< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astropis 3/2012
David Ondřich Vytisknout článek

Astropis 3/2012

Obálka čísla 3/2012. Autor: Astropis.
Obálka čísla 3/2012.
Autor: Astropis.
Vyšlo a na cestu k předplatitelům se vydalo čtvrté letošní číslo Astropisu s označením 3/2012. Předplatitelé by ho před koncem tohoto týdne měli najít ve svých schránkách.

Obsah Astropisu 3/2012

  • Jiří Grygar a David Ondřich: Letošní pohled na vesmír vloni
  • Michael Prouza: Rozhovor s Markem Wolfem
  • Recenze – Luboš Perek: Keplerova Dioptrika v češtině, František Jáchim: Zdeněk Horský: Koperník a české země
  • Alexander Kupčo: Objevy mlhovin a hvězdokup malými dalekohledy v éře obřích teleskopů
  • Pozorování – Jan Ebr: Prachová zmrzlina
  • Obloha v období říjen–prosinec 2012
  • Martin Gembec: Mars Science Laboratory
  • Vladimír Kopecký Jr., Michal Švanda: Novinky z astronomie
  • Jan Kožuško: Astronomický olympiáda
  • Česká astrofotografie měsíce: Martin Gembec

Astropis vychází pětkrát ročně (čtyři pravidelná čísla přibližně po třech měsících, plus tematicky zaměřený Speciál). Podrobné informace lze najít na stránkách časopisu www.astropis.cz.




O autorovi

David Ondřich

Šéfredaktor časopisu Astropis.

Další články autora (5)

Štítky: Astropis

42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »