Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízký průlet Mars Expressu kolem Phobosu

Blízký průlet Mars Expressu kolem Phobosu

Phobos očima družice Mars Express
Phobos očima družice Mars Express
Sonda Mars Express, dítko Evropské kosmické agentury, které se v okolí rudé planety toulá již více než šest let, se včera přiblížila téměř na dotek jednomu z jeho měsíců - Phobosu. Průlet ve vzdálenosti 67 km byl pouze jedním ze série blízkých přiblížení, která mají pomoci odhalit složení a původ měsíčku. Předpokládá se, že podobné složení mají i další měsíce "druhé generace" ve sluneční soustavě, tj. tělesa vzniklá až po zformování samotných planet a původních měsíců.

Phobos je zvláštní těleso. Už delší dobu víme, že to není pevné těleso (v obvyklém významu tohoto spojení), ale spíš slepenec kamení, který je velmi porézní - tak moc, že dokonce až třetina jeho objemu jsou ve skutečnosti skryté dutiny (takové gigantické jeskyně).

Včerejší průlet, při němž sonda sloužila jako inteligentní bójka proplouvající gravitačním polem měsíčku, byl pečlivě monitorován ze Země výměnou rádiových signálů se sondou, z jejichž dopplerovského posunu by po pečlivé analýze mělo vyplynout rozložení gravitačního pole v těsné blízkosti Phobosu. Podařilo se získat data i z okamžiku největšího přiblížení k měsíčku, takže vědci mají naději, že se jim podaří zjistit víc o vnitřním uspořádání "hromady sutě", jak se Phobosu (a podobným tělesům) poněkud nelichotivě přezdívá.

Při dalších průletech, které jsou naplánovány na příští týdny, by sonda měla pořídit velmi podrobné snímky povrchu Phobosu (při posledním průletu byly všechny přístroje kromě rádiového komunikátoru vypnuté), takže se můžeme těšit i na sérii obrázků.

Odkazy:
[1] Mars Express - Phobos Flyby Success
[2] Mars Express Blog
[3] Closest Phobos flyby gathers data




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »