Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.01 - Kometa McNaught nad Sydney

ČAM 2007.01 - Kometa McNaught nad Sydney

safar_mcnaught_cam.jpg
Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.

Z mnoha snímků této vlasatice, které dorazily do soutěže ČAM, porota vybrala obrázek poněkud netradiční svým pojetím, avšak vzbuzující v nás představu velkých komet středověku, jak je známe ze starých tisků.

Fotografie Jana Šafáře, kterou nám poslal z daleké Austrálie, ukazuje kometu s rozervaným ohonem, soupeřící svým jasem s milióny světel města Sydney. I z tohoto obrázku si snad můžeme udělat představu o úžasné jasnosti této komety. Stále znovu a znovu nás udivuje fakt, že původcem tohoto krásného nebeského divadla, schopného konkurovat zářícímu velkoměstu, je malá, možná padesátikilometrová špinavá hrouda černých kamenů a prachu, poslepovaných k sobě zmrzlými plyny a ledem, která odráží méně slunečního světla než asfalt. Z tohoto kometárního jádra se díky přiblížení ke Slunci a silného zahřátí uvolňují plyny a prach, které pak vytvářejí tzv. komu a ohon, jež my pozemšťané nazýváme kometou.

Jas vlasatice pomalu slábne a nakonec se postupně ztratí z dosahu našich pozemských dalekohledů. Jan Šafář nám - obyvatelům severní polokoule - trochu prodloužil potěšení kochat se z její krásy a my bychom mu chtěli za tuto krásnou fotografii poděkovat a těšit se nejen na nové jasné komety, ale také na nové krásné snímky krás noční i denní oblohy.

Údaje o snímku:
Jmeno: Jan Šafář
Věk: 40 let
Datum, čas a místo pořízení snímku: 20. 1. 2007 ve 20:19:32, Sydney, Austrálie
Expozice: 13 s, f7.1, F45 mm, ISO 400
Přístroj: Canon EOS 20D + setový objektiv Canon 28-80/1:3.5-5.6, pevný stativ.
Úpravy: gradační křivka - zvýšení jasu a kontrastu, úprava barevného podání změnou vyvážení bílé, doostření při zmenšování snímku.

Tisková zpráva ČAS je dostupná ve formátu MS Word




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »