do zemského stínu. Pokus odvysílat tento úkaz doslova z louky někde na kopci na Jablonecku byl skutečným testem možností techniky a dobrou zkušeností pro budoucí takové streamy.

Během částečného zatmění 25. 10. 2022 probíhal živý stream od dalekohledů ze dvou stanovišť, zde Antonín Vřešťál a hvězdárna Turnov Autor: Martin Gembec
Během částečného zatmění 25. 10. 2022 probíhal živý stream od dalekohledů ze dvou stanovišť, zde Antonín Vřešťál a hvězdárna Turnov
Autor: Martin Gembec
V současné době připravujeme živé vysílání zákrytu Marsu Měsícem 8. 12. ráno, pokud počasí dovolí, a nějaké živé streamy by měly následovat z turnovské hvězdárny, kde by vás naši mladí astronomové měli postupně seznamovat s krásami večerní oblohy i objekty na ní se nacházejícími.

Protože pořad si oblíbili i mladí a začínající astronomové, snažíme se jim přinášet tipy na to, jaké vybavení pořídit a jak s ním pracovat. K vidění byly ukázky jednoduchého fotografování oblohy se zrcadlovkou na montáži a snímání přes dalekohledy. Zabývali jsme se i metodami zpracování snímků (v playlistu je najdete přímo podle poznámky v názvu videa). Některé příklady z činnosti mladých astronomů z Liberce jsme ukázali právě ve výročním vysílání 21. 11. 2022 (viz vložené video dole).

Aprílový žertík z jinak seriózně pojatého živého streamu 1. 4. 2021 o dalekohledech pro začátečníky – zde samozřejmě začátečnické vybavení není. Autor: Martin Gembec
Aprílový žertík z jinak seriózně pojatého živého streamu 1. 4. 2021 o dalekohledech pro začátečníky – zde samozřejmě začátečnické vybavení není.
Autor: Martin Gembec

Pořady jsou občas doplněny o návštěvy hostů a komentáře dění od dalších popularizátorů, které možná znáte z jiných přednášek a přenosů. Jedním z nich byl Jan Herzig, který je i autorem zdejších článků, a především hlavním správcem Instagramu České astronomické společnosti, který určitě sledujte, protože aktuálnější zprávy v češtině z oboru astronomie jinde nenajdete. Dalšími hosty byli např. Dušan Majer, šéfredaktor Kosmonautix.cz, Marek Baňárek jako pravidelný divák a výborný znalec kosmonautiky nebo Martin Mašek, velmi všestranný astronom z Liberce, který přes vzdálené robotické dalekohledy sleduje zajímavá malá tělesa Sluneční soustavy, věnuje se problematice světelného znečištění, ale také třeba proměnným hvězdám.

Pokud znáte učitele, který je ochoten zkoušet obohatit výuku o nové věci, zkuste mu ukázat pár tipů na využití programu Stellarium, jejichž souhrn nabízíme na webu libereckého digicentra Elixíru do škol a jednotlivé úlohy byly rozebrány živě ve vysílání pořadu.

Ukázka z pořadu Astronomické události – úloha pro Stellarium o začátku jara
Ukázka z pořadu Astronomické události – úloha pro Stellarium o začátku jara

Máte-li to blízko do Liberce, zavítejte přímo do planetária. V iQLandii pro vás máme pravidelně jednou za měsíc pořad shrnující dění na obloze a v kosmonautice v rámci cyklu Večery pod hvězdami. Letos v prosinci v rámci Czech Space Weeku dokonce doplněný o komentovanou výstavu 3D modelů sond, družic a raket od počátků dobývání kosmu po současnost. Tato výstava bude k vidění 1. 12. a 14. 12. od 17 hodin a od 18 hodin bude v obou dnech následovat přednáška. 1. 12. v planetáriu a 14. 12. přijede o Apollu 17 vyprávět Milan Halousek. Modely pro vás postupně připravujeme do stálé výstavy v rámci expozic.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Stellarium, Astronomické události


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »